Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
DomůUdálostiZprávy z PrahyV odsvěceném kostele vznikne oáza klasické hudby, pod taktovkou pražského magistrátu

V odsvěceném kostele vznikne oáza klasické hudby, pod taktovkou pražského magistrátu

Kostel sv.Šimona a Judy

V odsvěceném kostele vznikne oáza klasické hudby, pod taktovkou pražského magistrátu

Vyjednávací skupině vedené pražským radním pro správu majetku Janem Chabrem (TOP 09) se v minulých týdnech podařilo finalizovat dohodu s Vatikánem o odkoupení kostela svatých Šimona a Judy v ulici U Milosrdných na Praze 1. Majetek města se tak rozroste o vskutku unikátní klenot církevní architektury. Ten je navíc opředen různými pověrami, které nasbíral po čas své bohaté historie.

kostelCo vůbec Praha může dělat s odsvěcenými kostely, které už dnes neslouží k bohoslužebním účelům? Kolik jich je napříč českou metropolí rozeseto? A proč byste při návštěvě svatého Šimona a Judy měli věnovat zvláštní pozornost lešení? Vyjednávání o podmínkách prodeje mezi pražským magistrátem a Správou majetku Apoštolského stolce bylo zdlouhavé. I přes to, že původně sakrální stavbu dnes již církev nevyužívá, stále je jejím majetkem, a tudíž podléhá vlastnickému právu městského státu Vatikán.

Jan ChabrMěsto obdrželo přípis ze strany vatikánského stolce, který říká, že je ochoten prodat kostel svatého Šimona a Judy,“ informoval Jan Chabr (TOP 09), pražský radní pro správu majetku: „Kostel by měl sloužit do budoucna pro účely sídla FOK. Myslím si, že je to správný krok, protože město získává strategickou nemovitost a krásnou památku,” hodnotí. Praze se navíc podařilo vyjednat výraznou slevu – za kostel nakonec město zaplatí 99 milionů korun, namísto původní ceny 125 milionů.

Do kostelu na rohu ulic U Milosrdných a Dušní byste se dnes vypravili na bohoslužbu marně. Smutný osud tomu chtěl, že řád milosrdných bratří, který se o kostel staral a obýval přilehlý klášter, byl s nástupem komunistického režimu vyhnán a zdejší nemocnice zestátněna. Až v 80. letech proběhla rozsáhlá rekonstrukce, která proměnila dřívější církevní stavbu v koncertní sál. Z toho důvodu sem zavítáte spíš na některou z akcí Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, který se o objekt dlouhodobě stará.

vnitřek kostelaStavba tak patří mezi tzv. odsvěcené kostely. Jedná se o sakrální stavby, které původně sloužily k liturgickým účelům, avšak dnes už poskytují zázemí vyžití více světského rázu. Především toho kulturního. Takových kostelů je v Praze k dnešnímu dni 5 – kromě sv. Šimona a Judy ještě kostel sv. Anny, kostel sv. Máří Magdalény, kostel svatého Michaela archanděla a kostel svatého Vavřince. Všechny se nacházejí na území městské části Praha 1.

Podle kodexu kanonického práva však nic jako proces odsvěcení neexistuje. Fakticky tedy jde o pouhou změnu činnosti, ke které kodex slouží. Vatikán při převodech do vlastnictví jiného subjektu taktéž zohledňuje, k čemu chce nový vlastník sakrální stavbu využívat. Mělo by přitom jít o účel, který odpovídá speciálnímu charakteru prostoru, a tudíž by se nemělo jednat o činnosti nemravné či pokleslé.

Staré_Město_sv._Šimon_a_JudaProstory podobného rázu nejčastěji nacházejí využití pro kulturní účely. Typicky se do nich přesouvají muzejní sbírky či slouží jako koncertní sály,“ vysvětluje Jan Chabr, a nastiňuje plány, které má magistrát s kostelem sv. Šimona a Judy: „Samozřejmě nechceme opakovat kontroverze spojené s kostelem sv. Michaela archanděla. Prostor nadále zůstane ve správě pražského symfonického orchestru, který zde vytvořil nádherné zázemí pro pořádání koncertů nejen barokní hudby.“

Podobný osud měl i kostel svatého Vavřince v Hellichově ulici na Újezdě – v objektu, jehož součástí je i dotyčný kostel, sídlí pořadatelé festivalu vážné hudby Pražské jaro, a sv. Vavřinec se tak stal dějištěm nejednoho dechberoucího hudebního zážitku. Kostel svaté Máří Magdalény na Malé Straně se zas stal domovem Českého muzea hudby, pobočné expozice Národního muzea. O gotický kostel sv. Anny na Starém městě se stará nadace VIZE 97 a mezinárodní duchovní středisko Pražská křižovatka. Spolek, kterému dal vzniknout bývalý prezident Václav Havel, zde vytvořil prostor pro pořádání happeningů, konání přednášek či hromadných meditací, a tak slouží prostoru důstojným způsobem.

Nejproblematičtější historii má kostel sv. Michaela archanděla nedaleko Staroměstského náměstí. V rámci rozprodeje církevního majetku se po éře, kdy sloužil jako skladiště, dostal do vlastnictví soukromého investora, který původně prohlašoval, že zde chce otevřít muzeum českého křišťálu. Později se tento záměr změnil na nákupní galerii, a nakonec zde vznikl hudební klub. Kvůli tomu se stal developer nejednou cílem kritiky katolické církve i samotné římské kurie. Takové kontroverzi se pražský magistrát chce rozhodně vyhnout v případě sv. Šimona a Judy.

Z historie kostela sv. Šimona a Judy

Kostel sv. Šimona a Judy sdílí stejnou ulici s dalšími výraznými církevními památkami – pouze o pár čísel dále bychom našli Anežský klášter, obývaný ženským řádem klarisek a mužským řádem menších bratří, a v bezprostřední blízkosti pak i Klášter milosrdných bratří na Františku. Do jeho areálu spadá i zmiňovaný kostel, mnichy bychom však v klášterních prostorách dnes již hledali marně. Sídlí v nich totiž Nemocnice na Františku. Původní účelové určení stavby tak zůstalo zachováno, protože milosrdní bratři už v době založení kláštera v něm provozovali špitál.

Kostel dnes stojí na původním místě goticko-renesanční církevní stavba, která měla být též zasvěcena patronu dřevorubců a jiných řemeslníků sv. Šimonu Kananejskému a apoštolovi Judovi Tadeášovi. Ten bývá v katolické věrouce považován za ochránce těch, které sužuje nějaká vleklá a beznadějná nemoc či zdravotní stav, proto jeho sochy najdeme nejčastěji právě v areálech klášterních špitálů či jiných církevních stacionářů, kde probíhá péče o churavějící.

Dominantní postavení zaujímají barokní varhany Andreas Wambetsser, kouzlu jejichž líbezných tónů podlehli při své návštěvě Prahy i světoznámí skladatelé formátu Wolfganga Amadea Mozarta či Josepha Haydna. Jak zmiňoval již Géza Včelička, levicový novinář a patriot, ve sbírce svých esejů Pražské tajemství, kostel je opředen pověrami – proslýchá se, že jej nechal zbudovat sám kníže Lobkowicz, a že stěžejní vybavení stavby, včetně oltářů, křížů i schodů, bylo vytesáno z dřevěného lešení, které bylo využito k popravě 27 českých pánů po bitvě na Bílé hoře.

Sabina Prokopcová, sabina.prokopcova@media-list.cz

Michaela Celárková, michaela.celarkova@media-list.cz

 

Facebook komentáře