Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Zajímavosti

Home office využívají v EU spíše ženy a starší lidé, Češi jsou podprůměrní

PC laptob

Kvůli koronaviru se to změní, boom ale nenastane všude, jelikož při lidi je důležitá i „chemie” a náhoda
Jedním z důsledků koronavirové krize bude rozšíření fenoménu „práce z domova”, tedy na bázi „home office”.

Před úderem koronaviru, v loňském roce, vykazovalo Česko v rámci EU podprůměrný podíl zaměstnaných osob pracujících obvykle právě z domova. Podíl odpovídal jen 4,6 procenta osob. Vyplývá to z dubnových údajů Eurostatu.

Průměrný údaj za celou Evropskou unii přitom odpovídal 5,4 procenta. Práce z domova je tedy v ČR rozšířena nakonec jen mírně podprůměrně v porovnání s EU jako celkem. Je navíc třeba vzít v potaz strukturu ekonomiky, která Česko v rámci mezinárodního srovnávání spíše znevýhodňuje. Vysoký podíl průmyslové produkce na hrubé přidané hodnotě tuzemské ekonomiky, prakticky nejvyšší ze všech zemí EU, totiž pochopitelně poměrně citelně omezuje možnost práce na bázi „home office”.

V tuzemském průmyslu nabízelo před úderem koronaviru benefit práce z domova šestnáct procent firem. V sektoru služeb to ovšem byla takřka třetina firem, vyplývá dále z průzkumu společnosti Trexima. V sektoru zemědělství umožňovalo práci z domova pouze osm procent firem. „Home office” přitom nabízeli nejčastěji velcí zaměstnavatelé, s tisícem a více zaměstnanci. Mezi menšími zaměstnavateli byla práce z domova rozšířena méně. Navíc se jednalo v 75 procentech případů – jak mezi velkými, tak menšími zaměstnavateli – o selektivní benefit, takže práce z domova byla umožněna pouze vybraným zaměstnancům.

Nejrozšířenější je v rámci EU práce z domova v Nizozemsku a Finsku, kde loni takto obvykle pracovalo 14,1 procenta zaměstnaných osob. Silně je práce na bázi „home office” zastoupena také v Lucembursku (11,6 procenta) a v Rakousku (9,9 procenta). V nových zemích EU je práce z domova mnohem méně častý model. V Bulharsku z domova pracuje nejméně lidí v EU, pouze 0,5 procenta. Podobně jako na tom Rumunsko, kde podíl osob zaměstnaných na „home office” dosahuje pouze 0,8 procenta. Nízké číslo dále vykazují také Maďarsko, Kypr, Chorvatsko či Řecko.

Podíl zaměstnaných osob pracujících obvykle z domova se v posledních deseti letech v EU pravidelně pohybuje kolem úrovně pěti procent. Od roku 2009 však narostl podíl těch osob, které pracují z domova alespoň občas, a to z šesti na devět procent v loňském roce.

V důsledku koronakrize tedy v příštích letech zřejmě dojde k poměrně znatelnému navýšení podílu jak těch osob, které pracují z domova obvykle, tak zejména těch, které takto pracují alespoň občas.
Z domova doposud pracovaly spíše ženy než muži, ačkoli rozdíl v procentuálním zastoupení dle pohlaví je jen mírný (5,7 vs 5,2 procenta). Z domova také pracují spíše starší osoby. Těch ve věku 50 až 64 let takto v EU pracuje 6,6 procenta, zatímco ve věkové skupině 25 až 49 let je 5,2 procenta a ve věkově skupině od patnácti do 24 let pouze 2,1 procenta zaměstnaných osob.

Mnoho lidí, firem a vzdělávacích institucí si během koronakrize uvědomilo, že přechodem na online může ušetřit náklady, ale nelze sázet na to, že po krizi už všichni budou pracovat online a z domova. Fyzický byznys nezmizí. Řada lidí, včetně manažerů, si uvědomuje, že pokud celý den pracují na počítači z domova, mají za den až několik videokonferencí, na konci dne zjišťují, že mluvili nikoli s člověkem, ale s jeho vzdáleným zobrazením. Fakticky nemluvili k člověku, ale ke stroji, umělé hmotě a obrazovce. Při videokonferenci nikdy nezažijete moment překvapení z náhodného setkání. Vždy se jedná o pevně domluvenou schůzku s jasnými pravidly. Online hovor není komunikace s živým člověkem, kde se projevují emoce a funguje vzájemná chemie.

Lidstvu je přirozený sociální kontakt. Neplánovaná, spontánní diskuze, umocněná osobní kontaktem vede někdy i k průlomovým byznysům, kontraktům, nakonec i vynálezům a objevům. V online komunikaci takové jiskření nikdy neproběhne.

Po krátkodobém opojení z práce z domova a online komunikace se velká část firem vrátí k mezilidskému kontaktu v kanceláři. Online komunikaci tedy nepřeceňujme, ale ani nepodceňujme. Nyní se kyvadlo vychýlilo ve prospěch online, ale po nějaké době se vrátí a ustálí v přirozeném evolučním toku.

Lukas KovandaLukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
lukas@lukaskovanda.cz
www.lukaskovanda.cz

Podobné příspěvky

3 časté chyby, které mohou nepříjemně prodražit dovolenou na horách.

Afri

Všechno má své nebe – i auta, sledujte na Autosalon již ve čtvrtek 23. dubna ve 20:15 na Prima COOL

Afri

Oproti minulému roku se prodává jen desetina ojetých aut

Afri

Tento web používá pro svou práci nutné cookies. Souhlasím Číst více

GDPR zásady