Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
Hledejte cokoli zde na webu
DomůKulturaKorunovační klenoty, jak je jinde neuvidíte

Korunovační klenoty, jak je jinde neuvidíte

Korunovační klenoty, jak je jinde neuvidíte

Korunovační klenotyV pátek 11. května začala ve Vladislavském sále Pražského hradu v pořadí již dvanáctá výstava českých korunovačních klenotů. České korunovační klenoty jsou symbolem našich dějin a zároveň též hodnot a tradic sdílených celou Evropou. Jsou vystavovány pouze při vyjímečných příležitostech – letos se tak děje při příležitosti zvolení Miloše Zemana prezidentem republiky.

Karel IV. nechal zhotovit nejstarší a nejcennější součást korunovačních klenotů – korunu. Věnoval ji Sv. Václavovi a určil, že bude spočívat na jeho lebce. Od husitských válek byla koruna uložena na Karlštejně a v 17. století byla odvážena do císařské pokladnice ve Vídni, kde od roku 1743 zůstala společně s dalšími českými korunovačními insigniemi trvale uložena. Teprve Leopold II. v roce 1791 souhlasil s vrácením klenotů do Prahy. Od té doby jsou uloženy v korunní komoře nad jižní předsíní katedrály sv. Víta na Pražském hradě. V letech 1866 – 1868 byla korunní komora upravena a její součástí se stal trezor opatřený sedmi zámky. Do jihozápadního koutu Svatováclavské kaple byly umístěny pevné dveře vedoucí ke schodišti do komory, které byly též vybavené sedmi zámky.

Dveře a trezor lze otevřít jen tehdy, pokud se sejde všech sedm držitelů klíčů: Prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda poslanecké sněmovny, předseda senátu, probošt metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hl. města Prahy. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 klenoty ztratily svoji praktickou funkci. Jejich symbolická hodnota se však nezměnila. Předmětem nejvyšší ochrany se staly též v době druhé světové války, kdy byly kvůli nebezpečí náletu preventivně zazděny do románského sklepení Starého královského paláce. Jejich vyzvednutí po osvobození a vystavení v říjnu roku 1945 patřilo mezi velmi sledované události. Letos jsou po pěti letech opět vystaveny ve Vladislavském sále.

Soubor českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován i zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

 

Svatováclavská koruna byla byla vytvořena na příkaz Karla IV. v roce 1346. Tvoří ji zlatá čelenka vybíhající do čtyř trojlistů heraldické lilie. Je posázena modrými safíry, růžovými spinely, zelenými smaragdy a perlami. Na vrcholu koruny je zlatý křížek s reliéfem Ukřižování. Koruna je celkem posázena 96 drahokamy a 20 perlami. Váha koruny je téměř 2,5 kg. Koruna byla poprvé použita při korunovaci Karla IV. dne 2. září 1347 a naposledy při korunovaci Ferdinanda V., dne 7.září 1836.

 

Jablko vzniklo až v první polovině 16. století. Tvoří jej dvě zlaté tepané polokoule, které jsou zdobeny reliéfy s náměty ze Starého zákona. Jablko je zdobeno safíry, spinely a perlami. Jeho váha je 762 gramů.

 

Královské žezlo pochází ze stejné doby jako jablko. Obojí bylo v roce 1533 objednáno u augsburského zlatníka Hanse Hallera na přání českého a římského krále Ferdinanda I. Je zlaté, částečně smaltované. Vrchol žezla – kytice, je zdoben spinely, safíry a perlami. Délka žezla je 67,6 cm a váha téměř 1kg.

 

Korunovační kříž pochází z druhé poloviny 14. století. Tvoří ho zlatý kříž a noha ze zlacené mědi. Je ozdoben safíry, spinely, smaragdy, akvamaríny, rubíny, diamanty, perlami a křišťály. Jsou v něm vloženy vzácné ostatky Kristova umučení – dřevo, kříže, dva trny z koruny, části houby, provazu a hřebu. Jeho používání při korunovacích je zaznamenáno od počátku 16. století.

 

Text / foto:                                                                                    Vít Hassan

 

Facebook komentáře

Sdílejte články