Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Business Události

Topení dřívím je levné jako nikdy, cena palivového dříví prudce klesá

Topení dřívím je levné jako nikdy, cena palivového dříví prudce klesá, z roku na rok o více než 70 procent. Česko navíc ještě vývozem neopracovaného dřeva ztrácí desítky miliard .

lesni-delnik s pilouCena dříví v ČR pokračuje v citelném propadu. V loňském třetím čtvrtletí kubík palivového dříví z jehličnanů zlevnil na 423 korun, vyplývá z dat ČSÚ. Byl tak nejlevnější minimálně od roku 2011, od kdy statistici danou časovou řadu dat publikují. Už za celý rok 2019 přitom cena dříví klesla nejvýrazněji minimálně v tomto desetiletí. Jehličnaté a listnaté dříví předloni úhrnem zlevnilo meziročně o 15,8 procenta. Ještě v prvním čtvrtletí 2019 se zmíněný kubík palivového dříví z jehličnanů prodával za 722 korun, tedy o více než 70 procent dráž než dle uvedených nejnovějších dat za třetí loňské čtvrtletí. 

Za citelný propad může pokles cen jehličnatého dříví, zejména smrkového, méně pak borovicového a modřínového. Jehličnaté dříví zlevnilo předloni meziročně o 17,6 procenta. Listnaté dříví, dubové a bukové, naopak zdražilo, meziročně o tři procenta.  Důvodem popsaného vývoje jsou zejména nedávné problémy s přemnoženým kůrovcem. Kůrovcová kalamita gradovala kvůli extrémně suchému a teplému počasí v roce 2018. Napadené dřevo se nuceně kácí, což zvyšuje jeho nabídku na trhu. Zaplavení trhu tímto dřevem pak způsobuje pokles jeho ceny.

les-zima-drevoV prvé řadě se kácení kůrovcem napadených stromů týká smrků, které jsou přemnoženým kůrovcem zasaženy nejvíce, částečně ovšem také borovic, nebo dokonce jasanů. Cena listnatého dříví, dubového a bukového, ovšem stagnuje, nebo roste i za této situace, neboť jeho vlastníci jej kvůli zaplavení trhu zejména smrkovým dřevem nechtějí na trh dodávat, aby jej zbytečně neprodávali pod cenou. To tedy v jisté míře omezuje dostupnost listnatého dříví.

Průměrná cena palivového dřeva z jehličnanů činila loni od ledna do října 445 korun za metr krychlový, přičemž vykazovala nadále sestupnou tendenci. Pro srovnání, v roce roce 2015 to průměrná cena palivového dřeva z jehličnanů činila 812 korun. Palivové dříví listnáčů ve stejném období v zásadě cenově stagnovalo, když jeden jeho metr krychlový zlevnil z 1111 korun v roce 2015 na 1108 korun v roce 2019. 

V době zdražujících energií v čele s elektřinou představuje dramaticky zlevňující palivové dříví z hlediska mnohých domácností stále atraktivnější alternativu, například pro krbové vytápění či topení dřevokotlem. 

Česká republika v důsledku kůrovcové kalamity také aktuálně vyváží nejvíce dřeva v rámci celé Evropské unie. V roce 2019 Česko vyvezlo 14,4 milionu krychlových metrů kulatiny. To odpovídá více než 25 procentům veškerého exportu kulatiny ze zemí EU, jak vyplývá z údajů Eurostatu (zde). Pro srovnání, Německo vyvezlo ve stejném roce 8,8 milionu kubíků kulatiny a Polsko 4,6 milionu.   

Kulatina představuje neopracované dřevo, tedy „svazky klád“, které Česko opouštějí třeba v plně naložených nákladních vlacích nebo po silnici, kde export obstarávají kamiony či nákladní vozy.   

Vývoz neopracovaného dřeva z ČR dramaticky narostl po roce 2017. Třeba ještě v roce 2010 export kulatiny z ČR představoval pouze 4,7 procenta celkového exportu EU. V roce 2015 se pak jednalo o 11,5 procenta.   

Z dat Eurostatu (zde) plyne, že v letech 2010 až 2016 se každoročně vytěžilo v ČR 15 až 18 milionů kubíků kulatiny. V roce 2019 to ale v důsledku řádění kůrovce bylo už více než 32 milionů. To je v historii novodobé ČR zdaleka nejvyšší údaj.   

Napadené stromy je nutné rychle dostat z lesa, aby se kůrovec dále nešířil. Kapacita českých pil však nestačí takový objem dřeva zpracovat, takže to se vyváží třeba až do Číny. Vývoz dřeva v neopracované podobě, tedy ve formě kulatiny neboli „svazků klád“, připravuje Česko o obrovské národní bohatství. Kulatina má totiž nízkou přidanou hodnotu. Přidaná hodnota vzniká, když se dřevo pořeže na českých pilách a následně se z něj staví dřevostavby, vyrábí nábytek nebo třeba hudební nástroje. Surové dřevo se zhodnocuje ještě i tím, že se využije pilina, z níž se dají vyrobit pelety nebo brikety. Bohužel, k tomuto zpracování českého dřeva dochází v masivní míře až za hranicemi, třeba v Rakousku nebo Německu.   

Česká republika dle odhadu přichází vývozem neopracovaného dřeva nízké přidané hodnoty o zhruba 60 miliard korun ročně. V Česku se totiž zpracuje jen zhruba polovina vytěženého dřeva. Klíčovým důvodem je nedostatečný provoz na českých pilách, který způsobuje nedostatek zaměstnanců. Chybí ale také pily samotné a komplexní zpracovatelské závody, které ze zbytkového dřeva vyrábějí pelety nebo brikety. Takových závodů sice přibývá, ale pomalu. Překážkou je třeba i pomalá výstavba daná zdlouhavými povolovacími řízeními. Ta by měl zrychlit připravovaný nový stavební zákon.

Lukas Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Podobné příspěvky

Mnozí Češi mají od včerejška blokované platební karty

Afri

Rok 2020 je rekordní v počtu hypoték. V roce 2021 zájem zřejmě poklesne

Afri

Je otázkou času, kdy čeští politici umožní ČNB kvantitativní uvolňování

Afri

Tento web používá pro svou práci nutné cookies. Souhlasím Číst více

GDPR zásady