Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz

Úterý 3. 4. je Mezinárodním dnem spodního prádla

Existují mezinárodní dny, kdy vzpomínáme na významné události, jež zahýbaly světem. Pak jsou i takové, které se zrodily z komerce a nebo vlivem aktivit na sociálních sítích.

Mezinárodní den spodního prádla vznikl v roce 2003, kdy právě 3. 4. vyhlásil jeden z prodejců v ulicích New Yorku pochod pouze v „nedbalkách“. Tato akce se okamžitě chytla – zúčastnilo se jí přibližně 800 lidí a od té doby si už Mezinárodní den spodního prádla žije svým vlastním samostatným životem.

 

„Dnes je podprsenka symbolem ženské sexuality,“ tvrdí lifestylová specialistka Lýdie Malchárková z Trioly. „Je samozřejmou součástí našeho šatníku, bez níž neuděláme ani krok. Nosíme ji pod kostýmem i sportovní soupravou, formuje a zvedá nám poprsí i sebevědomí. Ovšem před sto lety byla důležitým symbolem emancipace žen ve společnosti. Uvědomili jste si, že ženy, které jako první odložily korzet a sáhly po malé něžné podprsence, měly v sobě více odvahy než třeba armádní generál? Ony totiž na rozdíl od něj nemohly čestně padnout v boji, dál musely žít ve svém městě, i když si na ně ostatní s hanbou ukazovali, rodina i společnost je proklela a otcové vydědili,“ vysvětluje dramatické okolnosti vzniku moderního spodního prádla Malchárková.

Podprsenka a kalhotky, tedy prádlo, jak je známe nyní, je výsledkem převratných změn počátku 20. století a úzce souvisí s emancipací žen a jejich zapojením do společenského a profesního života. V době I. světové války všude chyběli muži (asi 10 miliónů), ženy je poprvé veřejně nahradily v dopravě, v obchodě i v průmyslu. A dokážete si představit mladé svobodné Francouzky, Angličanky nebo Němky, jak v korzetech vyrábějí munici pro armádu či pracují na dráze?

V minulých stoletích ženy nosily dlouhé šaty a svou postavu stahovaly do korzetů, na venkově pak do šněrovaček. Tak to bylo až do první světové války. I když se tu a tam objevily nápady a vynálezy, které chtěly nenáviděný korzet vyloučit z ženského šatníku. „Například první moderní podprsenku s ramínky, košíčky a zapínáním vzadu na háček si prý nechala již roku 1893 patentovat Američanka českého původu Marie Tucek,“ odhaluje českou stopu v historii prádla manažerka současného lídra ve výrobě podprsenek, Malchárková. Na počátku 20. století byly patenty na podprsenky nezávisle na sobě hlášeny v Německu, Anglii i Francii. Zajímavý příběh se váže k roku 1913, kdy majitelka krejčovského salonu, jistá Mary Phelps Jacob, si narychlo spíchla ze dvou kapesníků a růžové stužky něco jako podprsenku a objevila se na večírku newyorské smetánky. Její model měl takový úspěch, že si ho nechala v roce 1914 patentovat. Chyběla jí však obchodní dravost, a tak svůj objev prodala firmě Warner Brothers. Pro bratry Warnerovy to byla nejlepší investice života. Rozjeli výrobu podprsenek ve velkém a během následujících třiceti let vydělali milióny. „K tomu by zřejmě ale vůbec nedošlo, kdyby jim nepomohly státní zájmy. Totiž, když v roce 1917 vstoupily Spojené státy americké do I. světové války, měly kritický nedostatek železa na výrobu kanónů, nábojů a pušek. Všechny americké ženy byly vládou USA oficiálně vyzvány, aby přestaly kupovat korzety vyztužené kovovými dráty, tzv. kosticemi. V krátké době se tak ušetřilo 28 000 tun železa, které se okamžitě přetavilo na výrobu zbraní,“ vypočítává odbornice na lifestyl.

„Myslíte si, že se Američanky, a po jejich vzoru i ostatní ženy, vrátily po válce ke korzetům? Ani náhodou. Na scéně se objevila podprsenka a krátké spodní kalhotky. Bylo načase, vždyť sukně se pak v další dekádě začaly zkracovat a další odvážné ženy brzy nato začaly po vzoru mužů nosit dlouhé kalhoty. A bez kalhotek to v nohavicích opravdu není komfortní,“ dodává Malchárková.

A tak můžeme s nadsázkou tvrdit, že Amerika vděčí za válečné vítězství rozpáraným a odloženým korzetům – a zbytek světa Americe za podprsenku. Ale hlavně – bez odvážných žen bychom dnes neměli spodní prádlo ani jeho svátek.

Facebook komentáře