Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Zprávy z Prahy

Podle čeho vybrat správné víno?

Určitě tuto situaci znáte. Stojíte v obchodě před plným regálem různých druhů vín, ale nevíte, které vybrat. Většinou vyhrává víno, které vás osloví buďto cenou nebo hezkou etiketou. Vždy je ale důležité vybírat víno podle toho, pro jakou událost ho chcete použít. Pro každou situaci se totiž hodí jiné víno. Přinášíme malý přehled, podle čeho vybrat správné víno.

annovíno centrum
annovíno centrum

„Dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedete zacházet“, řekl jeden z nejvýznamnějších spisovatelů a dramatiků všech dob – William Shakespeare. Každý si tento citát může vyložit po svém. Zcela jistě se tohoto tvrzení můžeme držet i při výběru vhodného vína, například k posezení s rodinou a přáteli nad slavnostní večeří. Ideální párování vína s vybraným druhem jídla je základem úspěchu dokonalého skloubení chutí. Podle čeho ale vybrat to správné víno, pokud u přeplněného regálu s vínem zrovna nestojí zkušený someliér? Během výběru je důležité si uvědomit, pro jakou příležitost víno pořizujeme. Je rozdíl pořídit víno „jen tak pro posezení s přáteli“, či kupovat vína k jednotlivým druhům jídla ke slavnostní tabuli. Některá vína se hodí ke zvěřině, jiná k rybám a úplně jiná například ke steakům. Pokud naším známým není vinař, od kterého odebíráme víno pravidelně a máme tak jistotu, že vínům skvěle rozumí, budeme muset vyrazit na nákup vín do supermarketu. V takovém případě je důležité se zaměřit na samotnou etiketu vína. Na každé etiketě nalezneme mnoho důležitého: označení výrobkové řady, odrůdu, druh vína, ročník sklizně, identifikaci původu a plnění vína, číslo šarže, údaj o obsahu cukru a alkoholu či objem samotného vína v lahvi.

Vybíráme k jednotlivým druhům jídla

Víno se postupem let stává u Čechů stále oblíbenějším nápojem. Roční spotřeba vína na osobu tomu jasně odpovídá – lehce přes 20 litrů. Evropský průměr je 36 litrů na osobu a rok. I díky tomu jsou Češi v posledních letech mnohem náročnější už během samotného výběru vína a rádi si za víno připlatí. Za jednu láhev pro vlastní spotřebu nemají Češi problém utratit v průměru 160 Kč.

Základní rozdělení vín podle barvy

Barva vína už dopředu může odpovědět, k jakému pokrmu se bude pravděpodobně nejlépe hodit.

Bílé víno obsahuje minimum tříslovin, a proto je i chuťově ze všech druhů nejjemnější a uhlazenější. Bílé víno se skvěle hodí k rybám, drůbeži, k mořským plodům a k sýrům. Bílá vína navíc stále patří u tuzemských spotřebitelů k nejoblíbenějším.

Červené víno obsahuje naopak nejvíce tříslovin a na pomyslné stupnici oblíbenosti mu patří druhé místo. Chuť červeného vína je také díky tomu nejvýraznější a nejplnější. Po červeném vínu bychom měli většinou sáhnout, pokud připravujeme zvěřinu, nebo červené maso (například hovězí).

Růžové víno je dobrou volbou, pokud připravujeme například různé druhy salátů. Díky své barvě je hodně oblíbené především u žen.

Vhodná vína, například k jídlům, můžeme dále vybírat podle obsahu cukru            

Suchá vína mají nejmenší obsah zbytkového cukru, maximální obsah 4 gramy zbytkového cukru na litr. Vyznačují se kyselejší chutí. Typickým zástupcem suchých vín je například Ryzlink rýnský či Sauvignon. Při podávání vína pamatujme, že suché víno by mělo předcházet vínům sladším.

Polosuchá vína obsahují více cukru než suchá. Ne však tolik, aby se o nich dalo říct, že jsou „sladká“. Obsah zbytkového cukru se je v rozmezí 4,1-12 gramů na litr. Stále se jedná o kyselejší chuť. K typickým odrůdám patří Muškát moravský nebo Tramín červený.

Polosladká vína obsahují až 45 gramů zbytkového cukru na litr.  Vyznačují se právě sladší chutí. Velice často se jedná o pozdní sběry hroznů. Typickou odrůdou polosladkého vína je Chardonnay.

