Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Kultura Kultura v Praze Výtvarné umění Praha

Rubens v Empirovém skleníku na Hradě

Rubens Olympští bohové

 Tématem již osmého ročníku výstavy Předjaří v Královské zahradě v Empirovém skleníku na Pražském hradě je obraz Olympští bohové od Petra Pavla Rubense.

Skleník se nachází v severní části Královské zahrady u původní renesanční zdi. Vznikl kolem roku 1820, po kompletní rekonstrukci se poprvé veřejnosti otevřel v roce 2013 výstavou Předjaří v Královské zahradě. První část letošní výstavy patří cibulovinám se záplavou květů. Tulipány se na Hrad dostaly z Číny přes Persii a Osmanskou říši. Jeden je pojmenován po caru Petru I, který Prahou projížděl v roce 1698. Mezi narcisy má jeden jméno novely Rip van Winkle amerického spisovatele W. Irvinga. Spatříme tu hyacinty, modřence, kosatce, frézie, pryskyřníky. Jsou zde také pokojové květiny, z nichž vynikají například střevíčníky, strelície, hvězdníky, řebčíky, orchideje. Po procházce květinovým korzem jsme vstoupili do druhé části skleníku, kde je hlavní exponát Rubensův obraz doplněn mistrovskými díly z doby Rubense. Umělec se narodil 28.6. 1577 v Siegenu nedaleko Kolína nad Rýnem. Pocházel z rodiny úspěšného antverpského protestantského advokáta Jana Rubense, který z Antverp uprchl před španělským náboženským útlakem. V roce 1589, dva roky po otcově smrti se Rubens vrátil s matkou do Antverp, zde přestoupil ke katolické víře. V roce 1600 odjel do Itálie, kde pracoval jako dvorní malíř pro mantovského vévodu Vincenza I. Gonzagu. Navštívil Benátky, Řím a Janov, studoval zde antické umění a učil se kopírováním děl italských mistrů. Jeho styl byl v té době silně ovlivněn Tizianem, Michelangelem, Rafaelem a dalšími. Spolu s ním zde působil i hudebník Claudio Monteverdi.

Obraz: určení bohů
Obraz: urceni bohu

Obraz “Shromáždění olympských bohů” patří k raným Rubensovým dílům, namaloval jej mezi lety1601 až 1602 a pravděpodobně zobrazuje spor mezi Venuší a Juno. Je možné, že pro velké rozměry a protáhlý tvar byl umístěn na stropě některé z místností Pražského hradu, kde přežil rabování švédských vojsk v roce 1648. Na výstavě v Empírovém skleníku je k vidění moderní fotoreprodukce ve velikosti 1:1. Kvůli vlhkosti nelze vystavit originál., ten je v současnosti na výstavě v italském Forli. O významu obrazu mj. svědčí, že se za výpůjčku přimlouvali italský prezident, vláda a ministerstvo kultury. „Obraz nemá jasně určený námět, rozpoznáme olympské bohy, ale děj je zastřený tajemstvím – jsme svědky sporu mezi Hérou a Afrodité který má rozsoudit Zeus. Proto jsou v ruce letícího andílka dva květinové věnce. Že jde o svár lásky, poznáme podle milenecké dvojice v pozadí. A to, že Afrodité ve sporu vítězí, podle květů nad její hlavou. Pravý okraj obrazu je přemalován, andílci nedosahují kvality ostatní malby. Také postava boha Hélia ve čtyřspřeží je slabší, snad empírovou přemalbou“, vysvětluje Dr. Jaroslav Sojka, hlavní kurátor uměleckých sbírek Pražského hradu. Autor obraz upravoval; svědčí o tom pentimenti (posazení očí, rukou a gest v podmalbě). Měnila se i barevnost obrazu. Výrazná postava sedící ženy v popředí (vodní nymfy), Létó má látku modré barvy, ale původně byla růžová. „Osobně se domnívám, že při levém okraji je zpodobněn samotný Petr Pavel Rubens ve věku 25 let jako Triptolemos,“ dodává Sojka.

dvoukřídlý kabinet
dvoukřídlý kabinet

Popis obrazu Ve středu obrazu je Zeus, vlevo Hermes, pod ním je o ruku opřený statný Hérakles. Nad ním v přilbě Áres, vedle Hefaistos. Stojící ženská postava vlevo ve fialovém šatu a obnaženými prsy je Afrodité, před ní stojí dětský Éros s lukem a toulcem šípů. Pod Diem vyjíždí na ekliptické dráze se znamením zvěrokruhu čtyřspřeží s Héliem. Muž držící labuť je zřejmě alegorií města Mantovy, obklopeného vodami řeky Mincio. Nad mužem s labutí, který může být antický básník Vergilius je Marsyas a nad ním sedí Apollon s lyrou. Ochránce umění se rukou opírá o symbol tajemství Sfingu. Veliká žena v modrém je Létó a u ní je Artemis. Nad nimi stojí ve žlutých šatech Héra a nad ní Athéna v přilbě s kopím. Trojzubec drží Poseidon a vedle něj stojí mladičká Amfitrité nebo spíše podle orla Ganymedes. Za Herou je bůh se dvěma tvářemi Janus a pod Heřinými atributy pávů pak mladík, který může být Triptolemus. Nepřináleží k bohům, přesto je obdařený darem od bohů a pozoruje dění. Poezie antického básníka Vergilia Marona (70-19 př. n. l., který se narodil v Andes u Mantovy a býval nazývaný Mantovskou labutí může být klíčem k pochopení námětu. Konkrétně začátek X. knihy Aeneidy, spor bohyň Afrodité s Herou (v básni Venušin spor s Junonou). Místo síně se zlatým trůnem dal malíř přednost dynamičtější formě ztvárnění bohů v oblacích s podhledem, který svádí k domněnce, že původně byl obraz koncipován pro strop nebo jako divadelní opona dvorského představení.

