Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Zprávy z Prahy Divadlo Kultura

Větrná hůrka ve Švandově divadle

Adaptace slavného románu na pomezí milostné literatury, psychologického dramatu a gotického horroru zachycuje příběh dvou generací. Rodinná sága v sevření věčných protikladů: lásky a nenávisti, svobody a spoutanosti, společnosti se sklony k jednoduchým hodnocením, a přírody, jež nezná rozdílů. 

Na Větrné hůrce je jediný román, který Emily Brontë kromě svých básní napsala. Emily ho vydala pouhý rok před svou smrtí, v prosinci 1847 pod mužským pseudonymem Ellis Bell jako dva svazky trojdílného souboru (třetí svazek byla Agnés Grey od sestry Anne). Sestra Charlotte vydala Na Větrné hůrce znovu jako samostatný román pod Emiliiným skutečným jménem dva roky po Emiliině smrti. Na českých profesionálních jevištích se adaptace románu objevila poprvé v roce 1974 v Divadle Na Provázku. Román byl také mnohokrát zfilmován, poprvé v r.1919 jako němý film, v americkém filmu režiséra W. Wylera hrál Heathcliffa Laurence Olivier. Hůrka posloužila i pro televizní adaptaci a muzikály.

Jan Grundman

Hru režíroval Martin Františák, nový umělecký šéf Švandova divadla. Toho při jejím inscenování inspiroval vítr, prohánějící se v krajině jeho dětství i po vřesovištích, které tak milovala spisovatelka Emily Brontë. „Na kopce, hory a hůrky jsem vždy utíkal a vítr tam, to je bytost, která tě provází – v samotě, v zamilovanosti i po pohřbech,“ řekl režisér, jehož inscenace vynikají vedle výrazné obrazivosti také precizní prací s herci. „V textu Na Větrné hůrce se setkáme s poryvem vášnivých citů v jejich celé kráse, ale i děsu,“ dodal režisér, jehož v románu fascinovala i touha jeho hrdinů po ničím nespoutané živelnosti.

Děj

V programu je rodokmen, díky kterému se lze snáze orientovat v historii rodů Earnshových a Lintonových. Pan Earnshaw, otec Hindleyho a Kateřiny, přivedl na Větrnou hůrku z Liverpoolu malého cikánského opuštěného chlapce, kterému dali jméno Heathcliff (podle jeho záliby toulat se po okolní krajině, heath=vřesoviště, cliff=útes). Heathcliff si získal přátelství stejně staré Kateřiny, ale Hindley se vůči Heathcliffovi od počátku choval povýšenecky a nepřátelsky. O Heathcliffa se částečně starala služebná Nelly. Po smrti pana Earnshawa se Heathcliffova situace rychle zhoršila, Hindleym, teď pánem domu, byl odsunut do pozice sluhy a pacholka. Hindley si již na pohřeb svého otce přivedl mladou ženu Francis, která mu porodila syna Haretona, ale krátce poté zemřela. Kateřina se sblížila i s dětmi z rodiny pana Lintona na Drozdově Izabelou a Edgarem. Otevřeně se přiznala k lásce k Heathcliffovi, dala ale přednost konvenčnímu manželství s Edgarem Lintonem. Zrazený Heathcliff odešel, jeho touha po pomstě ale zasáhne i ty, kteří se dosud nenarodili. Po třech letech se vrátil, jako gentleman určitého společenského postavení. Kateřina zatím zemřela, ale porodila dítě – malou Katku. Heatcliff obehrál Hindleye a získal Větrnou hůrku. Oženil se s Isabelou Lintonovou aby získal majetek Lintonových. Heathcliff Izabelu surově týral, té se podařilo uprchnout a porodit chlapce Lintona. Když Izabela zemřela mladý Linton byl přivezen na Drozdov. Heathcliff si ho odvedl na Větrnou hůrku. Mladá Katka se náhodou seznámila s Lintonem a mezi mladými lidmi vzniklo pouto. Heathcliff toho využil a vylákal Katku na Větrnou hůrku, aby donutil mladé lidi ke sňatku a tím ovládl i majetek Edgara Lintona. Linton krátce po sňatku zemřel a Katka zůstala uvězněna s Heathcliffem, Haretonem, starým Josefem a Nelly. Hareton se s Katkou sblížil, ta ho nakonec začala učit číst a psát. Vzniká mezi nimi láska a uzavřou po smrti Heatcliffa sňatek.

Marie Štípková

Herci

Hereckému obsazení vévodí Marie Štípková jako Kateřina, roli rozervance Heathcliffa ztvárnil nový člen souboru Jan Grundman. Ústřední charismatická dvojice výborně vyjadřovala proměnu své lásky v nenávist. Štípková vystihla svou touhu po lásce, rozpolcenost a vnitřní pochyby a proměnu z naivního dítěte v egoistickou dospělou ženu. Ke své roli řekla: „Samo téma nenaplněné lásky, která pustoší všechno kolem sebe, je svým způsobem nesmrtelné. Zajímavý je tady ovšem pohled na onu nenaplněnou lásku právě skrze postavy Kateřiny a Heathcliffa. Každý z nás má totiž v sobě kus Kateřiny nebo Heathcliffa. Něco divokého, co se společnost nebo my sami snažíme potlačit, ale co nás převyšuje.“  Grundmanův Heatcliff působí zpočátku neohrabaně a divoce, při tom je ale plný touhy po lásce. Posléze zastírá své zraněné city velkou nenávistí a zlobou.

