Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Zajímavosti

Pečeme chleba z kvásku

peceme chleba

Výjimečnou kuchařku Pečeme chleba z kvásku, která se zcela jistě neztratí v dnešní záplavě knih zabývajících se vařením, přináší nakladatelství Dauphin. Jde o další titul známé autorky Aleny Gajduškové, ve kterém čtenáři naleznou bezpočet receptů vycházejících za zkušeností našich předků. Pečeme chleba z kvásku a děláme domácí těsta přináší recepty našich babiček na domácí chléb, pečivo i různé laskominky, tak jak je shromáždila a pekla podle nich známá propagátorka tradičního životního stylu Alena Gajdušková.

Alena Anežka Gajdušková: Pečeme chleba z kvásku a děláme domácí těsta

Pečeme chleba z kvásku a děláme domácí těsta jsou výborem i volným pokračováním dvoudílných Domácností našich babiček. Alena Gajdušková vychází z historických kuchařských knih, dobových živnostenských receptářů, odborných publikací i archivu rodinných, ručně psaných receptů z konce 19. a první poloviny 20. století, ale především -sama vše odzkouší, uhněte, upeče…

Ukázka, strana 45: Chléb náš vezdejší 

Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala. Placky se mohly připravovat do zásoby nebo konzumovat čerstvé a teplé. Obilné placky se dokonce nemusely péct. Z ječné mouky se vyráběla tzv. máza – placky, které byly pouze usušené. Připravovaly se do zásoby a před konzumací se vlhčily vodou. Obilné placky se dělaly i z uvařené kaše, která mohla být připravená z vody nebo mléka, případně zkvašená. Ta je pravděpodobně předchůdcem našeho kvašeného chleba. Nejstarší dochovaný kvašený chléb pochází přibližně z doby 3500 let př. n. l. a byl nalezen při archeologickém průzkumu sídliště Twann ve Švýcarsku. Vědci se domnívají, že první kvašené chleby vznikly přidáním kyselého mléka do základního těsta nebo ze zapomenutého či odloženého těsta, které mezitím zkvasilo a vykynulo. Druhý literární pramen uvádí, že nejstarší chléb v Evropě pochází z doby před více než 6000 lety v sídlištích, která pokrývala blízkou oblast kolem alpských jezer.

Vydalo nakladatelství Dauphin roku 2020

Vydání první

www.dauphin.cz

Tato opět jedinečná kniha přináší mnoho poznatků a rad ze života předchozích generací, které sahají minimálně sto let do historie, mnohdy však ještě dále.  Kniha je bohatě doplněna fotografiemi a ilustracemi. Potěší všechny čtenáře a ten, kdo si ještě nepořídil první díl, zajisté tak učiní nyní.

 

kucharkaAlena Anežka Gajdušková: Domácnosti našich babiček II

Domácnosti našich babiček II jsou skromným návodem ke zdravému nezávislému životu, prověřenému dennodenní snahou generací žen vést důstojný a přirozený život v souladu s přírodou a svou přirozeností. Kniha přináší ucelený soubor unikátních informací z praktického života našich předků, které sahají minimálně sto let do historie, mnohdy však ještě dále. Při sestavování Domácnosti našich babiček II bylo využito historických kuchařských knih, dobových živnostenských receptářů, odborných publikací i archivu rodinných, ručně psaných receptů z konce 19. a první poloviny 20. století.  Domácnosti našich babiček II je věnován zpracování, konzervování a uskladnění masa, ovoce, výrobě nápojů, a to alkoholických i nealkoholických, dále octů i ochucených olejů, sběru a zpracování planých rostlin. Závěrečnou kapitolu tvoří suroviny a recepty, které jsou zajímavé a neobvyklé a které nebylo možné díky jejich různorodosti jinak zařadit.

Na konci každé kapitoly věnované výrobě či zpracování jednotlivých produktů jsou uvedené přesné recepty či návody, aby bylo možné konkrétní výrobky připravit. Výběr jednotlivých receptů byl podřízen jednoduchosti, užitečnosti, případně univerzálnosti či neobvyklému chuťovému zážitku. Domácnosti našich babiček jsou knihou o paměti, o paměti maminek, našich maminek, které svým dcerám pečlivě sdělovaly tajemství vedení domácnosti, umění, které bylo základem zachování rodu. Domácnosti našich babiček Aleny Anežky Gajduškové nám umožní cestovat časem, a oživit si tak umění zanikající nebo téměř zaniklá. Domácnosti našich babiček a prababiček, které působily zdánlivou jednoduchostí a prostotou, byly výsledkem tradic a zkušeností mnoha generací. K běžnému „hospodaření” potřebovali naši předkové málo, které čerpali ze svého okolí, z věcí blízkých a dostupných. Čas prověřil recepty a postupy, mnoho z nich nebylo dosud překonáno a ku mnoha z nich bychom se rádi vraceli.

Vydalo nakladatelství Dauphin roku 2020

Vydání první

www.dauphin.cz

Alena Anežka Gajdušková (1971) byla skoro dvacet let majitelkou knižního antikvariátu, po celou tuto dobu sbírala různé recepty, návody a staré kuchařské knihy, a to nejzajímavější z nich sama v praxi zkoušela, ať už se jednalo o recepty na pokrmy, různou domácí drogerii či jednoduchá léčiva. Mimo psaní knih je zahradní designérkou, dále le­ktoruje kurzy zabývající se léčivými bylinami nebo zpracováním a uchováváním potravin tradičními metodami.

Od roku 2018 je stálým hostem pořadu České televize Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli, ve kterém představuje dávno zapomenuté recepty či metody zpracování potravin. Pravidelně přispívá do čtvrtletníku Klíč k soběstačnosti, je hlavní autorkou Encyklopedie soběstačnosti I. (2016) a Encyklopedie soběstačnosti II. (2018).

Více zde: http://pozemskazahrada.webnode.cz/o-nas/

Drahomíra Cormier

e-mail:drahomira.cormier@gmail.com

Podobné příspěvky

Prague Food Festival 2013, aneb "Nejezte blbě!"

Afri

Auta výrazně zlevní, ojetiny méně

Afri

Ptákem roku 2020 je jiřička obecná

Afri

Tento web používá pro svou práci nutné cookies. Souhlasím Číst více

GDPR zásady