Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
12/13/2017

Oslava světového dne mléka “MLÉČNÉ LÉTO”

Vyhodnocení soutěže „Mlékárenský výrobek roku“

Z podnětu Mezinárodní mlékařské federace (IDF – International Dairy Federation) se slaví světový den mléka každoročně již od roku 1957. Od příštího roku bude dle rozhodnutí IDF oslava vždy 1.června. V rámci oslav je každý rok vyhodnocena soutěž „Mlékárenský výrobek roku“.

Výsledky soutěže „Mlékárenský výrobek roku 2017“ byly za přítomnosti zástupců veřejného života, médií a samozřejmě odborníků a manažerů mlékárenského průmyslu a zemědělské prvovýroby vyhlášeny na společensko-odborné akci „Oslava mléka“ v překrásném prostředí Tereziánského sálu Břevnovského kláštera v Praze. Oslavu organizoval Českomoravský svaz mlékárenský (ČMSM) ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství (MZe) a Ústavem mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky. Zástupci úspěšných mlékárenských podniků zde převzali diplomy za oceněná místa v jednotlivých soutěžních kategoriích, vyhlášen byl také absolutní vítěz soutěže, dvěma výrobkům bylo uděleno ocenění „Novinka roku 2017“a byla udělena „Cena médií“. Patnáctého ročníku soutěže se zúčastnilo 18 tuzemských výrobců, kteří do hodnocení přihlásili celkem 52výrobků. Výrobky byly hodnoceny celkem v 8 kategoriích. Hodnocení za účasti 23 nezávislých porotců proběhlo v dubnu v Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha. Při hodnocení se posuzovala nejenom celková kvalita přihlášených soutěžních vzorků, ale také obchodní rozšířenost na trhu, marketingové aktivity směřované na podporu prodeje a rovněž správnost označování výrobků dle platné potravinové legislativy. U novinek hodnotily komise stupeň produktové, procesní a obalové inovace, zaměření na specifickou cílovou skupinu, „nové“ výživové parametry, atraktivitu pro spotřebitele a také případný přínos pro životní prostředí. Do letošní soutěže byla zařazena zcela nová kategorie tzv. skyrů, tedy zakysaných mléčných výrobků islandského typu s 0,1 % tuku a 8 % bílkovin. Novým trendem výrobců jsou tzv. reformulace, tedy takové úpravy složení výrobků, které odrážejí současné požadavky zdravé výživy, tedy např. snížení obsahu cukru, soli, přídatných látek či obohacování jinou výživově hodnotnou komponentou, jako jsou např. otruby a klíčky v případě fermentovaných výrobků. Trvalým trendem zůstávají nadále také konvenientní výrobky (polotovary), tedy např. sýry na grilování, sýry jako snack apod.

VÝSLEDKY V JEDNOTLIVÝCH SOUTĚŽNÍCH KATEGORIÍCH

1.Tekuté mléčné výrobky včetně zakysaných – z 11 výrobků od 6 společností zvítězil KUNÍN Lehké ráno – mléko s nízkým obsahem laktózy výrobce LACTALIS CZ, s.r.o.

2.Jogurty – zde bylo nejvíc přihlášených, z 13 výrobků od 5 společností byl nejlepší Smetanový jogurt – jahoda z Mlékárny Valašské Meziříčí spol. s r.o.

3.Zakysaný výrobek Skyr, zde byly 2 výrobci s řadou čistých i ochucených Skyrů, nejlepší byl Skyr – zakysaný mléčný výrobek, natur z Bohušovické mlékárny

4.Přírodní sýry čerstvé – zvítězil Čerstvý sýr – cibule, česnek, paprika od KROMILKu a.s.

5.Přírodní sýry zrající – prvenství získal Sedlčanský Tuplák na gril s bylinkami od Savencia Fromage & Dairy Czech Republic a.s.

6.Tavené sýry – ze 4 výrobků od 3výrobců zvítězilo Smetanito od Bel Sýry Česko a.s.

7.Mléčné dezerty – zvítězil Tvaroháček malinový z Polabské mlékárny a.s.

8.Speciality– sýrový snack Cri Cri od výrobce Brazzale Moravia a.s.

Novinka roku

V soutěži o nejlepší novinku roku soutěžilo celkem 32 výrobků. Novinkou roku v mléčné řadě se stal jogurtový výrobek Choceňská tatarka z Choceňské mlékárny a v sýrové řadě si prvenství odnesl přírodní sýr italského typu Furfante ze společnosti Brazzale Moravia. Absolutním vítězem v letošní soutěži je sýrový snack Cri Cri od výrobce Brazzale, kterému porotci přidělili 91,2 bodů z celkových 100 možných. Křupavý sýrový snack Cri Cri Gran Moravia vzniká upečením sýru Gran Moravia v peci, je bez konzervantů, bez lepku, bez laktózy a je vhodný pro vegetariánskou dietu. Lze jej použít jako lahodnou a rychlou svačinku, ale i jako ingredienci do polévek či do salátů nebo jako křupavé pohoštění k vínu či pivu. Díky charakteru pečeného snacku nemusí být uchováván v lednici. Česko-italská společnost Brazzale Moravia se sídlem v Litovli na Olomoucku je dnes nejznámější a největší českou sýrárnou.

