Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Gastronomie Zdraví

České děti konzumují přemíru cukru a soli

rodina

Životní styl dětí se v posledních letech radikálně změnil. Velké množství dětí v současnosti neběhá venku, nesportuje, ale sedí doma u počítačů nebo si hraje s mobily. Nemají tedy patřičný energetický výdaj. V kombinaci s velkou konzumací průmyslově zpracovaných potravin vzniká vysoká hrozba různých onemocnění.

Současná strava neodpovídá evolučnímu nastavení člověka. O dvě generace zpět jedly děti domácí stravu, měly nízký příjem cukru, průměrný příjem soli, konzumovaly mléko a mléčné výrobky byly vysoce fyzicky aktivní. Strava byla energeticky přiměřená a děti tudíž měly normální váhu. Dnes jedí děti průmyslově vyráběné potraviny nebo jejich polotovary s vysokým obsahem cukru, příjem soli je vysoký, snižuje se konzumace mléka a mléčných výrobků. Děti jsou dnes většinově fyzicky neaktivní, nadváha až obezita je důsledkem energeticky nadbytečné stravy

Průmyslově zpracované potraviny 

Průmyslové zpracování potravin s sebou nese technologické úpravy, které jsou nutné pro zajištění trvanlivosti, zesílení chuti, barvy a celkové atraktivity. V naší stravě převažují složky živočišného původu. Jejich chuť a trvanlivost je zvýšena přídavkem soli. Sůl se však přidává prakticky do všech potravin. Málo se ví, že pro mnohé lidi je nejvýznamnějším zdrojem soli klasické pečivo. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by celkový denní příjem soli u dospělého člověka neměl přesáhnout pět gramů, což je pro lepší představu jedna čajová lžička. Na osobu a den u nás v průměru připadá 16 gramu soli.  Pro děti 1-3 roky je doporučená hodnota 2 g soli a pro 4-6leté 3 g soli, pro 7-10leté 4 g soli. Tyto hodnoty jsou rovněž překračovány 3-4x. Zároveň je třeba zdůraznit, že i sladká chuť je pro drtivou většinu populace velice atraktivní. „Zřejmě to souvisí se skutečností, že mateřské mléko chutná sladce. Proto nepřekvapí, že potravinám se sladkou chutí dáváme přednost. Navíc cukr již není luxusní potravinou, jako tomu bylo před 30 lety. Pro výrobce je tedy ekonomicky velmi atraktivní zvyšovat přítomnost cukru v potravinách na úkor jiných složek, které jsou nákladově dražší,“ říká profesor Jan Krejsek z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.  Zvýšený příjem soli, spolu s energeticky bohatou stravou, která obsahuje vysoký obsah cukru, má velmi neblahé dopady právě na zdraví kardiovaskulární soustavy a negativně ovlivňuje imunitní systém. „Sůl v potravě narušuje přirozenou mikrobiotu střeva, která je klíčová pro udržení dobrého výkonu imunitní soustavy jako celku. Sůl způsobuje dysbiózu střevní mikrobioty, zprostředkovaně vede ke zvýšení propustnosti střevní sliznice a uvolnění prozánětlivých působků. Solí jsou ovlivněny složky vrozené imunity, např. makrofágy a dendritické buňky. Snižuje se jejich schopnost chránit nás. Přemíra konzumace soli může mít za následky ale i taková onemocnění, jakými jsou roztroušená skleróza či Crohnova nemoc,“ doplňuje Krejsek.

