Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Gastronomie Zprávy z Prahy

Prezident AK ČR Doležal zdůraznil význam podpory českých potravin

tisková konference

Agrární komora ČR uspořádala k projektu „ZROZENO V EU“ tiskovou konferenci na téma drůbeží maso.   Řečníky byli Ing. Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR (AK ČR), Ing. Gabriela Dlouhá, Ph.D., předsedkyně Českomoravská drůbežářská unie (ČMDU), MVDr. Zbyněk Semerád, ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) a Ing. Vlastislav Klaška, chovatel drůbeže.         

Úvodem prezident AK ČR Doležal zdůraznil význam podpory českých potravin. Naši producenti jsou schopni vyprodukovat drůbeží maso v lepší kvalitě a velmi čerstvé, což je u drůbeže velmi důležité. V souvislosti s uhlíkovou stopou připomněl statisíce kamionů, jež nám dováží potraviny, které jsme schopni zde vyprodukovat v mnohem lepších standardech. Připravuje se dohoda o clech mezi EU a Mercosurem (blok zemí jižní Ameriky). Dohoda by umožnila zaplavení trhu EU levným hovězím masem z Brazílie a Argentiny. V Evropě platí v zemědělství velmi přísná pravidla při používání hnojiv nebo zacházení se zvířaty, v Jižní Americe jsou standardy volnější, což tamním zemědělcům dovoluje vyrábět s podstatně nižšími náklady. Za likvidaci 80 procent amazonského pralesa je zodpovědný chov dobytka. Čerstvost potravin a uhlíková stopa je jednoznačným argumentem proti této smlouvě umožňující dovoz jihoamerického masa za vývoz evropských aut. Naši výrobci potravin jsou konkurenčně znevýhodněni vyšší sazbou DPH než v okolních zemích, lidé pak vyjíždějí na nákupy za hranice. Snížená DPH by měla být na zdravé potraviny (ovoce, zelenina), do této kategorie patří i drůbeží maso.

Drůbeží maso v české kuchyni

Celková spotřeba masa v činila v roce 2018 82,4 kg na obyvatele za rok Nejvyšší spotřebu na obyvatele, již tradičně, vykázalo maso vepřové – 43,2 kg/obyv./rok (což je 52,4 % z celkové roční spotřeby masa na obyvatele). Drůbeží maso obsadilo druhou pomyslnou příčku a jeho spotřeba na obyvatele vykazovala v roce 2018 hodnotu 28,4 kg (tj. 34,5 % z celkové spotřeby masa na jednoho obyvatele za rok 2018). Hovězího se spotřebovalo 8,7 kg, zvěřiny 1 kg, králíků 0,6 kg a telecího jen 0,1 kg. Obliba drůbežího masa dlouhodobě stoupá. Ještě v roce 2010 snědl každý občan České republiky v průměru 24,5 kg drůbežího masa. Loni tomu bylo již 28,7 kg drůbežího na osobu. Není se čemu divit. Jde o lehce stravitelné jídlo, které je zároveň nutričně hodnotné. K nejzdravějším úpravám patří vaření a dušení. Bílkoviny a aminokyseliny, které jsou v mase obsaženy, pomáhají s obnovou tkání a růstu svalové hmoty. Drůbeží maso je bohaté na fosfor, hořčík, železo, vápník, draslík nebo selen. Za zmínku také stojí vysoký obsah vitamínů, a to především ze skupiny B1. „Na známé výživové pyramidě je v jejím pomyslném třetím patře společně s rybami, luštěninami, ořechy a mléčnými výrobky. Bílé drůbeží maso obecně obsahuje méně cholesterolu, přitom je bohaté na plnohodnotné bílkoviny. Z minerálních látek obsahuje draslík, který snižuje krevní tlak a fosfor. Ten je důležitý k ukládání vápníku,“ vysvětluje Gabriela Dlouhá, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie.                                                                                                                                                                                                                                   Drůbež a antibiotika 

I přes nesporné výhody jsou lidé, kteří se konzumaci masa snaží omezit nebo jej dokonce zcela vynechat. To kvůli nepodloženém mýtu, tj. častém používání antibiotik ve velkých dávkách. „Léčba antibiotiky je povolena u drůbeže pouze v indikovaných případech. To znamená pro snížení jejich utrpení nebo omezení ztrát. Antibiotika se rozhodně nemůžou nasadit v situacích, kdy by hrozil zásah do potravinového řetězce. Užití je možné, pokud se vyskytne zánětlivé onemocnění u kuřat nejmladších kategorií. Veškeré aplikace jsou zaznamenány,“ připomíná Zbyněk Semerád, ústřední ředitel SVS.V loňském roce všechny odebrané vzorky na antimikrobiální látky vyhověly. Zkušební metody jsou velmi citlivé, máme rovněž nastaven Národní antibiotický program. Mezi spotřebiteli se traduje, že drůbež chovaná na dvorku je lepší. Z hygienického hlediska je vhodnější, pokud jsou kuřata, krůty nebo kachny v halách nebo jsou chráněna před vlivy vnějšího prostředí nějakým jiným způsobem. Zároveň jim nehrozí útoky ptáků a mráz. Na „klasickém dvorku“ číhá řada parazitů. „Malý farmářský chov nemůže vždy zcela zajistit nezávadnost masa. Předně se mu nepodaří poražené kuře během dvou hodin zchladit v jádře na 4 °C,“ doplňuje Gabriela Dlouhá.