Ananas
Ananas

V inventáři Pražského hradu je obraz vedený teprve od roku 1685. Písmeno L v pravém dolním rohu souvisí s místodržícím v Nizozemí Leopoldem l. Vilémem (1614-1662) nebo císařem Leopoldem I (1640—1 705). Oba Habsburkové se vášnivě oddávali umění. Samotné dílo je namalováno klasickou technikou oleje na plátně o rozměrech 204 x 379 cm. Je pravděpodobné, že se malba dostala do Čech po vyplenění Mantovy císařskými vojsky (Sacco di Mantova v červenci 1630). Zda si ale dílo po rabování velkovévodského paláce jako kořist odvezl Valdštejn, Colloredo, Aldringen či Gallas na své panství a později věnoval císaři na Pražský hrad, je zastřeno tajemstvím. „Připomínkou Rubensova díla nejenom navazujeme na předchozí výstavu o tapiseriích ze sbírek Pražského hradu, které byly utkány rovněž podle kartonů Petra Pavla Rubense, ale také připomínáme kdysi velice bohaté kulturní a diplomatické vazby mezi velkovévodskou Mantovou a Pražským hradem císaře a krále Rudolfa (1552-1612).“řekl Sojka. Po matčině smrti se Rubens v roce 1608 vrátil do Antverp. O rok později se oženil s Isabellou Brantovou. Jeho obrazy pro místní katedrálu Panny Marie ho zařadily mezi nejuznávanější vlámské malíře. Během morové epidemie r 1626 ovdověl. Smrt manželky přerušila jeho nesmírně plodné období, a tak se vrhl do diplomatických jednání a snažil se zprostředkovat mír mezi Španělskem a Anglií. V roce 1630 se znovu oženil s 16letou Helenou Fourmentovou. Byla jeho múzou, maloval ji znovu a znovu při nejrůznějších příležitostech. Zemřel ve věku 63 let roku 1640 a je pochován v kostele sv. Jakuba v Antverpách.

orientální truhla
orientální truhla

Pro návštěvníky, kteří vedle květin a výtvarného umění mají rádi i užité umění, je vystaveno několik mistrovských děl zastupujících čínské a japonské laky ze sbírek Pražského hradu. Ze starších předmětů, vzniklých za života Petra Pavla Rubense, vyniká Orientální dřevěná truhla tzv. nambanského stylu vystavená uprostřed Empírového skleníku. Pochází z doby krátce po roce 1600. Jedná se o japonskou práci, sestávající ze segmentového víka a kvadratického těla spodní části. Dřevo je kryté temně hnědým lakem a zdobené technikami zlatého a stříbrného hiramakie a vykládáním perletí technikou raden. Truhla s víkem má působivou dekorací, tvořenou pohledem do krajiny s rolníky, volským soumarem a přírodními náměty. Měděné kování na hranách, ucha a dvě spony zámku zdobí ryté florální dekory. Truhla ze sbírek Rudolfa II. přežila všechny loupeže za třicetileté války i v dalších stoletích a zůstala na Hradě. Evropa se s japonským uměním laku poprvé setkala v druhé polovině 16. století. Dále je vystavený dvoukřídlý kabinet s řadou zásuvek na podstavci tvaru stolku po způsobu japonských prací z 18. století. Na přední straně dvířek jsou idylické výjevy vesnických stavení při jezírku s kachnami pod skaliskem a stylizovaným bambusem, po straně rozpoznáme vodní kosatce. Je otázkou, zda tento kus nábytku vznikl v Japonsku, a do Evropy byl přivezený, nebo zhotoven jako nápodoba (japonérie) v Anglii. V Japonsku byla prastará, původně čínská technika zdokonalena přidáváním zlatého a stříbrného prachu. Dvoukřídlá skříň v čínském stylu je na přední straně dvířek ozdobená výjevy stylizované skalnaté krajiny s borovicemi a jezdci. Celkový tvar rozměrné skříně reaguje na evropské požadavky (barokizující nožky). Jemnost a elegance černého podkladu zde ustoupila reliéfnímu a výrazně barevnému provedení z doby okolo roku 1850. V České republice přináleží mezi přední znalce čínského a japonského nábytku paní Zlata Černá (1932) a pan Filip Suchomel (1966). Restaurování lakového nábytku je velice náročné, a ne vždy se zdaří. Než restaurovat špatně, je vhodnější počkat s obnovou. Předměty ve sbírkách Pražského hradu mají povahu movitých kulturních památek (obrazy, nábytek, textil, archeologické nálezy) a jsou součástí národní kulturní památky, takže jejich obnova může být svěřena výhradně restaurátorům s licencí v daném oboru ministerstva kultury. I přes zájem o východní umění a řemeslo není v naší zemi dostatek restaurátorů s požadovanou praxí a znalostí tajemství černých laků s příměsí stříbrného nebo zlatého prachu či lakových barev různém stupni nanášení či výpalu.

