Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
DomůUdálostiZprávy z PrahyDruhý ročník soutěže programu Pestrá krajina 2019

Druhý ročník soutěže programu Pestrá krajina 2019

ceska krajina

Druhý ročník soutěže programu Pestrá krajina 2019

Součástí letošního slavnostního vyhlášení výsledků soutěže Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Farma roku byl druhý ročník programu Pestrá krajina. Program si klade za cíl představit široké veřejnosti práci sedláků, kterou nedělají pouze pro obživu a za účelem zisku, ale také s upřímným a dlouhodobým záměrem zpestřit biodiverzitu krajiny.

Soutěž Pestrá krajinaHodnocení probíhá podle těchto kritérií: produkce, realizovaná mimoprodukční opatření, krajinný ráz a estetické hledisko.                                                                                              

 V odborné komisi byl bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan, Bohdan Lojka z České zemědělské univerzity v Praze nebo Jakub Hruška z Botanického ústavu Akademie věd ČR a další odborníci. Odborná komise letos rozhodla zlatou, stříbrnou či bronzovou medaili udělit celkem šesti farmám. Pro mne osobně bylo zásadní vidět ekonomicky soběstačná hospodářství produkující širokou škálu produktů s vysokou přidanou hodnotou, která své majitele bez problému uživí. Hospodářství, kde se dobře žije a kde je zemědělství trvale udržitelné, šetrné ke krajině i půdě, hospodářství, která jsou základem obživy selských rodů a základním výrobním nástrojem nás zemědělců“, zhodnotil letošní farmy předseda hodnotitelské komise tohoto programu Daniel Pitek.

krajina Tři hospodářství byla letos oceněna zlatou medailí. Jedním z nich je Farma U Hrušků (ASZ Plzeň-sever), která v malé obci Stvolny původně vznikla poněkud netradičně, a to jako moštárna nabízející výkup ovoce. Tím chtěli manželé Hruškovi motivovat vlastníky starých stromů k jejich záchraně. Od té doby udělali ale spoustu další práce – nakoupili 70 hektarů půdy, na níž v ekologickém režimu pěstují obilniny a objemná krmiva. Začali s chovem ovcí a masného skotu plemene Salers a velmi intenzivně se věnují krajinotvorbě. Farma hospodaří na 20 ha orné půdy, 32 ha luk, 2 ha ovocných sadů a chová ovce a burské kozy. V okolí farmy vysazují dřeviny, starají se o sady, budují mokřady a tůně, jež jsou útočištěm mnoha vzácných druhů rostlin a zvířat. Vyrábí 10 druhů přírodních moštů v balení bag in box bez chemické konzervace. V r.2014 získal mošt ocenění Regionální potravina Plzeňského kraje. Velkým koníčkem obou manželů je také ornitologie, pravidelně pořádají akce pro veřejnost.

Zlato získala také Farma Jiřího Marka (ASZ Třebíč), která se rozkládá v Únanově, ve velmi intenzívně obhospodařované krajině na Znojemsku. Manželé zde v roce 2006 převzali rodinnou farmu a nyní se věnují konvenční rostlinné výrobě na 300 hektarech půdy. Orná půda zaujímá 275,5 ha a trvalé travní porosty 22,5 ha. Snaží se co nejšetrnějším způsobem pěstovat pestrou škálu dvanácti plodin, některé z nich navíc v několika variantách. Nechybí mezi nimi například lesknice kanárská, světlice barvířská či proso. S rozšířením pozemků se prostřednictvím chovu ovcí vrátili k živočišné výrobě. Ovce významně přispívají k údržbě travních porostů, z nichž je díky výskytu vzácných druhů rostlin většina zařazena mezi evropsky významné lokality. Markovi se také starají o krajinotvorný sad, sejí krmné biopásy a péčí o své pozemky se snaží osvěžit jinak poměrně fádní okolní krajinu. Manželé mají o nástupce postaráno, vychovávají čtyři syny ve věku od pěti do patnácti let.