Dovážíme stále více

V České republice jsou čtyři velké drůbežářské výrobní podniky, které dodávají maso do supermarketů i malých řeznictví. Dále u nás působí několik malých chovatelů. „U nás chovaná drůbež je pod přísnou veterinární kontrolou. Funguje u nás celý chovatelsko-výrobní řetězec. Od rozmnožovacích chovů, které snášejí vejce, přes líhně, výkrm a porážku, až po zpracování drůbežího masa,“ uvádí Jan Doležal, prezident AK ČR. V minulém roce se u nás celkem chovalo 11,7 milionů kuřat na výkrm, 347 tisíc krůt, 768 tisíc kachen a 20 tisíc hus. Přestože čísla chované drůbeže u nás vypadají velkolepě, ještě v roce 2010 jsme dokázali pokrýt 84,9 % naší spotřeby. V loňském roce jsme v České republice byli v produkci drůbežího masa soběstační z 65 %, zbytek se k nám dováží. Tato drůbež zde vyrostla, byla zde poražena a je chována pod přísným veterinárním dohledem. „Přibližně 35 % drůbežího masa se do České republiky tedy importuje. Jedná se o maso především z Polska, Brazílie, Argentiny a Chile. Někteří zahraniční obchodníci nakupují levné maso právě z těchto zemí, přebalí jej a následně posílají do dalších zemí. Pokud chce mít spotřebitel jistotu, že kupuje kvalitní maso, měl by kupovat kuřecí maso primárně z tuzemských chovů,“ říká Vlastimil Klaška, chovatel drůbeže. Kuřata se chovají v halách, naveze se podestýlka, jednodenní kuřata potřebují optimální teplotu 32-340C, při dokončení výkrmu 20-220C.Po ukončení výkrmu se hala vyčistí a celý cyklus se opakuje. Podestýlka je kvalitní hnojivo, které zušlechťuje půdu, která pak zadržuje mnohonásobně více vody. V roce 2019 bylo konkrétně do České republiky dovezeno celkem 109 723 tun drůbežího masa. Konkrétně bylo dovezeno: 82 198 kuřecího masa, 16 101 krůtího masa, 11 423 kachního a husího masa. Nejčastěji se maso dováželo z Polska, Německa, Maďarska a Slovenska. Měsíčně se tak k nám doveze téměř 9 000 tun drůbežího masa, což představuje více jak 350 kamionů měsíčně. Co se vývozu týče, v minulém roce se z České republiky vyvezlo celkově 17 709 tun drůbežího masa. Nejvíce se vyvezlo masa kuřecího a to konkrétně 14 709 tun. Kachního a husího masa se vyvezlo celkem 2 672 tun, krůtího masa 408 tun. Nejčastěji se drůbeží maso v roce 2019 vyvezlo do těchto států: Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

Dotace    

Čeští zemědělci dostávají nižší dotace než zemědělci původních zemí EU. Západní zemědělci mají také vyšší výkupní ceny, jak za mléko, tak za jateční skot. U nás do roku 2013 nebyly téměř žádné národní dotace. V současné době jsou zemědělské národní dotace v ČR maximálně na 20 procentech dotací ve starých unijních zemích.„V roce 1987 jsme na porážku do Přerova dodávali drůbež za 21-23 Kč za kg. Měli jsme atest na vývoz do západní Evropy spolu s Drůbežárnami Libuš jako jediní v ČSR. Dnes je výkupní cena 20,50 Kč za kg, jednodenní kuře stálo 4,2 Kč a dnes 8 Kč. Krmivo, voda mnohonásobně zdražila. Pokud se česká výroba udržela je to stoprocentní péčí a precizností těch, kteří to dělají. Viděl jsem spoustu výkrmů ve světě a troufám si říci, že naše podmínky pro kuřata jsou jedny z nejlepších na světě. V USA používají antibiotika od prvního do posledního dne výkrmu. Vše se odvíjí od peněz, u nás běží dotace na drůbeží maso teprve 5 let a činí 1.5-2 Kč na kg, v západní Evropě jsou 14-16 Kč na kg. Pomlouvání naší produkce má jediný účel, aby lidé kupovali dovážené potraviny. Jsme také jediný stát v Evropě, který na sebe žaluje v Bruselu, v ostatních státech se hašteří, ale navenek vystupují jednotně,“ dodal Klaška

Etiketa mluví jasně

Drůbeží maso z ciziny podléhá také přísným kontrolám veterinární správy. Na pult supermarketů se tak nedostane nekvalitní maso. Drůbeží maso je ale třeba konzumovat čerstvé, protože podléhá rychlé zkáze, je tedy vhodné vybírat maso z lokálních chovů. Dalším ukazatelem kvality je etiketa, na které musí být uvedeno: datum trvanlivosti, informace o výrobci a jeho adresa, název výrobku a země původu. V případě kuřecího masa není povinné uvádět údaj o způsobu chovu. Je tedy vhodné kupovat maso pouze s tímto označením. Velice důležité u drůbežího masa je, aby bylo před zpracováním udržováno v chladu. Maso je nutné ihned po příchodu z nákupu umístit do ledničky. Protože se navíc rychle kazí, je tedy namístě, aby spotřebitel maso zkonzumoval nejpozději do data trvanlivosti. Drůbeží maso je nutné před konzumací tepelně opracovat na teplotu minimálně 70 °C po dobu nejméně 20 minut. Pouze tak dojde ke zničení případných mikroorganismů v mase.

infografika
Drůbež_Infografika

 

Jaromír a Věra Hamplovi                           Foto: Wikipedie, AK ČR, Hampl

Podobné příspěvky

MIMOŘÁDNÝ A ZPLNOMOCNĚNÝ VELVYSLANEC REPUBLIKY KAZACHSTÁN V ČESKÉ REPUBLICE

Šebík

Flor de Caña je rum s neutrální uhlíkovou stopou

Afri

3,5 milionu celosvětově prodaných vozů v roce 2019

Afri

Tento web používá pro svou práci nutné cookies. Souhlasím Číst více

GDPR zásady