V soutěži novinářů získal hlavní cenu médií jogurtový výrobek Choceňská tatarka od výrobce Choceňská mlékárna.

Mléko je v podstatě úplná, komplexní potravina přírodního původu obsahující téměř veškeré makro-i mikroživiny nepostradatelné pro život. Rozmanitost zastoupených živin je tak nejkomplexnější ze všech dostupných potravin. Mléko je surovinou pro výrobu nepřeberného množství mléčných výrobků, představující „ koncentráty “ zastoupených živin, kterými jsou: plnohodnotné živočišné bílkoviny, lehce stravitelný mléčný tuk, cenný mléčný cukr laktóza jako významný zdroj energie, a především mnoho vitaminů a minerálních látek, mezi kterými hlavní roli sehrává zejména vápník. Spotřeba mléčných výrobků je v ČR nižší, než je průměr zemí EU. Proto ČMSM zahájil na konci května 2017 oficiálně novou propagační a osvětovou kampaň nazvanou MLÉČNÉ LÉTO. Konzumních mlék vypijeme na osobu ročně v průměru asi 60 litrů, smetan 5,5 litrů, jogurtů a dalších zakysaných mléčných výrobků spotřebujeme 15 kg, sýrů a tvarohů 17,9 kg. Másla jíme okolo 5,5 kg, mléčných konzerv, což je zejména sušené a kondenzované mléko asi 2 kg. Zajímavě rostoucí kategorii tvoří mléčné dezerty, kterých nyní spotřebováváme 3,1 kg. Vše výše uvedené představuje v přepočtu na mléko hodnotu 247,5 kg tak zvaného mléčného ekvivalentu. Toto číslo je rostoucí (loni o 2,1 %.), na průměr EU (263 kg) ale schází skoro 15 kg. Co je příčinou této skutečnosti a co brzdí rychlejší nárůst spotřeby? „Pomineme-li konzumentské zvyklosti v naší zeměpisné šířce, jsou tu ještě další faktory: šíření mýtů, nepravd a dezinformací o mléce, různé útoky veganů a dalších nepřátel mléka, zvyšující se konkurence alternativních výrobků podobných mléku (většinou rostlinného původu), ale leckdy i některá nesprávná zdravotní doporučení a nedostatečná edukace naší populace o zdravé výživě a vyvážené stravě. Příliš mnoho mléčných výrobků, které u nás spotřebováváme, dovážíme ze zahraničí. V roce 2016 představoval podíl dovozu na domácí spotřebě už 46,5 %! Proč? Zejména kvůli nízkým cenám, a nikoliv kvůli vyšší kvalitě,“ vysvětluje Ing. Jiří Kopáček, předseda ČMSM. V naší spotřebě jsme v loňském roce zkonzumovali z dovozu 8,4 % konzumních mlék, 12,3 % smetan, 15,4 % jogurtů, 29,7 % ostatních zakysaných výrobků, a dokonce 51,0 % sýrů a tvarohů a 52,8 % másla! Velkým problémem je navíc skutečnost, že dětem chybí ve výživě potřebné množství vápníku, u chlapců asi 15 %, u děvčat dokonce 30 % Třiceti pětiprocentní přjmový deficit vápníku u seniorů ohrožuje doslova jejich zdraví. Důsledkem toho jsou různá civilizační onemocnění –např. obezita, osteoporóza, kardiovaskulární poruchy a další.

Kampaň „Mléčné léto“, chce podpořit prodej a spotřebu mléčných výrobků, zejména domácí výroby. První fáze projektu do října letošního roku bude stát 2,4 miliónů korun, MZe přispělo částkou 1,7 miliónu korun. Hlavními komunikovanými tématy budou informace a kvalitě a benefitech domácích mléčných potravin, přínosy mléka ve výživě dětí a mládeže a konzumace mléčných výrobků v létě. Nositel projektu ČMSM spustil nový atraktivní webový portál www.mlekovaszdravi.cz Spotřebitelé zde najdou různé tematické články o mléce, aktuality a informace z akcí, přehledy kategorií, zajímavé recepty s mléčnými výrobky, ale také edukativní animace, videa a fotografie z oblasti získávání a zpracování mléka. Dozví se například, jak poznat kvalitní mléčné výrobky a jak číst na etiketách původ těchto výrobků. Mlékaři usilují zejména o to, aby naši spotřebitelé dobře poznávali kvalitní domácí mléčné výrobky, a chtějí je přesvědčit, aby mléko a mléčné výrobky zařazovali nejméně 3x denně do svého jídelníčku. Zdraví je považováno za základ životního štěstí. S ním je úzce spjato stravování, jedno z nejvíce diskutovaných témat současnosti. Dnes je navíc velmi moderní zpochybňovat potraviny, které byly celá desetiletí nebo i staletí vychvalovány pro jejich zdravotní přínosy. Mezi ně patří i mléko a mléčné výrobky. Naneštěstí mezi lidmi koluje velké množství nepravdivých nebo zavádějících informací, že některé složky stravy mají negativní dopad na zdraví lidí.


