Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz

Loutka neokonů Obama je připraven riskovat třetí světovou válku v Jihočínském moři

Trochu neprávem stranou hlavních zpráv zůstává stále rostoucí napětí mezi USA a novou velmocí Čínou. Zasvěcený pohled do událostí předkládá Joachim Hagopian, absolvent americké vojenské akademie ve West Pointu a bývalý armádní důstojník a autor příručky čerpající z jeho unikátní vojenské zkušenosti nazvané „Nenechte bastardy padnout“.

K prudkému zhoršení vztahů podle Hagopiana došlo v říjnu loňského roku, kdy USA prováděly pokusy testující schopnosti řízených křižujících střel v Jihočínském moři, což vyvolalo okamžitou rekakci náměstka zahraničních věcí ČLR Cang Jesuje, který si povolal amerického velvyslance Maxe Baucuse a americké testy nazval „extrémně neodpovědnými akcemi“ a „hrozbou pro národní suverenitu Číny.“

Noviny řízené čínskou komunistickou stranou prohlásily, že taktickou umírněností, ale připraveností na nejhorší, Čína demonstruje Bílému domu, že se neobává vést v regionu se Spojenými státy válku. Článek pokračuje tím, že pokud americké lodě z jihočínského moře nezmizí, Čína musí „zahájit elektronickou intervenci a dokonce vyslat bojová plavidla, kompletně vybavené radary detekujícími střelbu a přelétávat nad americkými plavidly.“

Hlavní čínské armádní noviny Deník Lidové osvobozenecké armády se zaměřil na chaotické výsledky amerického impéria v Iráku a Afghánistánu:

„Železná fakta ukazují, že Spojené státy znovu a znovu bezohledně používají sílu a začínají války, rozdmýchávají je tam, kde dříve byla stabilita, a způsobují zemím, které jsou do nich bezprostředně zataženy, nejtěžší škody.“

Třebaže věděl, že americké torpédoborce bude Čína považovat za akt přímé agrese, Pentagon  tlačil na uskutečnění vojenské provokace v blízkosti ostrovů, na které si Čína činí nárok, od loňského května.  Američtí vojenští stratégové trvají na tom, že americké hlídky v oblasti by měly pokračovat a stát se pravidelnými, na rozdíl od poslední takové události, ke které v blízkosti souostroví Spratly došlo před více než třemi roky. Jako kdyby Čínu chtěl hecovat, anonymní americký úředník se chvástal: „Uděláme to znovu. Budeme se plavit v mezinárodních vodách tehdy, kdy to  uznáme za vhodné.“ Zřejmě je v sázce hodně a válkychtiví jestřábi tlačí Obamu do ještě větší konfrontace s americkými nepřáteli, Ruskem a Čínou.

Další loutkové státy amerických spojenců, jako jsou Filipíny, Vietnam, Tchaj-wan a Japonsko také diskutují o svých vlastních nárocích na ostrovní teritoria vůči Číně a snaží se, aby jejich protektoráty dokázaly, že USA stála mají globální hegemonii a stále mají nejvyšší moc navzdory nedávnému pokusu Ruska postavit se USA na Blízkém východě. Jako prakticky u všeho, jde o peníze, o 5,3 bilionů dolarů ročně na globálním obchodu a o 30% podíl na světových dodávkách ropy procházejících rušnou asijsko-pacifickou cestou.

pr loutka ameri vál lod

Poslední provokace americké válečné lodi William P. Lawrence se uskutečnila 12. května 2016.

Hagopian konstatuje, že Obama je již zapletený v nelítostné měnové válce a horké kybernetické válce a zřejmě je ochotný si do svého válečného itineráře zapsat i riskování toho, že vyvolá světovou válku. Žurnalista John Wright napsal ve svém článku nadepsaném „ Čína už není kolonií Západu a nenechá se šikanovat:“

„Můžeme jen pokračovat v obnažování našeho přebujelého pokrytectví a dvojitých standardů, které prostupují angažmá USA s cizími národy a regiony…Je také jasné, že jedinou cestou k míru a stabilitě je miltipolární alternativa k jednopolaritě, které se USA těšily v uplynulých třech dekádách.“

Zasažené Putinovým odhalením falešné Obamovy války proti ISIS, pohmožděné a povadlé ego amerického impéria chaosu se nyní objevuje na náročné misi v Jihočínském moři. Ministr obrany Ashton Carter arogantně škádlil Čínu:

„ Nespleťte se, USA budou létat, plavit se a operovat, kdekoliv to mezinárodní právo povoluje, tak jakoto děláme v celém světě, a Jihočínské moře není a nebude výjimkou.“

Celý článek vyšel na:

Obama and His Neocons Ready to Risk World War III in the South China Sea

Facebook komentáře

Sdílejte články