Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
DomůKulturaKultura v PrazeStátní opera obnovila provoz

Státní opera obnovila provoz

statni opera

Státní opera obnovila provoz

Po 3 letech rekonstrukce a přesně 132 let od prvního otevření (5.1.1888) se slavnostním koncertem s podtitulem „Státní opera v proměnách času (1888–2018)“   obnovil provoz operního domu.

Historie          

Plány na výstavbu Nového německého divadla zadal Německý divadelní spolek (Deutscher Theaterverein) vídeňské firmě architektů Fellnera a Helmera, tvůrců 50 divadelních budov v Evropě. V českých zemích je to v Brně (Mahenovo divadlo), Liberci, Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Karlových Varech. Velkoryse řešená budova v novorenesančním slohu byla postavena za 20 měsíců, dnes rekonstrukce trvala 3 roky. Autorem sochařské výzdoby průčelí je rakouský sochař T. Friedl. Nástropní obrazy jsou dílem E.Veitha), který byl rovněž autorem malby na původní oponě. Veithova opona se ztratila v roce 1945.Hlediště bylo na rozdíl od vnějšího pláště budovy v neorokokovém stylu. Kapacita divadla dosahovala téměř dva tisíce diváků, z toho bylo pět set míst k stání.

Vedle opery působila v divadle od samého počátku i německá činohra. Ve třicátých letech se stalo útočištěm umělcům, kteří kvůli antifašistickým názorům i kvůli rasovému původu museli emigrovat z Německa. Po mnichovské zradě se divadlo dostalo do personálních i finančních obtíží a provoz byl na podzim1938 ukončen.   Za okupace v divadle pod názvem Německá opera Praha hostovaly pouze příležitostně německé soubory. Po osvobození byla budova dána k dispozici nově ustavenému Divadlu 5.května. Po jedné sezóně došlo k přejmenování na Velkou operu 5. května, jejími reprezentanty byli režiséři V. Kašlík a A. Radok scénograf J. Svoboda a dirigent K.Ančerl.

V roce 1948 byla připojena k Národnímu divadlu jako jeho součást, od listopadu 1949 s názvem Smetanovo divadlo. V roce 1992 bylo zřízeno opět samostatné divadlo pod názvem Státní opera Praha. Je víc než smutné, že jméno tvůrce české národní hudby bylo z názvu divadla vymazáno a nahrazeno nic neříkajícím názvem.

V roce 2012 bylo divadlo začleněno do svazku Národního divadla jako Státní opera.

Rekonstrukc

Státní opera prošla naposledy komplexnější opravou v 70. letech minulého století. Při nynější generální rekonstrukci, která začala v březnu 20 dostala budova například nové jevištní technologie včetně unikátní točny náklady byly 1,3 miliardy korun. „Mám radost, že po Národním muzeu máme další zrekonstruovaný kulturní stánek, který nám postavili naši předci. Na řadě je nyní Nová scéna Národního Divadla, Invalidovna a začali jsme Císařské lázně. V Národním investičním plánu máme i obnovu kulturních památek za 47 miliard korun,“ řekl premiér Andrej Babiš.

Historická budova dostává nové jevištní technologie. Ve druhém podzemním podlaží vzniká moderní zkušebna s vynikající akustikou, renovovány byly zkušebny, baletní, orchestrální i sborový sál a zázemí umělců. Provozní část budovy získává nový vzhled, byla osazena její skleněná fasáda. Na rekonstrukci budovy se podílelo mnoho restaurátorů, kteří vyčistili monumentální nástěnné malby Eduarda Veitha na stropě auditoria i vzácné fresky. V hledišti byla instalována nová křesla, inovací jsou individuální čtecí zařízení s variabilní možností titulků.

Státní opera v rámci rozsáhlé rekonstrukce dostala novou oponu. V průběhu posledních dvou let na ní pracoval tým pod vedením uměleckého ředitele sekce výroby Národního divadla Martina Černého ve spolupráci se studenty katedry scénografie DAMU. Opona vznikla v dílnách Národního divadla podle návrhu původní opony Eduarda Veitha, kterou návštěvníci viděli při otevření Státní opery (tehdy Nového německého divadla) v roce 1888. Za unikátním dílem se skrývá více než 1000 hodin pečlivé práce. Nová opona nahrazuje oponu akademického malíře Antonína Střížka, původně určenou pro nastudování Kouzelné flétny v roce 2002.

