Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
Š.Radová: Intimní rozhovor, 2019

Šárka Radová a Zdeněk Šimek vystavují v Litoměřicích

Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích připravila výstavu Šárka Radová – Mezi lidmi. Představuje sochařskou tvorbu významné české keramičky. Výstava představuje převážně tvorbu z posledních let.

Šárka Radová (nar.1949) pokračuje už jako čtvrtá generace rodu výtvarných umělců. Její rodiče Jindřiška a Pravoslav Radovi byli významnými českými keramiky. Šárka vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u prof. Otto Eckerta a pro svou tvorbu si zvolila hlavně porcelán.

Z širokého spektra témat se postupně od 90.let hlavním tématem stává člověk a jeho chování ve společenském kontextu. Zobrazuje složitost mezilidského dorozumění obecně (Sousedství, Spojenci, Systém, Pyramida, Společenství), vztahem mezi mužem a ženou (Rozhovor, Intimní rozhovor, Intimní prostor), či životní situace (Druhá tvář, Stíny, Tváří v tvář, Víření, Pachtění, Diktátor). Lidské snažení ztvárňuje s pochopením, hravostí a nadhledem, ale i s ironií a kritickým pohledem. V poslední době začala používat keramické reliéfy a papírovou hmotu (Generace, Pocta Václavu Boštíkovi, S nohou v oblacích). V r.2017 se stala předsedkyní Výtvarného odboru Umělecké besedy.

K výstavě byl vydán obsáhlý barevný katalog s množstvím vyobrazením děl, se základními informacemi, statěmi o spolupráci s architekty, o užitkové tvorbě umělkyně, účastech na mezinárodních keramických sympoziích a o účasti na veřejných architektonických soutěžích.

V cyklu Sochaři na parkánu je připomenuto dílo Zdeňka Šimka (1927-1970).

Zdeněk Šimek studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru u Karla Dvořáka a Josefa Wagnera, kde byli jeho spolužáky Vladimír a Věra Janouškovi, Olbram Zoubek, Eva Kmentová, Miloslav Chlupáč nebo Vladimír Preclík. Seznámil se zde se svou budoucí ženou, Dagmar Vinklerovou. Z počátku zobrazoval lidskou figuru, později dochází k zjednodušení přírodního tvaru a geometricky pojatých plastik (Pupen, 1964). Následují drobnější realizace v mramoru (Eolit, Mobilit, oba 1967). V monumentálním měřítku realizoval tyto sochy na sochařských sympoziích.

V průvodním textu k výstavě ředitel galerie Jan Štíbr říká: „…Socha Jako hrozny jsme lisováni (1969) z jurského vápence v Oggelshausenu je přímou reakcí na okupaci v srpnu 1968 a zároveň nejzávažnějším dílem autora. Do některých soch Šimek zapojil i barvu (Adam a Eva, Napětí, oba z roku 1968). Jeho poslední mimořádnou realizací, kterou už musela dokončit jeho žena, jsou Sluneční hodiny pro Prachatice. Od roku 1968 se u Zdeňka Šimka projevovalo vážné onemocnění plic, které vyžadovalo opakované pobyty v sanatoriu. Zemřel 27. října 1970 v Praze.“

Obě výstavy jsou v Litoměřicích přístupné do 9.června.

Zpracoval: Petr Ondrášek

Foto nad textem: Š Radová: Intimní rozhovor, 2019 © SGVU Litoměřice

Ostatní foto © SGVU Litoměřice

Š.Radová: Pachtění II, 2011

Š.Radová Strážce I-IV, 2017

Š.Radová Strážce I-IV, 2017

Š.Radová Sjednocená skupina, 2017

Š.Radová Sjednocená skupina, 2017

Z.Šimek Pupen III, 1964

Z.Šimek Pupen III, 1964

Facebook komentáře

Sdílejte články