vázy Nizozemi fajáns
vázy Nizozemi fajáns

Dvě vázy s víkem párové z kameniny, balustrového typu s žebrováním s malbou kobaltem, s víkem završeným plastikou lva s koulí pochází z Nizozemí – Makkum, Tischelaar, 1880–1910. Tak jako i jinde v Evropě, stojí za počátky výroby delftské fajánse italští hrnčíři. Přišli z Castel Durante a usadili se v Antverpách. Odtud se za časů Petra Pavla Rubense výroba rozšířila do blízkého Holandska. Poptávka po čínském modrobílem porcelánu byla obrovská a Čína nemohla evropský trh nasytit množstvím ani cenou. A tak byl dovážený porcelán napodobován fajánsí. Od roku 1613 v městě Delft postupně vznikaly dílny nazývané „porceleyn“. Období 1680–1730 je zlatým věkem produkce. Tehdy se výroba rozšířila i do Haarlemu a fríského Maakumu. Symbolem delfské fajánse jsou vázy na tulipány, skládané do pagod. Časem inspiraci orientem nahradily žánrové výjevy z holandského prostředí, krajinomalby a portréty. Zájem opadl v polovině 18. století díky měnícímu se vkusu a požadavkům zákazníků, znovu ale ožil v období historismu. Vystaven je i odlitek sousoší Venuše s amorem na delfínu z patinované pryskyřice, zhotovený okolo roku 1960 v Praze. Originální plastiku zhotovil norimberský sochař a kovolitec Benedikt Wurzelbauer (1548–1620) roku 1599. V roce 1630 ji získal nejvyšší velitel císařsko-ligistických vojsk Albrecht z Valdštejna (1583–1634) pro novou zahradu svého rozlehlého malostranského paláce. Dílo je v proporcích manýristicky protažené, určené pro více pohledů a ušlechtile křehké krásy. Stylově navazuje na benátské a florentské sochařství. V posledním roce třicetileté války (1648) odvezli sousoší švédští vojáci, když vyrabovali Pražský hrad a Malou Stranu.

Venuše s delfínem
Venuše s delfínem

Na konci 19. století se vzácné dílo výjimečně vrátilo, (když je v dražbě v roce 1889 šťastně získalo pražské Umělecko-průmyslové museum). Replika originálu plastiky, kterou dnes návštěvníci Valdštejnské zahrady obdivují, vznikla v roce 1938.Ve druhé polovině 20. století byl originál součástí expozice Obrazárny Pražského hradu. Tehdy vznikla i tato kopie ze sbírek Pražského hradu.  „Letošní výstava v Empírovém skleníku se dotkla jak umění předního mistra barokní malby, tak uměleckého řemesla orientálního původu. Zvídavý návštěvník si uvědomí, jak mohou mít příroda, umění a řemeslo blízko a jak Evropa byla fascinována importy z dálné Staré říše i Země vycházejícího slunce. Po vázách, porcelánu, bronzech nebo tapiseriích jsme se pokusili každému z Vás přiblížit další část sbírek Pražského hradu. Dějiny umění nejsou elitní vědou. Historici umění by měli popularizovat a kultivovat společnost prostřednictvím výstav. A výstavy na Hradě by měly být především o Hradě“. dodal na závěr dr. Sojka. Hlavním autorem výstavy je PhDr. Jaroslav Sojka, Ph.D., za spolupráce Vladimíra Šeby, týmu zahradníků a Denisy Isabelly Pospíšilové. Výstava je otevřena pouze do neděle 8. března, vstupné je minimální, 20 Kč. Záštitu nad ní převzala paní Ivana Zemanová, manželka prezidenta republiky. Otevřeno je denně od 10 do 18 hodin.

 

Jaromír a Věra Hamplovi     Foto archiv Pražského hradu – Jan Gloc,     J. Hampl

květinynarcisy, hyacintytulipánytulipánydvoukřídlá skříň

Podobné příspěvky

Diva Noxx – stálá hvězda průvodů Prague Pride

Afri

David Coria špička španělského Flamenca navštíví Prahu

Jaroslav Hauer

Známý kouzelník Ondřej Pšenička přelstil Penna a Tellera

Afri

Tento web používá pro svou práci nutné cookies. Souhlasím Číst více

GDPR zásady