„Jedním z příkladů je bezdůvodná obava mnohých lidí z požívání lepku, který prokazatelně škodí pouze lidem s celiakií. Jiné nepravdivé informace se týkají škodlivosti konzumace mléka a mléčných výrobků. Bohužel se šíří velmi účinně, aniž by byly podloženy vědeckými důkazy. Často jsou to tvrzení vytržená z kontextu,“ vysvětluje prof. Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie na LF UK a FN v Hradci Králové.


Mléko můžeme právem považovat za funkční potravinu. Tvoří se v mléčné žláze savců, včetně člověka. Je podmínkou přežití savců v časných obdobích života. Člověk si, na rozdíl od jiných savců, udržuje schopnost trávit mléko i v dospělosti.
Platí to především pro populaci evropského původu, ve které před několika tisíci léty došlo k šťastné mutaci, která zajistí udržení laktázové aktivity i v dospělosti. Laktázová aktivita naopak chybí v dospělosti v asijské a africké populaci. Lidé tohoto etnického původu mléko nesnášejí.


S ohledem na informační provázanost se bohužel informace o nesnášenlivosti mléka v těchto populacích nekriticky přenášejí i na evropskou populaci. Češi patří mezi národy, kde intolerance mléčného cukru (laktózy) se týká řádově několika procent dospělých lidí. Všichni ostatní z konzumace mléka profitují,“ upozorňuje profesor Krejsek.

Způsobuje mléko obezitu?


Častým argumentem, který můžeme také právem řadit k mýtům, je tvrzení, že mléko způsobuje obezitu. Nejsou pro to ale vědecké důkazy.

Zcela neoprávněné je tvrzení, že pití mléka způsobuje „odvápnění kostí“. Neexistují pro to ale jakékoliv vědecké důkazy. Mléko a mléčné výrobky mají ze všech běžných potravin prokazatelně nejvyšší obsah vápníku a jiných minerálů a také bílkovin nutných pro fyziologickou obnovu našich kostí. „Fyziologie vápníku v našem těle je nesmírně komplexní a má mnoho dopadů prakticky na všechny funkce našeho těla. Proto musí být jeho vstřebávání a další metabolismus přísně regulován. Z toho zřejmě vznikají nepravdy, že mléko snižuje vstřebávání vápníku ve střevech. Je třeba důrazně připomenout, že v mléčném tuku je (jako v málo našich potravinách) v dostatečné míře přítomen vitamín D.,“ zdůrazňuje profesor Krejsek.
„Je třeba zdůraznit, že je alergie na mléko velmi vzácná. Je sice poněkud častější v batolecím věku, ale většina dětí z této formy alergie „vyroste“. V dospělosti jí trpí v naší populaci pouze několik procent lidí,“ upřesňuje přední český imunolog a alergolog.


Častým mýtem je dokonce i tvrzení, že kozí mléko nezpůsobuje alergie, porovnáme-li jej s mlékem kravským. To je ovšem naprostá nepravda. Obě mléka se velmi podobají.
Mléko a zahleňování – nesmrtelný mýtus.
Jaký mýtus o mléce se vám vybaví nejdřív? Nejspíše ten, že mléko zahleňuje. Jedná se o módní argument vyznavačů čínské medicíny. Nicméně lékaři mohou snadno tento výrok vyvrátit.
„Na všech sliznicích našeho těla, včetně trávicí trubice, se nachází chemicky velmi složité struktury, které můžeme označit jako hlen. Potřebujeme ho jako přirozenou bariéru, která nás významně chrání. Tvoří ho velmi specializované buňky našich sliznic. Tvorba hlenu je přesně regulovaná podle potřeb našeho těla. Proto žádná potravina – tedy ani kravské mléko – nemůže způsobit „zahlenění“,“ objasňuje profesor Krejsek oblíbený mýtus o mléce.


Mléko a jeho benefity

Pokud ovšem dotyčný netrpí poměrně vzácnou alergií na mléčnou bílkovinu, nebo nějakou formou laktózové intolerance (u nás cca 5–10 % populace), přináší mu mléčné výrobky řadu benefitů,“ dodává prof. Krejsek. Mléko je nejbohatším zdrojem kvalitních živočišných bílkovin, minerálů, vitamínů a esenciálních mastných kyselin. Jeho vynikající nutriční vlastnosti jsou ještě umocněny v přirozeně zkvašených mléčných výrobcích, např. jogurtu. Jejich stravitelnost je ještě lepší než v běžném mléce, a navíc obsahují zdraví prospěšné probiotické mikroorganismy. Jaromír Hampl

 

Facebook komentáře

Zajímá se o dění v Praze, o politiku, kulturu a sport. Má rád lidi, kteří jsou aktivní a mají vlastní názor na život a nebojí se ho sdělit ostatním.