 

„Smyslem rekonstrukce bylo vrácení Státní opery do původního stavu. Návštěvníci v hledišti by tak měli mít pocit, že se vrátili do časů habsburské monarchie do roku 1888. Do doby, kdy budova byla ještě Novým německým divadlem, které bylo otevřeno přesně před 132 lety. Ovšem zároveň bude technická část divadla tou nejmodernější. Tak se tu pod novou střechou setkají dva světy –ten minulý i ten dnešní. Přál bych si, aby se staronová podoba Státní opery stala právě místem setkávání různých světů, aby se v ní nescházeli stále jen titíž lidé, ale aby do ní začali chodit i ti, kteří třeba ještě nikdy v opeře nebyli,“ uvedl ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Slavnostní koncert     

Nejslavnější kapitoly pozoruhodné historie Státní opery rekapituloval koncert v režii Alice Nellis. Pavel Kohout připravil instalaci, která na scéně zmapovala historické milníky. Koncepci večera připravili dramaturgové Jitka Slavíková a Ondřej Hučín. Pečlivě vybrali operní árie, ansámbly a předehry symbolizující klíčové momenty nejen historie budovy–světové či české premiéry, mimořádné inscenace, slavné pěvecké, dirigentské a režisérské osobnosti, hostování významných zahraničních operních divadel, ale českých dějin vůbec. Při koncertě se představili pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Karla-Heinze Steffense významní sólisté Opery ND a SO a další čeští i mezinárodní hosté například Pavel Černoch, Eva Urbanová nebo Kateřina Kněžíková. Vystoupila i mladá norská sopranistka Lise Davidsen, která v listopadu 2019 debutovala v Metropolitní opeře v Pikové dámě v roli Lízy a sklidila skvělé ohlasy od recenzentů, kolegů, ale i samotného šéfa MET. Orchestr a Sbor Státní opery v průběhu večera mimo jiné zahrál Richarda Wagnera, Wolfganga Amadea Mozarta, Leoše Janáčka, Richarda Strausse, Bedřicha Smetanu, Bohuslava Martinů, Ludwiga van Beethovena. Alexandra Zemlinského, Franze Lehára, Giacoma Pucciniho, Petra Iljiče Čajkovského, Hanse Krásy a Franze Schreckera.

Plány Státní opery   

Do Státní opery se po jejím otevření vrátí v novém obsazení oblíbená inscenace z loňského roku Fidelio, dále například kritiky oceňovaná inscenace Jiřího Heřmana Madame Butterfly, Bohéma či La traviata. Toscu uvede v obnoveném nastudování inscenace z roku 1999. V koprodukci s Národní operou ve Varšavě a Královskou operou ve Stockholmu bude premiéra opery Král Roger Karola Szymanowského, Balet Národního divadla uvede v nově zrekonstruované budově Spící krasavici Petra Iljiče Čajkovského v choreografii slavné brazilské primabaleríny a choreografky Marcii Haydée Diváci dále zhlédnou z baletního repertoáru tituly Marná opatrnost a Timeless. Další premiérou souboru Státní opery budou Mistři pěvci norimberští skladatele Richarda Wagnera. Tato opera zazněla u příležitosti slavnostního zahájení provozu v tehdy Novém německém divadle (Neues deutsches Theater) 5. ledna 1888. Jedná se o zásadní titul v historii Státní opery, navíc Richard Wagner byl v prvních dvaceti letech po otevření budovy jedním z nejhranějších autorů. „Mistři“ jsou jednou z nejnáročnějších oper, co do délky (4,5 hodiny), tak i co do požadavků na sbory.

Hosté slavnostního večera              

Slavnostního znovuotevření Státní opery se zúčastnil maďarský premiér Viktor Orbán. Své státy zastoupili velvyslanci a diplomaté: USA, Německa, Rakouska, Francie, Polska, Maďarska, Izraele, Norska a Slovenské republiky. Zúčastnila se prof. Monika Grütters, státní tajemnice a pověřenkyně spolkové vlády pro kulturu a média. Českou republiku reprezentovali premiér Andrej Babiš, předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček, ministr kultury, ministryně

financí, ministr průmyslu a obchodu, dopravy, životního prostředí, zdravotnictví, ministryně spravedlnosti, práce a sociálních věcí, primátor hlavního města Prahy, kardinál Duka, předsedové poslaneckých klubů a předseda odborových svazů.

 

Jaromír a Věra Hamplovi                         Foto: archiv ND

Facebook komentáře

Sdílejte články