Mladá Kateřina Denisy Barešové zpodobnila skvěle impertinentní, namyšlenou puberťačku,slepě zamilovanou Isabelu hrála Anna Stropnická. Anna Stropnická  a Matěj Anděl jsou dva nováčci ansámblu od září tohoto roku ve stálém angažmá. Tomáš Červinek v roli Edgara Lintona je rovněž velmi přesvědčivý.  Dále se představili Oskar Hes v roli mladého Lintona,dvojroli starého otce Earnshawa a kaplana ztvárnil Matěj Anděl. Marta Dancingerová vystoupila jako Francis, v Josefa se proměnil Tomáš Petřík. V roli Haretona se objevil hostující Jan Mansfeld, v úloze Hindleyho Matěj Nechvátal. Jako chůva Nelly provedla diváky celým příběhem Klára Cibulková.

Klára Cibulková
Anna Stropnická

Tvůrci představení

Adaptaci románu připravila Marie Nováková. „Ústředním tématem mé adaptace je svoboda a nesvoboda. Svoboda dětství, čisté zvířecí nespoutanosti a otevřené krajiny. A proti nim nesvoboda dospělých společenských rolí, naplňování životních cílů za každou cenu a útulných pokojíčků.“ Marie Nováková po inscenacích Brémská svoboda a Neviditelný, spolupracuje s Martinem Františákem už potřetí. A opět se scházejí nad příběhem jedince, který podle jejích slov „vyrostl v ponížení, prožil kruté dětství a mládí a jeho vztah k lidem a světu je tak fatálně narušen. Dramaturg inscenace David Košťák dodal: „Emily Brontë tu překročila striktně vnímané genderové hranice a naprosto originálně propojila milostný román, psychologické drama a gotický horor.“Kostýmy Evy Jiřikovské dobře charakterizují rozdíly mezi bohatými obyvateli Drozdova a chudými z Hůrky. Lintonům šaty skvěle padnou, zatímco oblečení Earnshawových se je snaží neúspěšně napodobit. Scénograf Marek Cpin vytvořil výraznou výtvarnou složkou inspirovanou krásou i syrovostí severských vřesovišť.Minimalistická scéna je tvořena třemi stěnami, v jejichž středu je otevřený kontejner vypadající také jako televizní obrazovka, která je černě ohraničena. Na jeviště vede šikmé prkno. Melancholickou větrnou skotskou krajinu evokují stromy bez listí, poletující peříčka.Minimalistická scéna je tvořena třemi stěnami, v jejichž středu je otevřený kontejner vypadající také jako televizní obrazovka, která je černě ohraničena. Na jeviště vede šikmé prkno. Melancholickou větrnou skotskou krajinu evokují stromy bez listí, poletující peříčka.

Marta Dancingerová

Minimalistická scéna je tvořena třemi stěnami, v jejichž středu je otevřený kontejner vypadající také jako televizní obrazovka, která je černě ohraničena. Na jeviště vede šikmé prkno. Melancholickou větrnou skotskou krajinu evokují stromy bez listí, poletující peříčka.

O sugestivní hudbu inspirovanou větrem a industriální německou skupinou Einsturzende Neubauten se postaral David Smečka, pohybové spolupráce se ujal výtečný mim Radim Vizváry. „Emily Brontë se ve svém románu vzbouřila nepravděpodobné poezii romantismu a protkala ji lidskou krutostí. Díky tomu jsou její postavy ryze současné. Uvedení tohoto titulu také vnímám jako gesto – informaci o tom, že na jevišti Švandova divadla budeme chtít vyprávět velké příběhy, které nabízejí kromě neotřelé interpretace i zajímavé příležitosti pro herecký soubor,“ je přesvědčen režisér Martin Františák, který by rád, aby chystaná inscenace byla „prostá, divoká i svobodná. K divákovi velkorysá. A tím víc romantická.“

Adaptace románu na divadelní hru je vždy velmi náročná, a ne vždy se povede. Tentokrát však konstatujeme, že představení je velmi povedené, snad se dá jen vytknout, že v první části postrádá někdy dynamiku. Druhá část je už bez poskvrnky.

Jaromír a Věra Hamplovi                     Foto archiv Švandova divadla

Tomáš Petřík-Matěj Anděl-Marie Štípková-Matěj Nechvátal-Klára CibulkováTomáš Petřík, Denisa Barešová, Jan MansfeldMatěj AndělMarie Štípková, Jan GrundmanKlára Cibulková

 

Podobné příspěvky

Archivář na kole

Afri

Na pražském Výstavišti byla zahájena tradiční Matějská pouť

Afri

Sběratelský hit! Bankovka s portrétem KARLA GOTTA

Jaroslav Hauer

Tento web používá pro svou práci nutné cookies. Souhlasím Číst více

GDPR zásady