Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Ekonomika Události Zprávy z Prahy

Proč citelná česká inflace není zlé znamení

alkohol

Zdražují vejce i uzeniny, alkohol i tabák. Inlace v Česku v červenci zrychlila, meziročně vykázala tempo 3,4 procenta. Trh většinově očekával pokles tempa růstu cenové hladiny, a to k úrovni 3,1 procenta.Stále citelná inflace je špatnou zprávou zejména pro ty, kteří během podzimu přijdou o zaměstnání. Budou naráz čelit jak poklesu příjmu, tak právě stále znatelnému růstu cen.

Přitom inflace měla podle předpokladů z první poloviny roku v jeho druhé polovině zpomalovat a přiblížit se k úrovni dvou procent, což je hodnota cílená Českou národní bankou. Důvodem rychlejší než předpokládané inflace je zejména to, že vlastní ekonomický výkon ČeskLukas Kovandaé republiky a i některých zahraničních ekonomik není zatím koronavirovou krizí zasažen až tak nepříznivě, jak se předpokládalo.

Odvrácenou stranou tohoto poměrně příznivého vývoje – příznivého vzhledem k okolnostem, samozřejmě – je právě i nepolevující tempo růstu cenové hladiny. Růst cen v červenci v meziročním vyjádření vyrovnal březnové tempo, tedy tempo z počátku koronavirové krize. Vyšší než v červenci byla inflace naposledy v únoru, tedy před propuknutím koronavirové krize.

ProseccoPříznivé je alespoň to, že v červenci zmírňoval tlak na růst cen potravin, což je položka, na niž jsou lidé zvláště citliví. Potraviny však i tak značně přispívají k citelnému tempu inflace. V porovnání se situací před rokem výrazně zdražuje zejména alkohol, uzeniny a vejce. Výrazně roste cena tabáku. Důvodem je podobně jako v případě alkoholu letošní zvyšování spotřební daně. Znatelně zdražuje stále také bydlení, ačkoli v případě elektřiny je už znát zmírnění cenového nárůstu.

 

Největší šok ze zdražení elektřiny je již za námi, což je další poměrně příznivá zpráva.

Inflace v ČR i za červenec zůstane jednou z nejvyšších v EU, do konce letošního roku postupně poklesne v meziročním vyjádření k úrovni 2,5 procenta.

Růst cen v Česku ani po půl roce koronakrize nepolevuje. Ale je to stále ještě docela přijatelná daň za jen velmi pomalu rostoucí nezaměstnanost. Na první pohled je to až záhada.

ZeleninaRůst cen v Česku nepolevuje. Meziroční tempo inflace se v červenci vrátilo tam, kde bylo v době březnového prvotního úderu koronaviru. Tedy do sfér výrazněji nad úrovní 3 %. Obecně se přitom čekalo, že virus srazí ceny dolů a tempo inflace rapidně utlumí. Nestalo se.

To, že se zmírnění inflace nedostavuje, nepotěší peněženku leckterého Čecha. Jenže jde o odvrácenou stranu nečekaně příznivého vývoje celé ekonomiky. Vždyť třeba jen míra nezaměstnanosti už v červenci měla být ještě podle nedávných prognóz nad úrovní 5 %. V červenci však zůstala pod úrovní 4 %. Pochopitelně, čím více lidí přichází o práci, tím méně si mohou dovolit roztáčet kola ekonomiky. A v zásadě tím méně také narůstají ceny. Vztah mezi nezaměstnaností a inflací až takhle přímočarý není, ale nepochybně existuje. Nepolevující inflace je tedy do značné míry daní za to, že má Česko i po půlroce pandemie stále nejnižší míru nezaměstnanosti nejen v EU, ale i mezi zeměmi OECD. V ČR je stále méně nezaměstnaných než třeba i v Japonsku.

Inflace zůstává poměrně vysoká a nezaměstnanost poměrně nízká z jednoho zásadního společného důvodu: tuzemská ekonomika je opřena o dluhovou berličku státu. Stát prostřednictvím programů typu kurzarbeitu, ošetřovného, plošného odkladu splátek dluhů a odkladu plnění daňových povinností sype peníze lidem, případně jim je nechává v kapse.