Na nejcennější kov dosáhla také Farma Prak (ASZ Benešov), která naopak hospodaří ve velmi členité a atraktivní krajině u Českého Šternberku. Její potenciál se panu Tupému a jeho rodině podařilo dokonale využít – zabývají se nejen chovem masného skotu plemene Hereford, lipických koní, ovcí a včel, ale také agroturistikou a souvisejícími službami. Komise ocenila ukázkovou obnovu původních staveb zdejšího dvora a také zásahy, které manželé v okolní krajině provádějí, ať už to je vysazování solitérních stromů i celých alejí, obnova remízků či aktuálně realizace projektu čtyř rybníčků. Sedmdesátihektarové ekologické hospodářství je navíc zásluhou rodiny propojeno naučnou stezkou s hradem Český Šternberk a obcí Drahňovice. Název Prak vznikl dle pověsti, když vojsko Jiřího z Poděbrad roku 1467 u statku umístilo prak a dobylo hrad Šternberk. Na památku dnešní hospodář zde umístil maketu středověkého praku.

Stříbrná medaile putuje letos na Farmu Domašín (ASZ Jindřichův Hradec), která je součástí rodinné farmy Šteflových. Celé takřka pětisethektarové hospodářství funguje v ekologickém režimu, z toho na 156 hektarech orné půdy pěstují hlavně obilniny, kmín a jeteloviny. Travní porosty slouží zejména pro pěstování krmiv pro masný skot. I zde je v bezprostředním okolí farmy vidět mnoho vysázených stromů, obnovené remízky a Šteflovi také na vlastní náklady obnovili dva rybníky a jeden nově vybudovali. Jejich farma je tak příkladem vysoce produkčního zemědělského podniku, který ale nezapomíná hospodařit v souladu s přírodními podmínkami. Druhé stříbro získala Farma Tláskal (ASZ Náchodska), která ve Slavětíně nad Metují hospodaří na celkem 340 hektarech zejména orné půdy. Manželé Tláskalovi na ní v konvenčním režimu pěstují mnoho druhů plodin včetně cukrovky, kmínu, máku či semenářských porostů. Na poměrně velké ploše farmy jsou různé druhy biopásů a rodina také obnovuje původní tůně na meandrech řeky Metuje, která pozemky protéká. Komisi zaujala i snaha o přirozenou obnovu selského lesa, který bohužel stejně jako mnoho okolních porostů podlehl kůrovcové kalamitě. Farma Jiřího Mišáka (ASZ Přerov) z Troubek se do výběru oceněných farem dostala i letos a opět s bronzovou medailí. Je jasné, že za rok nemohlo na farmě dojít k výraznému pokroku, nicméně letos se komise rozhodla upozornit na jednu z možností, jak zpestřit zemědělskou krajinu – hospodaření na záhumencích, které je zejména na jižní Moravě stále běžné. Rodina zde pěstuje ovoce, zeleninu, květiny i léčivé byliny nejen pro vlastní spotřebu, ale i drobný prodej. Kromě toho Mišákovi pokračují s pěstováním rychle rostoucích dřevin a rozhodli se také založit školku okrasných dřevin, jež sami intenzívně vysazují po okolí.

Mezi letos oceněnými farmami v našem programu Pestrá krajina jsou zemědělci ekologičtí i konvenční, menší i větší. Na tom ale vůbec nezáleží, důležité je, jak přemýšlejí o celém konceptu svého hospodaření, a to, že i přes často nelehké byrokratické překážky či nedostatek času neváhají realizovat na svých farmách a v jejich okolí mnoho dalších opatření prospěšných pro celou naši společnost a životní prostředí,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek. Po dvou letech fungování programu Pestrá krajina byla oceněna řada farem, z nichž každá po svém přispívá k biodiverzitě a zlepšení životního prostředí.  Farmy také dotváří okolní krajinu a vnáší do ní nové prvky. ASZ ČR se proto 23. ledna 2020 rozhodla ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou uspořádat konferenci k tomuto programu, kde představí všechny oceněné farmy formou videoklipů. Účastníci budou diskutovat s členy hodnotitelské komise a s oceněnými sedláky o tom, jak a proč program vznikl a jak sedláci přispívají k tomu, aby se nám v zemědělské krajině dobře žilo. Třeba to pomůže dalším načerpat inspiraci a získat odvahu, aby se do programu přihlásili v dalším ročníku.

Jaromír a Věra Hamplovi

Foto: Archiv ASZ ČR

Facebook komentáře

Sdílejte články