mlékoVýživa a zdraví dětí   

Naše strava a strava našich děti je ve většině případů energeticky mimořádně bohatá, protože obsahuje vysoký obsah cukru a zároveň tuky. K tomu převažuje strava živočišného původu, která pro chuť vyžaduje při úpravách sůl. Tato kombinace je mimořádně nezdravá. Strava bohatá na cukry a sůl je riziková i s ohledem na možný rozvoj nádorového bujení nebo vznik imunopatologických nemocí. Tato mnohokrát doložená fakta by si měl každý uvědomit a jídelníček tomu přizpůsobit, zvláště pokud se jedná o rodiče, kteří mohou jídelníček svých dětí do jisté míry ovlivnit. „Strava batolete by měla být s minimálním přídavkem soli a cukru. Platí to i pro veškeré mléčné výrobky. Měly by být v co nejpřirozenější podobě. Jsou zbytečná ochucovaná mléka. Doporučuji přirozeně zkvašené mléčné výrobky, jako je jogurt, tvaroh či kefír. Nic z toho nepotřebuje ani doslazovat ani dosolovat. Tak je to pro zdraví dítěte optimální,“ vysvětluje profesor Krejsek. Se zvyšujícím se věkem můžeme postupně stravu dítěte měnit, ale nikdy přesolovat a zbytečně konzumovat cukr v nejrůznější podobě.

Mléko – ideální potravina

Mléko představuje svým složením téměř ideální potravinu, je plnohodnotným zdrojem živin živočišného původu (bílkovin, tuku, laktózy) a významných mikronutrientů, zejména minerálních látek a vitaminů. Mléčné bílkoviny obsahují všechny esenciální mastné kyseliny nutné pro růst, vývoj těla a mozku a nastavení imunity. Vysokou přidanou hodnotu mají zkvašené mléčné výrobky (jogurty, kefíry) obsahující probiotické mikroorganismy prospěšné pro naše zdraví

Vitamin D v mléčných výrobcích

Vitamin D je esenciální vitamin, který naše tělo umí vyrábět, pokud je naše pokožka vystavena UV záření. S ohledem na nastupující zimní období a také skutečnost, že se před UV světlem chráníme nejrůznějšími krémy a látky pohlcující UV záření jsou přítomny i v běžné kosmetice, nemůžeme se na tento způsob tvorby vitaminu D spolehnout. Musíme přijímat vitaminu D v potravě, nejvydatnějším zdrojem vitaminu D je plnotučné mléko, máslo, tučné sýry a také vaječný žloutek. Vitamin D se uplatňuje ve všech fyziologických procesech těla. Zesiluje obranné funkce imunity, které nás chrání před patogenními viry a bakteriemi. Nastavuje regulaci imunity, která dokáže zabránit rozvoji různých nemocí.

Reformulace mléčných výrobků

Reformulace potravin znamená optimalizaci složení potravin, snížení negativně vnímaných živin, jako jsou cukry, soli a tuky, snížení energetické hodnoty či obohacování minerálními látkami, vitamíny, vlákninou. Reformulace konzumního mléka je limitována legislativou EU (Nařízení EP a Rady č. 1308 z roku 2013) do mléka nelze nic přidávat ani odebírat až na vysloveně uvedené výjimky. Úprava mléčného tuku se nepovažuje za reformulaci a lze ji provést. Povolenou výjimkou je snížení obsahu mléčného cukru laktózy její přeměnou na glukózu a galaktózu. To je důležité pro lidi s intolerancí na glukózu, kteří mléko s laktózou nemohou pít. Poslední výjimkou je fortifikace(obohacení) mléka přídavkem vitamínu D a mléčných bílkovin. Obohacení vitamínem D se provádí zejména v zimě, kdy je málo slunečního svitu. „Jiná situace je u ostatních mléčných výrobků. Zde se snaží výrobci v rámci aktuálních trendu o tzv. reformulace. Reformulace složení mléčných výrobků spočívají zejména v úpravě zastoupení základních živin, tedy bílkovin, sacharidů a tuků. Dále ve snižování obsahu soli a minimalizaci používání přídatných látek, ale také ve fortifikaci vybranými minerálními látkami a vitamíny. Výrobci také přicházejí s obohacováním jinou nutričně prospěšnou složkou, jako je např. vláknina,“ připomíná Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského. Česká společnost pro výživu doporučuje příjem 30 g vlákniny denně. Celkový obsah cukrů v mléčných výrobcích je tvořen kombinací několika látek: přirozeně se vyskytujícího cukru laktózy, (v mléce přibližně 4,7 %, ve výrobcích částečně snížen o již zfermentovanou část), přidaného cukru, většinou sacharózy, přidávané zejména za účelem sladivosti a v neposlední řadě z fruktózy z ochucující ovocné složky. „Mlékárny v rámci svých reformulačních strategií intenzivně usilují o snižování obsahu přidaného cukru do té míry, aby nebyla ovlivněna kvalita a zejména chuťová přijatelnost výrobku,“ dodává Jiří Kopáček.

