Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Události Business

Podzimní ekonomický náraz se blíží a pomoc vlády firmám vázne

ministryně Schillerová

Ministryně Alena Schillerová dnes s Českou bankovní asociací a zástupci bank probere čerpání ze záručního programu COVID III. Schillerová včera uvedla, že vyčerpaná zhruba jedna miliarda korun z programu COVID III ji nepřipadá jako velká částka.

Praha a cyklistaChce zjistit příčiny nízkého čerpání, nevyloučila výhledově změnu nastavení programu. Kde je tedy chyba? Proč se z programu COVID III nedaří čerpat?

Proč ani program COVID III na tom zatím nic nemění?

Programy COVID I a COVID II opravdu nebyly úspěšné. Proto se naděje vkládala do programu COVID III, na jehož přípravu už bylo více času. Nelze tedy v jeho případě říkat, že nedostatečná podpora, kterou zatím ekonomice poskytuje, je daní za to, že se “s něčím muselo rychle přijít”. COVID III zatím rozhodně nenaplňuje naděje do něj vkládané. Do jisté míry je důvodem poměrně nízká portfoliová záruka státu ve výši třiceti procent. Ta není z pohledu bank dostatečná, aby se v současné značně nejisté době více osmělily k úvěrování. Zástupci bank na toto riziko upozorňovali v rámci jednání Národní ekonomické rady vlády už při koncipování programu. Stát však na druhou stranu nechtěl přebírat větší objem potenciálních závazků, neboť se obával dalšího růstu svého zadlužení.

Objem pomoci státu firmám a podnikatelům zasažených koronavirovou krizí se tedy zvyšuje, ale jen velmi pomalu. 

Dnes zveřejněné údaje jsou platné k 3. červenci a pokrývají tedy zhruba měsíc faktického fungování programu COVID III. Ten byl naplno spuštěn začátkem června. Celkový objem čerpaných prostředků činil k 3. červenci 1,12 miliardy korun. Přitom ovšem celková „palebná síla” programu COVID III činí až 495 miliard korun. Pokud by se tímto tempem čerpalo i nadále, celý program se dočerpá za necelých 38 let. Jde pochopitelně o hypotetický příklad, který však ilustruje, jak slabá zatím poskytnutá pomoc je v porovnání s potenciálem, který program má a jímž se často zaštiťují i vládní politici.

Slabé čerpání programu COVID III však není jen otázkou „nabídky”, resp. možných překážek na straně státu, například v podobě přemíry požadované byrokracie, ale také „poptávky”. Poptávka firem po pomoci je totiž výrazně slabší, než se čekalo. Firmy přešly do úsporných režimů, využívají jiné vládní programy typu kurzarbeitu a vyčkávají, jak se ekonomice, a tedy jejich zakázkám a odbytu bude dařit, až se stát z ekonomiky začne výrazněji stahovat. Dokud se tedy stát z ekonomiky výrazněji nestáhne, dokud budou v platnosti programy typu kurzarbeitu nebo třeba moratorium na splátky úvěrů, stát sám touto svojí podporou ekonomiky snižuje poptávku po pomoci v podobě výhodných úvěrů programu COVID III, neboť firmy nemohou za takového stavu objektivně zhodnotit situaci a naplánovat další investice i potřebu pracovní síly.

Firmy si do 3. července požádaly o pomoc v souhrnném objemu zhruba 16,1 miliardy korun, což představuje 3,3 procenta celkového možného objemu k čerpání. Pokud by se firmy žádaly tímto tempem i do budoucna, a všechny jejich žádosti byly najednou, „jako mávnutím zázračného proutku”, kladně a bezodkladně vyřizovány, program se dočerpá za zhruba 2,5 roku.

Lukas KovandaLukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, CZECH FUND
lukas@lukaskovanda.cz

Related posts

Hypotéky prudce zlevňují

Afri

Vyjádření Mojmíra Kalluse – předsedy Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém

Afri

25 000 Kč – přímá podpora pro OSVČ zasažené koronakrizí

Afri

Tento web používá pro svou práci nutné cookies. Souhlasím Číst více

GDPR zásady