Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
DomůUdálostiÚčast akcionářů na záchraně Smartwings zvyšuje pravděpodobnost, že stát aerolince pomoc poskytne

Účast akcionářů na záchraně Smartwings zvyšuje pravděpodobnost, že stát aerolince pomoc poskytne

letadlo kridlo

Účast akcionářů na záchraně Smartwings zvyšuje pravděpodobnost, že stát aerolince pomoc poskytne

Letecká skupina Smartwings požádá stát o půjčku ve výši 900 milionů korun. Další zhruba miliardu korun by do firmy měli vložit její akcionáři. Valná hromada firmy se včera dohodla, že v případě dohody se státem budou záchranu firmy financovat všichni akcionáři. Zároveň byl schválen finanční model společnosti.Pokud by vláda leteckého dopravce Smartwings takto podpořila, jednalo by se mimořádný krok, který však v současnosti není v ekonomicky vyspělém světě nijak ojedinělý. I v tradičních tržních ekonomikách typu USA, Austrálie, Německa, Itálie, Švýcarska, Rakouska či třeba Belgie příslušné vlády, případně centrální banky zvažují, nebo již přímo podnikají kroky k záchraně leteckých dopravců či výrobců letadel, ať už formou kapitálového vstupu, masivní finanční podpory či garance nebo zatraktivněním dluhu dané společnosti mezi soukromými investory.

Například v Německu stát zachraňuje nejen Lufthansu, ale také charterového leteckého dopravce. Na jeho záchraně se podílí celorepubliková vláda a spolkový stát Hesensko.

Rozhodnutí akcionářů Smartwings podílet zmíněnou miliardou na záchraně dopravce zvyšuje šanci, že vláda pomoc poskytne. Při spoluúčasti akcionáři bude takový krok vlády politicky průchodnější a je možné, že záchrana už je předjednána a stát ji podmínil právě větším zapojením akcionářů.

Z principiálního hlediska pomoc Smartwings opodstatnění má. Koronavirová krize totiž není běžná očistná krize, není to krize tržní. Je to „státní krize”. Trh před ní fungoval, stát jej však „vypnul”, byť ze zdravotních důvodů. A dobře fungovaly také Smartwings – pravidelně dosahovaly zisku, což svědčí o jejich celospolečenské přínosnosti.

Při propuknutí koronavirové krize existovaly v zásadě dvě možnosti. Buď vláda ponechá trh, aby se novým podmínkám přizpůsobil. Aby se tedy přizpůsobil podmínkám „poloválečné” situace koronavirové krize.

Nebo vytvoří iluzi, že trh nevypnula a že se v něm peníze točí dále. Trh se tedy nebude muset přizpůsobovat něčemu, co je stejně dočasné. Iluzi, že trh jede víceméně normálně dále, může vytvořit pouze právě stát. Na dluh. Nikdo jiný si nemůže půjčit tak levně a v takovém objemu. Takhle dnes prostě fungují mezinárodní finance.

Z hlediska daňového poplatníka je podstatné to, že výsledkem celé současné situace bude dluh tak jako tak. Zmíněné přizpůsobení trhu znamená to, že budou bankrotovat živnostníci, firmy i podniky, které v podmínkách „státní krize” neobstojí. Budou tedy bankrotovat ti, včetně Smartwings, z jejichž hrubého zisku se platí třeba starobní důchody. Když zbankrotují, bude místo nich muset platit penze opět stát – tedy na dluh, protože stát sám žádné peníze nevydělává.

A v tom je pointa. Pro daňového poplatníka bude nakonec levnější dluh vzniklý vytvořením iluze nadále fungujícího trhu než dluh vzniklý hromadnými bankroty podnikatelů a firem. Proto je teď správná doba se zadlužit. Němci plánují růst veřejného dluhu z 60 na 75 HDP. Pokud ten český vzroste ze současných zhruba 30 na 45 procent, je to optimální řešení. Je třba především zabránit vyhladovění podnikatelů a firem, na nichž je celá ekonomika tak či onak závislá.

Jestliže ovšem takto stát zabraňuje vyhladovění řadové OSVČ nebo třeba „pekaře na rohu”, principálně je správné, když už se rozhodl zachraňovat, pomoci také firmám typu Smartwings. Nebo snad má být Smartwings diskriminována oproti běžné OSVČ tím, že jde o velkou společnost?

Firmám typu Smartwings pochopitelně nemůže stačit záchrana v podobě Pětadvacítky nebo půjček z programů Covid. Smartwings je vysoce specifická firma, která prostě potřebuje vysoce specifický druh záchrany.

Měl by to však být trh, a nikoli úředník – ten který „vypnul” trh –, kdo rozhodně o tom, zda má Smartwings dále přežit či ne. Za tím účelem je ovšem aerolince pomoci do té doby, než bude trh opět uspokojivě fungovat a zákazníci na něm budou opět moci svým „hlasováním platební kartou” určit, která firma či aerolinka přežije, a která nikoli.

Lukas Kovanda, ekonomLukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Facebook komentáře