Výroba a spotřeba mléka v ČR    

Produkce mléka v ČR je jen 0,4 % světové a 1,75 % evropské produkce.  V roce 2019 se v ČR vyprodukovalo 3,073 miliardy litrů mléka. Celkový vývoz byl v množství 1,284 miliardy litrů (z toho ale 723 mil. litrů představuje syrové mléko ke zpracování v zahraničí). Celkový dovoz mléka do ČR je ve výši 1,065 miliardy litrů, zde však převažují hotové výrobky. Podíl dovozu na domácí spotřebě je příliš vysoký. Je to způsobeno dovozem výrobků zahraničních maloobchodních řetězců z jejich domovských zemí. Značnou roli hraje také malá loajalita českých zákazníků k domácím výrobkům. Producenti mléka hospodařící nedaleko hranic s Německém či Rakouskem, často prodávají syrové mléko raději do mlékáren v cizině než do tuzemských, protože cizí mlékárny nabízejí dlouhodobější kontrakty a lepší ceny. Na náš trh jsou pak dováženy německé a rakouské výrobky z českého mléka a přidaná hodnota zůstane v cizině. Tak dovážíme 44 % výrobků z mléka, přijatelné by bylo 30 %. Celková spotřeba mléka a mléčných výrobků je vyjádřená v hodnotě mléčného ekvivalentu (všechny mléčné výrobky přepočtené na mléko) se zvýšila z 245,8 kg/osobu v roce 2018 na 249,0 kg, tedy o + 1,3 % v loňském roce. Na Slovensku je spotřeba jen 160 kg/os. za rok. Evropský průměr je 275 kg/osobu/rok. Konzumního mléka vypijeme ročně na hlavu 60 litrů, evropské země mají spotřebu kolem 85 l/os., Finsko dokonce 180 l/os.  Fermentovaných výrobků se spotřebuje 15,5 kg/os., západoevropské země 17 kg/os. a Finsko 35 kg/osobu. Sýrů spotřebujeme 18,5 kg, evropský průměr je 18,9 kg. Másla se u nás spotřebuje 5,5 kg, evropské země mají spotřebu nižší kolem 4 kg, je to způsobeno středomořskou kuchyní, kde se používá olivový olej. Příznivý je vývoj spotřeby mléčných výrobků, roste ročně o 1,3 %.

Projekt Agrární komory ČR „Naskoč na mléčnou vlnu“ má za cíl podpořit zvýšenou konzumaci kvalitních mléčných výrobků (zejména zakysaných, tj. jogurtů, jogurtových nápojů apod., ale i sýrů a dalších) ve skupině dětí a mládeže se zacílením na základní a střední školy. Projekt „Naskoč na mléčnou vlnu“ je spolufinancován z prostředků Ministerstva zemědělství.

 

Jaromír a Věra Hamplovi

 

Podobné příspěvky

Na Staroměstském náměstí se otevře pravý vídeňský Heuriger, ochutnat můžete víno z vídeňských vinic

Jaroslav Hauer

Srovnání majonézových salátů – kvalitní se obejdou bez barviv i látek zvýrazňujících chuť

Afri

1. října si celý svět připomíná Mezinárodní den kávy

Afri

Tento web používá pro svou práci nutné cookies. Souhlasím Číst více

GDPR zásady