Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Divadlo Kultura Zprávy z Prahy

Národní tragédie aneb překrásný nadhasič pražský

Ani pandemická situace a zavření divadel nezabránilo divadlu Ypsilon v nazkoušení nové inscenace o požáru Národního divadla. Dubnová premiéra byla zrušena, přesto, jak to bylo možné, se zkoušelo dál, takže mohlo dojít alespoň k předpremiéře 2. července, kterou Ypsilonka symbolicky ukončila minulou sezónu 2019/2020.

Ypsilonka byla pravděpodobně jediné divadlo, které i v době pandemie hrálo. Škola Ypsilon-naučně zábavný pořad pro děti byl vysílán několik týdnů jako živý přenos nepřetržitě. Připravil ho Jan Večeřa spolu s Lumírou Přichystalovou a Jiřím Bradáčem.

Novou sezónu 2020/2021 zahájilo Studia Ypsilon v polovině září první postkoronavirovou premiérou komedie Ivy Peřinové Národní tragédie aneb překrásný nadhasič pražský. Příběh je inspirován skutečnou událostí – požárem Národního divadla. Tragédie! Co čert nechce, vznikla z toho znamenitá komedie, ve které se zřetelně zrcadlí i česká povaha. Zároveň hodně muziky! Hravě ironický příběh, který propojuje historická fakta a dobové souvislosti s fiktivním lidským osudem, s radostmi i strastmi, jež mladý, pohledný a odvážný hasič Čeněk zažívá v průběhu let stavby Národního divadla. Jímavě rozverný příběh o hrdinovi, kterého si historie připomíná jako toho, jehož vlastní pohřeb, pořádaný za účasti hasičských sborů právě v den vznětí Národního divadla, tj. 12. srpna 1881, se stane příčinou fatálního zpoždění pražských hasičů, pročež „Národní“, ovšem i shodou dalších nepříznivostí, lehne popelem .Jak píše v programu ke hře Jan Schmid, ředitel a umělecký šéf: „Zajímavé, že se o tom, co nás potkalo – vyhoření Národního divadla – hodně mluvilo, psaly o tom všechny noviny, až událost začala nabírat i jiné obrátky, a protože byla záležitostí všech, celého národa, stala se i komedií, kterou můžeme chápat i jako projev v dějinách vzácného sjednocení.“

Přichystalová,Vacková, Bohadlo

Inspirace dopisem                                                                                                    

Zařadit do ypsilonského dramaturgického plánu divadelní hříčku na toto téma, vpravdě komedii na pozadí tragédie, prý Jana Schmida napadlo (možná už v předtuše současné celospolečenské krize) po přečtení diváckého dopisu, napsaného po zhlédnutí teprve nedávno ve Studiu Ypsilon uvedené náročné kmenové inscenace Spálená 16, v časových skocích kaleidoskopicky a mnohdy nečekaně až objevně odkrývající genius loci domu a ulice, kde divadlo sídlí, včetně významů a hodnot, jež rychlému a většinou i povrchnímu dnešku zpravidla unikají.

Dopis začínal slovy: „Žijeme dobu, kdy se všechno devalvuje a není se čeho chytit.“ Divačka dále vyjmenovává, co všechno jí všeobecně na naší současnosti vadí: proč taková rychlost všeho, nesoustředěnost, neschopnost se domlouvat, natož koncepčně myslet. Doporučuje se vracet do naší minulosti alespoň pro příklady. Závěrem chválí Ypsilonku za to, že navádí k tomu, aby každý v sobě hledal člověka. Jana Schmidta napadlo hledat v minulosti, čemu se lidé dříve smáli, nebo nad čím jim tekly slzy. A zda by to posunutě fungovalo i dnes. Vzpomněl si na šantánovou píseň, jak se zachovat při národní tragédii: S humorem a novou pílí. Tato vzpomínka ho přivedla k divadelní hříčce na toto téma od Ivy Peřinové-komedie na pozadí tragédie. „Naší inscenací Spálená 16 začala nová etapa Ypsilonky, divadlo vzájemnosti, které se dotýká ducha místa, proměn času, historie naší povahy v jejím setrvalém mentálním nastavení. Už v době kolem premiéry Spálené 16 jsme cítili, že musí nastat vzájemnost, protože různé předzvěsti zlomu byly ve vzduchu a možná jsme to i věděli, ačkoli nevěděli jsme nic o příčinách nebo možných důsledcích. Doba ten zmatek tady udělala dříve, než kdo čekal.Společný jmenovatel těchto dvou inscenací je v otázkách, které si klademe a ke kterým bychom se měli vracet, abychom se sami v sobě vyznali. Budete vždy chytřejší, když budete takto přemýšlet, to platí pro jakýkoli obor,“ řekl Jan Schmid.

