Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
DomůPřírodaZařazení poštolky mezi zvěř je anachronismus

Zařazení poštolky mezi zvěř je anachronismus

poštulka

Zařazení poštolky mezi zvěř je anachronismus

Zařazení poštolky mezi zvěř je anachronismus, který zatěžuje státní kasu a ohrožuje lidi. Dnes by měla vláda projednávat návrh novely zákona o myslivosti. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) k ní má řadu výhrad. Jednou z nich je seznam druhů živočichů tímto zákonem označovaných za zvěř. Tento seznam absolutně nereflektuje současnou společnost i stav naší přírody.

hnízdo poštolkyByl by pouze zajímavým historickým pozůstatkem snad až z dob feudálních, kdyby ovšem naší společnosti vysloveně neškodil. Jakýmkoliv změnám se však myslivci podporovaní ministerstvem zemědělství úporně brání. Přitom, kdyby ze seznamu zvěře vypadla třeba jen poštolka obecná, ubylo by státním úředníkům a záchranným stanicím celkem 3759 úředních úkonů ročně (počítáno z dat roku 2019).

Ač novela obsahuje řadu změn, podstatu české myslivosti nemění. A nemění bohužel ani ustanovení dávno přežitá. V seznamu druhů zvěře (systém péče o ně je vlastně podstatou zákona o myslivosti) přetrvávají druhy, které s dnešní myslivostí nemají nic společného, a naopak několik druhů zvířat by zde býti rozhodně mělo, kdyby se tomu myslivci úporně nebránili.

Celkem 37 zvířecích druhů by podle ČSOP být v seznamu zvěře vůbec nemělo, naopak 4 druhy nebezpečných nepůvodních invazivních predátorů v seznamu chybí.

Na příkladu našeho nejběžnějšího dravého ptáka, poštolky obecné můžeme ilustrovat nesmyslnost celého seznamu. ČSOP koordinuje v ČR Národní síť záchranných stanic. Tyto stanice jen v roce 2019 přijaly do péče celkem 1709 handicapovaných poštolek obecných. Z toho cca 60% se podařilo vyléčit a úspěšně vrátit do přírody. Protože však je poštolka podle zákona o myslivosti zvěří, musely podle tohoto zákona proběhnout následující úkony:

–  1709 nálezců poštolky mělo před jakoukoli manipulací s ní kontaktovat uživatele honitby, ve které poštolku nalezli. Jelikož toto udělat nemohli – jednak proto, že netuší, že jde o zvěř, jednal proto, že kontakty na uživatele honiteb nejsou veřejně přístupné a nálezce vlastně ani netuší, v jaké se nalézá honitbě – porušili tím, že chtěli poštolce pomoci zákon a stali se pytláky

–  1709x měly záchranné stanice kontaktovat uživatele honitby ze stejných důvodů, poté, co si od nálezce poštolku odebraly do péče

–  1025 x (při 60% úspěšnosti léčby) měly stanice zákonnou povinnost před navrácením vyléčené poštolky do přírody/honitby její vypuštění projednat s orgánem státní správy myslivosti (úředník obce s rozšířenou působností) a dále měly 1025x informovat o chystaném vypuštění i uživatele honitby

Přitom všem je jasné, že z hlediska myslivosti obyčejná poštolka vůbec nikoho nezajímá. Podobně je to i s jinými druhy zvěře. A úplnou absurditou shledáváme, že ohrožené a prudce ubývající druhy kachen – poláka velkého a poláka chocholačky (polák velký byl dokonce v klasifikaci IUCN zařazen mezi druhy celosvětově ohrožené vyhynutím) ponechávají tvůrci zákona mezi druhy, které lze u nás lovit!

Petr Stýblo

Český svaz ochránců přírody

Facebook komentáře