Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz

Korunovační klenoty, jak je jinde neuvidíte

Korunovační klenotyV pátek 11. května začala ve Vladislavském sále Pražského hradu v pořadí již dvanáctá výstava českých korunovačních klenotů. České korunovační klenoty jsou symbolem našich dějin a zároveň též hodnot a tradic sdílených celou Evropou. Jsou vystavovány pouze při vyjímečných příležitostech – letos se tak děje při příležitosti zvolení Miloše Zemana prezidentem republiky.

Karel IV. nechal zhotovit nejstarší a nejcennější součást korunovačních klenotů – korunu. Věnoval ji Sv. Václavovi a určil, že bude spočívat na jeho lebce. Od husitských válek byla koruna uložena na Karlštejně a v 17. století byla odvážena do císařské pokladnice ve Vídni, kde od roku 1743 zůstala společně s dalšími českými korunovačními insigniemi trvale uložena. Teprve Leopold II. v roce 1791 souhlasil s vrácením klenotů do Prahy. Od té doby jsou uloženy v korunní komoře nad jižní předsíní katedrály sv. Víta na Pražském hradě. V letech 1866 – 1868 byla korunní komora upravena a její součástí se stal trezor opatřený sedmi zámky. Do jihozápadního koutu Svatováclavské kaple byly umístěny pevné dveře vedoucí ke schodišti do komory, které byly též vybavené sedmi zámky.

Dveře a trezor lze otevřít jen tehdy, pokud se sejde všech sedm držitelů klíčů: Prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda poslanecké sněmovny, předseda senátu, probošt metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hl. města Prahy. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 klenoty ztratily svoji praktickou funkci. Jejich symbolická hodnota se však nezměnila. Předmětem nejvyšší ochrany se staly též v době druhé světové války, kdy byly kvůli nebezpečí náletu preventivně zazděny do románského sklepení Starého královského paláce. Jejich vyzvednutí po osvobození a vystavení v říjnu roku 1945 patřilo mezi velmi sledované události. Letos jsou po pěti letech opět vystaveny ve Vladislavském sále.

Soubor českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován i zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

 

Svatováclavská koruna byla byla vytvořena na příkaz Karla IV. v roce 1346. Tvoří ji zlatá čelenka vybíhající do čtyř trojlistů heraldické lilie. Je posázena modrými safíry, růžovými spinely, zelenými smaragdy a perlami. Na vrcholu koruny je zlatý křížek s reliéfem Ukřižování. Koruna je celkem posázena 96 drahokamy a 20 perlami. Váha koruny je téměř 2,5 kg. Koruna byla poprvé použita při korunovaci Karla IV. dne 2. září 1347 a naposledy při korunovaci Ferdinanda V., dne 7.září 1836.

 

Jablko vzniklo až v první polovině 16. století. Tvoří jej dvě zlaté tepané polokoule, které jsou zdobeny reliéfy s náměty ze Starého zákona. Jablko je zdobeno safíry, spinely a perlami. Jeho váha je 762 gramů.

 

Královské žezlo pochází ze stejné doby jako jablko. Obojí bylo v roce 1533 objednáno u augsburského zlatníka Hanse Hallera na přání českého a římského krále Ferdinanda I. Je zlaté, částečně smaltované. Vrchol žezla – kytice, je zdoben spinely, safíry a perlami. Délka žezla je 67,6 cm a váha téměř 1kg.

 

Korunovační kříž pochází z druhé poloviny 14. století. Tvoří ho zlatý kříž a noha ze zlacené mědi. Je ozdoben safíry, spinely, smaragdy, akvamaríny, rubíny, diamanty, perlami a křišťály. Jsou v něm vloženy vzácné ostatky Kristova umučení – dřevo, kříže, dva trny z koruny, části houby, provazu a hřebu. Jeho používání při korunovacích je zaznamenáno od počátku 16. století.

 

Text / foto:                                                                                    Vít Hassan

 

Facebook komentáře

Sdílejte články