Národní tragédie

Autorka hry

Iva Peřinová (1944–2009), dramatička a loutkoherečka, jejíž mateřskou scénou se po ukončení studia na DAMU v roce 1969 stalo liberecké Naivní divadlo, kde zároveň působila jako lektorka a dramaturgyně. Napsala přes třicet her, zejména pro loutková a alternativní divadla. Dlouhodobě patří k nejhranějším českým autorům her pro děti a mládež. Řada jejích her byla přeložena do cizích jazyků a uváděna na mnoha zahraničních scénách. Je držitelkou Ceny Alfréda Radoka a Ceny Českého literárního fondu.

Tvůrci hry

Zatímco „Spálenou 16“režíroval Jan Schmid, tentokrát se režie a úpravy hry ujal již podruhé ve Studiu Ypsilon hostující Peter Oravec. První jeho režií byla komorní adaptace slavné Hervého operety od slovenského básníka a dramatika Ľubomíra Feldeka Utíkejte slečno Nituš. V současné době vyučuje Oravec na Konzervatoři v Nitře hereckou tvorbu a také dějiny divadla a analýzu dramatu. Výpravy se zhostil s úspěchem Ondřej Zicha. Zdařilá hudební adaptace je dílem Miroslava Kořínka a Dominika Renče. Pohybovou spolupráci zajistil Jan Onder, dramaturgem byl Jaroslav Etlík.  Ke své roli průvodce hrou (Principalle) řekla Jiřina Vacková: „Moje postava je průvodcem děje. Přináším také faktografická data a zároveň pokládám doplňující otázky.

Fakta jsou jedna věc, a co se děje na jevišti, druhá. Co je pravda a co je mýtus?“ Politické půtky Mladočechů a Staročechů zobrazují jejich představitelé s ironickým nadhledem Václav Helšus, dříve člen souboru v době ještě libereckého působení této dnes přední pražské divadelní scény ztvárnil Staročecha. Mladočecha představuje Kryštof Mende, bezpáteřného Mladočecha si zahrál Miroslav Novotný. V hlavních rolích nadhasiče Čeňka a jeho milé Marjánky excelovali Martin Bohadlo a Lumíra Přichystalová. V roli poťouchlého Němce se představil Martin Janouš. Ve hře vystupují historické postavy, hluchý skladatel Bedřich Smetana se setkal s arcivévodou Rudolfem, nebo postavy architekta Zítka či malíře Hynaise. Ve vtipně napsaných humorných dialozích byl skladatelem Smetanou Dominik Renč, architektem Zítkem Miroslav Novotný a malířem Hynaisem Martin Janouš. Veronika Soumarová sváděla Čenka jako Líza.  Další role vytvořili Lenka Loubalová jako Anka, hostinská – Renata Rychlá jako bláznivá Háta – Jan Bradáč a Jan Večeřa vděčné role dvou Pepků. Na všech hercích je vidět s jakou chutí a radostí hrají i improvizují, pochvalu zaslouží bez výjimky všichni. Po opravdu vynikajícím představení Spálená 16 je i tato inscenace víc než povedená. Ypsilonka zraje jako víno a drží stále vysokou úroveň. Jak to vypadá s obsazeností divadla v dnešní pandemii? Některá představení jsou zcela vyprodaná. Lidé se však stále obávají do divadla chodit, jsou obezřetní s nákupem vstupenek dopředu. Zcela se změnily návyky lidí, nakupují vstupenky na poslední chvíli. Často se rozhodují až v den představení. Řeknou si dnes jsme zdraví, divadlo dnes hraje, tak jdeme.

Jaromír a Věra Hamplovi        Foto: archiv Ypsilon – Jiří Kottas

 

Podobné příspěvky

“Křižáček” Premiéra v kinech: 3. srpna 2017

Jaroslav Hauer

1100 letounů si spletlo adresu

Afri

Je jim 50 a jsou to FEŠÁCI

Jaroslav Hauer

Tento web používá pro svou práci nutné cookies. Souhlasím Číst více

GDPR zásady