Masná uliceLidé také stále mají zač utrácet, ačkoli svojí prací nevytvářejí – či nemohou vytvářet – odpovídající protihodnotu. Kola ekonomiky, a tedy i inflace, se roztáčejí nejen ekonomickou aktivitou, ale také kynoucím dluhem. Jako je tedy současná nízká míra nezaměstnanosti do značné míry umělá, je umělá i citelná inflace. Kdo hořekuje nad stále rychlým růstem cen, nechť uváží, že svým způsobem jde o daň za to, že má stále práci.

Proč citelná česká inflace není zlé znamení

Třeba programu kurzarbeitu se účastní bezmála 800 tisíc lidí. Zhruba každý čtvrtý zaměstnanec soukromé sféry je stále zčásti placen státem, tedy z peněz daňového poplatníka a za cenu kynoucího dluhu. To ale není vše. Každý daňový poplatník v ČR také přispívá na objemově menší podpůrné programy, než je kurzarbeit nebo ošetřovné.

Kláštery_ČeskýKrumlovNapříklad přispívá na dovolenou v lázních některým spoluobčanům. A to konkrétně těm, kteří si na webu vygenerovali poukaz na proplacení 4 000 korun ze sumy za svůj lázeňský pobyt a následně jej uplatnili. Zatím si lidé vygenerovali přes 120 tisíc takových poukázek. To odpovídá sumě 488 milionů korun. Celkově stát, resp. daňový poplatník, pošle do lázeňství miliardu. Na tuto miliardu se tedy bude svým některým spoluobčanům skládat každý daňový poplatník. Přitom zdaleka ne všechna lázeňská zařízení takovou podporu potřebují. Mnohá by byla kapacitně naplněna i bez existence programu “COVID – Lázně”. Právě i poukazy na lázeňský pobyt pomáhají udržovat poptávku, či ji ještě umocňují, čímž v daných segmentech udržují ceny poměrně vysoko.Češi cestují po své vlasti, místo aby vyrazili na zájezd do zahraničí. Peníze se tím více točí v Česku, ne za hranicemi, což je jen další zdroj inflace. V Česku řadu Čechů drží nejen poukazy na lázně, ale i slabší koruna – slabší zejména vůči euru. Ta prodražuje zahraniční zájezdy, a tedy zatraktivňuje turistiku domácí – jak z hlediska Čechů samotných, tak z hlediska zahraničních návštěvníků. Část lidí u nás si tedy svoji práci udržuje i díky oslabené koruně. Ta tak během koronavirové krize plní žádoucí roli “polštáře”, který pracovní trh pomáhá chránit před fatálním nárazem.

Polštář v podobě oslabené koruny či vládních podpůrných programů tlumí i celkový propad české ekonomiky, jež podle předběžných údajů poklesla ve druhém čtvrtletí meziročně o necelých 11 %. Pravda, polské hospodářství sice pokleslo zhruba o 8 %, ale slovenské o 12 % a maďarské o necelých 14 %. I utlumený propad české ekonomiky vysvětluje hádanku vyšší než očekávané inflace.

Zejména ji ale vysvětluje prostě to, že jsme se v letech před úderem viru měli v souhrnu dost dobře. Citelně totiž rostla naše kupní síla, díky vzestupu reálných mezd (mezd očištěných o inflaci).

Lukas Kovanda, ekonomLukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, CZECH FUND
lukas@lukaskovanda.cz
www.lukaskovanda.cz

Podobné příspěvky

Prezentace Maďarska v Praze

Redaktor J.Hampl

Přes 500 Ukrajinců dnes večer demonstrovalo pod sochou Sv. Václava

Afri

Šulcová, Skořepová,Vyskočil a další …

Šebík

Tento web používá pro svou práci nutné cookies. Souhlasím Číst více

GDPR zásady