Sladká vína obsahují víc než 45 gramů zbytkového cukru na litr. Jsou velice sladká a hodí se převážně k různým dezertům a sladkým jídlům. Velice často se prodávají v menších lahvích, než ostatní typy vín. Patří sem například velice oblíbená Pálava.

Doplňkové označování vín 

18523859 – wine and grapes

Barrique Toto víno zrálo nejméně 3 měsíce v dubovém sudu o objemu větším než 210 litrů a menším než 250 litrů (dříve byl podmínkou sud o objemu 225 litrů

Zrálo v sudu Toto označení je možné užít v případě, že víno zrálo nejméně po dobu 6 měsíců v dřevěném sudu.

Klaret Víno takto označené, bylo vinifikováno z modrých odrůd révy vinné bez nakvášení rmutu.

Archivní víno Víno, jež bylo uvedeno na trh nejméně 3 roky po roku, kdy byla sklizena réva vinná.

Rozdělení vín v České republice podle kvality 

Stolní víno bývá nejméně kvalitní. Z etikety nelze určit například název odrůdy, případně z jaké oblasti víno pochází .

Zemské víno k výrobě tohoto vína jsou použity pouze tuzemské hrozny, které byly sklizeny na vinicích určených pro jakostní víno.

Jakostní víno se vyrábí z vinných hroznů, rmutu nebo hroznového moštu nejvýše tří odrůd. Na etiketách musí být označená oblast původu.

Přívlastkové víno mívá na etiketách uvedenou oblast, vinařskou obec a obvykle i viniční trať. Podle cukernatosti lze přívlastkové víno dále rozdělit na kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí a výběr z cibéb.

Slámové víno je velmi sladké. Vyrábí se z vyzrálých hroznů většinou bílých odrůd. Sklizené hrozny se po dobu zhruba tří měsíců dosouší na slámě, z tohoto důvodu nese název „Slámové“.

Ledové víno je považováno za exkluzivní. Tato vína jsou opravdu velmi sladká. Vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů, které se sklízejí během mrazivých nocí. Hrozny při lisování nesmějí rozmrznout.

Vinařství v číslech

V roce 2019 tvořila obhospodařovaná plocha vinic v ČR přibližně 18,2 tis. ha; přičemž produkční potenciál ČR byl na úrovni téměř 18,7 tis. ha. K 31. 12. 2019 bylo registrováno necelých 17,8 tis. pěstitelů. Nejčastěji pěstovanými odrůdami révy vinné v roce 2019 byly: Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský z bílých odrůd; Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a Rulandské modré z modrých odrůd. Ve vinařské oblasti Morava je plocha vinic 17 434 hektary. Vinařská oblast Čechy obsahuje plochu 677 hektarů.
V roce 2019 bylo v ČR vysazeno 417 ha vinic. V roce 2019 patřily mezi nejčastěji vysazované bílé odrůdy Ryzlink rýnský, Pálava, Ryzlink vlašský, Hibernal, Veltlínské zelené a z modrých odrůd Merlot, Modrý Portugal, Rulandské modré a Frankovka. Dle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2019 sklizeno celkem 68 tis. tun hroznů révy vinné, což je téměř o 35 % méně než v roce předchozím. Výnos hroznů révy vinné se pohyboval na úrovni 4,23 t/ha, což znamená pokles o 35 % oproti minulému roku. Produkce vína v ČR se v posledních třech letech pohybuje okolo 603 tis. hl/rok. Z celkové produkce vína v ČR 63 % tvoří vína bílá, 28% vína červená a 9% vína růžová. Celkem bylo do ČR v roce 2019 dovezeno 1 379 tis. hl a vyvezeno z ČR 83 tis. hl vinařských produktů. VOC je zkratka pro označování vín originální certifikace v ČR, dle ustanovení vinařského zákona z r. 2004. Kontrolu vín VOC uváděných na trh neprovádí státní potravinářská inspekce, ale instituce k tomu místně vytvořená. Cílem tohoto systému je prosadit víno s kontrolovaným původem. V roce 2019 bylo v ČR registrováno 13 spolků VOC. Jako víno originální certifikace se v roce 2019 zatřídilo celkem 4,3 tis. hl VOC vín vyprodukovaných devíti spolky.

 

Jaromír a Věra Hamplovi

 

Podobné příspěvky

Upevnění spolupráce mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán.

Afri

České firmy před karanténou. Kdo jako první myslel na zdraví svých zaměstnanců?

Afri

Na podzim se v kinech objeví Ženská na vrcholu

Jaroslav Hauer

Tento web používá pro svou práci nutné cookies. Souhlasím Číst více

GDPR zásady