Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz

Co se stalo aneb Cesta ženy, na jejíž vládu nebyla Amerika připravená

Vrcholná politička, první dáma USA, matka, ale i veřejně ponížená, poražená a podvedená žena. Takovou ženou je, či byla, Hillary Clintonová. Jednimi milovaná a druhými nenáviděná,  bezesporu je ale jednou z nejúspěšnějších političek Spojených států.

Rodačka z Chicaga je s americkou politickou scénou spojená již desítky let. Poprvé k sobě přitáhla oči veřejnosti během svého feministického absolvenstkého projevu ve Wellesley College v 60. letech.  O deset let později, a to v roce 1979, se Hillary Clintonová stala první právničkou z Yale, která byla jmenovaná partnerem v nejstarší americké advokátní kanceláři Rose Law Firm. Ještě v 70. letech se seznámila se svým budoucím manželem Billem Clintonem, za kterého se o pár let později vdala a který její život pomalu nasměroval k politice. Pod dívčím jménem se podílela na Carterově prezidentské kampani a vykonávala advokacii pto americký řetězec Wal-Mart. Poté se již světu představovala jako Hillary Clintonová.

Vždy po boku, i v tom nejhorším

Poprvé příjmení svého manžela použila až v souvislosti s jeho kampaní na post guvernéra v roce 1982, po jeho boku jakožto politický poradce stála Hillary i během vítězné prezidentské kampaně v roce 1992. Těžko říct, zda si tehdy během prezidentské kampaně svého muže dokázala představit sebe v jeho roli a o pár leto později. Bill Clinton se svou ženou sdílel své úspěchy, Hillary ale odnášela i jeho pády, a to především ty osobní a milostné, jako tomu bylo se stážistkou Monikou Lewinskou. Hillary však za svým mužem stála a podporovala ho, z celé kauzy dokonce obvinila republikány. Díky její loajalitě skandál utichl a Bill Clinton byl zvolen za prezidenta i podruhé.

V rámci podpory manželovy kariéry velmi nadaná a energická, jako politička odtažitá a tak nějak bez emocí. Jako samostatná politická osobnost se Hillary angažovala již za vlády svého manžela. Ten ji dosadil do funkce šéfky připravované zdravotnické reformy, která se stala terčem kritiky a skončila fiaskem. Po druhém zvolení Billa Clintona prezidentem se proto Hillary angažovala velice opatrně – prosazovala malé kompromisy v sociální politice. Jejími tématy jsou především práva žen, boj proti AIDS, podpora tradiční rodiny či snazší adopce. Díky svému chladnému obrazu si ale  pomalu získává pověst ženy zabývající se sociálními problémy, které ale řeši ze vzdáleného Bílého domu, kde je od reality občanů zcela odtržená. V tomto období ale získává Hillary další prvenství – je první ženou, která se kdy ucházela o politický úřad během funkčního období svého manžela.

První tah na Bílý dům

V roce 2000 totiž kandidovala za New York do Senátu – úspěšně, ale především díky chybám svých protikandidátů. Její působení v úřadu zanechalo velmi dobrý dojem, a hodnocení Hillary Clintonové stoupá a její politická image se zlepšuje. To se odrazilo i v litopadu 200ž, kdy byla zvolena podruhé a to s náskokem 36 % hlasů.

I když se mediální obraz političky zlepšil, její image stále byla spíše odtažitá, o to více ale politicky stálá – neustupovala ve svých stěžejních tématech. A s tímto nasazením vstoupila i do prezidentské kampaně v roce 2008. Jedním z protikandidátů byl Clintonové stranický kolega a prvotní outsider voleb Barrack Obama, kterého ale Hillary i po porážce dále podporovala. Za viceprezidentku si ji ale ani navzdory prosazování nevzal.

Post ministryně zahraničí Hillary obsadila v lednu 2009, předčasně však odstoupila kvůli zdravotním problémům. Poté opět začíná budovat svou image, a to s jediným cílem – vyhrát příští prezidenstké volby, na které se připravovala roky. Již v době Obamovy druhé inaugurace vznikla platforma „Ready for Hillary“, která jí měla zajistit výhru v prezidentských volbách o tři roky později. Hillary tak rozjíždí kampaň, kterou tehdy někdo těžko nazval volební.

