Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
DomůUdálostiReportážePo zrušení karenční doby narostl počet neschopenek takřka o pětinu

Po zrušení karenční doby narostl počet neschopenek takřka o pětinu

kancelare

Po zrušení karenční doby narostl počet neschopenek takřka o pětinu

Éře kanceláří typu „open space” zřejmě  odzvonilo. Prognóza, že Češi budou po zrušení karenční doby „více nemocní”, se potvrdila. Loni totiž bylo nově nahlášeno 1914,8 tisíce případů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Oproti roku 2018 přibylo 65,3 tisíce případů.

Za druhou polovinu roku 2019 bylo nahlášeno celkem 838,5 tisíce případů pracovní neschopnosti pro nemoc. To je o osmnáct procent více v porovnání se stavem za druhé pololetí roku 2018.

Zrušení karenční doby, k němuž došlo loni 1. července, znamená, že zaměstnancům jsou jako před rokem 2008 propláceny i první tři dny nemoci. To evidentně už loni ve druhém pololetí vedlo k nárůstu takzvané fiktivní nemocnosti. Zaměstnanci tedy poukázání na svoji nemoc využívali jako snadnou omluvu ze zaměstnání.

Firmám přitom loni podle dat úřadů práce chyběly statisíce lidí. Zrušení karenční doby a zjevný nárůst fiktivní nemocnosti značil v souhrnu výpadek dalších desetitisíců lidí z celkové pracovní síly.

Pozitivním efektem zrušení karenční doby je to, že zaměstnanci svá onemocnění, například různé virózy, v menší míře takzvaně přechází. Tím by se měla snížit míra šíření infekčních onemocnění v pracovních kolektivech. To se letos kvůli výjimečné situace koronavirové nákazy ovšem pochopitelně nenaplnilo, takže na kompletní zhodnocení zrušení karenční doby si budeme muset počkat do dalších let. Uvidíme, zda se její zrušení a slabší intenzita šíření onemocnění v pracovních kolektivech projeví i v lepších hospodářských výsledcích daného zaměstnavatele. Zaměstnavatelé ovšem budou nyní reagovat na letošní nákazu COVID-19. Budou ve vyšší míře než doposud umožňovat práci z domova, takzvaný „home office”, nebo budou ve vyšší míře upřednostňovat pro své zaměstnance kancelářské prostory s více místnostmi či „buňkami”, tedy opak konceptu „open space”, který umožňuje poměrně snadné šíření různých nákaz.

Teprve tedy plně posoudíme, zda příznivý „nepřímý” efekt zrušení karenční je či není s to kompenzovat negativní „přímý” efekt spjatý s růstem nákladů zaměstnavatele, které vznikají právě kvůli jejímu zrušení. Připomeňme, že karenční dobu uplatňuje více než polovina zemí Evropské unie. Náklady zaměstnavatelů na pracovní sílu přitom už nyní patří v ČR k nejvyšším v rámci EU a jejich další růst pochopitelně sníží celkovou konkurenceschopnost tuzemských firem a podniků.

Loňské zrušení karenční doby v souhrnu zvýhodňuje postavení zaměstnanců před podnikateli a živnostníky (OSVČ). To proto, že sebezaměstnané osoby, jichž se karenční doba pochopitelně netýkala, a zaměstnavatelé jsou zrušením poškozeni. Zato zaměstnanci si relativně polepšují. Mají snazší život i případnou nemoc. Ale i tu fiktivní, ovšem.

Lukas KovandaLukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
lukas@lukaskovanda.cz
www.lukaskovanda.cz

Facebook komentáře