Pražský arcibiskup Dominik Duka v sobotu požehnal mariánský sloup, který se po 102 letech vrátil na Staroměstské náměstí v Praze. Duka řekl, že památník není výrazem zpupnosti katolické církve, ale výrazem vděčnosti za pomoc ve válkách. „Příběh Mariánského sloupu je příběhem o statečnosti, odvaze a věrnosti, ale i zaťatosti, nenávisti a závisti, ale i velkodušnosti.Zde nehovoří pouze kameny, zde hovoří i lidská srdce a chtějí vám sdělit, co je víra, jakou roli hraje v životě člověka naděje a co je opravdová láska. Láska Boha k člověku a člověka k Bohu, člověka k člověku, muže k ženě a ženy k muži.”
Duka na závěr bohoslužby ocenil zlatou svatovojtěšskou medailí sochaře Petra Váňu, který na napodobenině sochy pracoval, stříbrnou pak jeho spolupracovníky Tomáše Váňu a Hynka Schejbala. Další ocenění kardinál předal například emeritnímu opatu strahovskému, emeritnímu i úřadujícímu předsedovi Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu, staviteli Petru Řehořovi nebo zastupiteli hlavního města Prahy Janu Wolfovi.
Žehnání i následné projevy se odehrávaly za skandování odpůrců sloupu, kteří volali “Hanba!” či “Sloup rozděluje národ”, někteří zastánci s nimi diskutovali. Nedošlo k žádnému střetu kromě slovního skandování. Slavnosti předcházela bohoslužba v Týnském chrámu.
Sochař Petr Váňa
“Byl to hluboký příběh i díky těm, kteří byli proti nám. Proto jim děkuji,” zmínil sochař a restaurátor Petr Váňa.
Navzdory dlouhodobě zamítavým postojům Prahy k obnově sloupu na napodobenině sochy a soklu pracoval 23 let.
Slavnosti předcházela bohoslužba v chrámu Panny Marie před Týnem, při které Duka zdůraznil, že mariánský sloup je symbolem usmíření.
Mezi přítomnými byl například hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek , bývalý ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg nebo europoslanec Alexandr Vondra. Za Prahu při bohoslužbě promluvil zastupitel Wolf. Všichni přítomní v chrámu měli roušky. Bohoslužbu mohli sledovat lidé navelkoplošné obrazovce umístěné na náměstí.
Snahy po obnovení sloupu zaznívaly hned po jeho zborcení, silnější pokusy začaly po roce 1989.
Evangelické církve v tom zase vidí symbol pobělohorské rekatolizace a útlaku
Na Staroměstském náměstí se už ráno sešly stovky příznivců i odpůrců sloupu, někteří byli v národních krojích. Většina se zúčastnila modlitby, další se za dozoru seskupili u budovy radnice pod nápisy “Praha není Vatikán” nebo “Sloup hanby”. Během bohoslužby zastánci sloupu zpívali náboženské písně. Zastánci považují dílo za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců, jejichž organizátoři akci nazvali “Neformální sešlost za sekulární Staromák“, jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země. „Je to dobrá příležitost, aby zazněly i jiné, kritické názory na stavbu, kterou mnozí lidé považují za kontroverzní. Samozřejmě je tady katolický názor, který to považuje za symbol Panny Marie a vítězství nad Švédy. Evangelické církve v tom zase vidí symbol pobělohorské rekatolizace a útlaku. Lidé sekulární, třeba já, v tom zase vidí jakési připomínání habsburské monarchie. Ty názory jsou stejně hodnotné, máme demokracii a svobodu názorů,” řekl přítomný europoslanec Jan Zahradil.
Odpůrci mariánského sloupu se sešli na Staroměstském náměstí v Praze před jeho žehnáním.
Mariánské sloupy se zpodobněním Panny Marie se vztyčují už tisíc let jako děkovné a pamětní, často jako připomínka tragických událostí, válek či epidemií. V centru Prahy nechal sloup postavit habsburský císař Ferdinand III. v roce 1650 jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. Po vzniku republiky byl v listopadu 1918 na protest proti habsburské monarchii stržen davem.
RED.