 „Ready for Hillary“

Platforma, která vznikla jako organizace původně nezávislá na kandidátovi, nebyla příliš mediálně vidět, za to byla vidět v různých regionech díky Hillary autobusu, angažovala se v lokálních problémech. Hillary do poslední chvíle tvrdila, že na post prezidentky možán ani kandidovat nebude, v té době ale její volební kampaň běžela dva roky. „Ready for Hillary“ tak v předstihu vybrala od lidí 45 milionu dolarů ještě předtím, než se oficiálně spustila většina prezidenstkých kampaní. V roce 2014 také Hillary vydává a po celé zemi jezdí propagovat knihu o zkušenostech a pocitech z neúspěšné prezidentské kampaně. Úspěšnost knihy začala znepokojovat potencionální protikandidáty.

 Dva velké problémy a dvě tváře Hillary

Když 12. dubna oznámila svou kandidaturu, skoro nikdo se tomu nemohl divit, s kampaní ale sečkává. Ve stejné době ale vyplouvají na povrch informace, které ji donutí krizově komunikovat a začít jednat. Na povrch vyplouvá, že Hillary ještě jakožto šéfka bezpečnosti používala jako komunikační kanál svůj soukromý, tedy nezabezpečený, e-mail, ze kterého utíkaly zásadní informace o poloze americké ambasády v Benghází. Vyšetřování kauzy probíhá absurdně dlouho a lidé začínají přijímat názor o honu na Clintonovou. Po ostře sledovaných soudech a komentování sebemenšího přeřeku se však situace obrátila a situace se začala otáčet ve prospěch Clintonové. Před volbami také začaly vyplouvat problémy kolem Clintonovy nadace, která sdružuje velké iniciativy zaměřující se na řadu problémů a která sice původně byla neziskovou organizací, ale začala lákat řadu nadnárodních korporací i státníků.

Amerikou ale díky dvojímu poselství kampaně hýbala také řada otázek: Proč Hillary kandiduje? Za co bojuje? Jaké je vlastně její téma? Kampaň totiž představuje Hillary – ženu angažovanou v politice, silnou a inteligentní, komunikující přes Twitter a Facebook. Zároveň byla ale i Hillary, která moc nechce mluvit o soukromí, která není šarmantně vtipná, tématicky vyhraněná ani spontánní. A i když všichni vědí, že cilí na stčední třídu, tak stejně dobře vědí, že do ní nepatří. Stále více se jí ale dařilo prosazovat hlavně první tvář. Dlouhá kampaň měla i další pozitivní efekt – v demokraté stáli všichni za Hillary, zatímco republikání byli nejednotní.

Hořká prohra aneb dvakrát a dost 

Prezidentské finále v lednu 2017 sledoval celý svět. Duel mezi Hillary Clintonovou a Donaldem Trumpem. Žena, která volí svá slova, je dámou v každé situaci, proti ní ošlehaný podnikatel, který se nebojí říct nic. A i když do Hillary vkládaly naděje, prohrála. „Vedla jsem tradiční prezidentskou kampaň s pečlivě promyšlenými tématy a pracně uzavíranými spojenectvími, zatímco Trump provozoval televizní reality show, která zkušeně a bezohledně živila hněv a rozladěnost Američanů,“ napsala politička, která sice Trumpa porazila v celkovém počtu voličských hlasů o téměř tři miliony, neuspěla však v součtu takzvaných volitelů z jednotlivých amerických států.

„Kampaň jsem zahájila s vědomím, že mě čeká těžká práce, abych přesvědčila Američany k přijetí představy ženské prezidentky,“ řekla Clintonová v nedělním rozhovoru. „Tato představa však nezapadá do stereotypů, které všichni nosíme v našich hlavách. Bylo tomu však bráněno všudypřítomným sexismem a nenávistí proti ženám. Většina Američanů opravdu nechce ženskou vrchní velitelku ozbrojených sil,“ dodala Clintonová. O své prohře vydala v loňském roce i knihu s názvem „Co se stalo“, kde se rozepsala jak o svém prezidentském soupeři, ale i o údajnému vměšování Rusů do prezidentských voleb.

V září loňského roku také oznámila konec aktivní politické kariéry. Bude do ní však mluvit i nadále.

Facebook komentáře

Sdílejte články