Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
11/19/2017

Edvard Munch posunul Kampu do extraligy světových galerií

“Přišlo nám lákavé pověsit vedle sebe (Kupkovu malbu) Andrée a dílo Edvarda Muncha Muži na břehu,” představila nám jedna z kurátorů výstavy Helena Musilová dvě stěžejní díla v aktuální expozici Muzea Kampa pocházející z přibližně stejného období. Výstava je kvůli významným zápůjčkám pojištěna na 500 milionů korun, uvedl europoslanec Jiří Pospíšil z Nadace Jana a Medy Mládkových. Pokud se spolupráce vydaří, lze se dle Musilové těšit na zřejmě nejslavnější moderní malířské dílo s názvem Výkřik, které v geniální podobě vystihlo pocity nejen Evropanů z “tržní doby” regulované chladnokrevně byrokraty. 

Menší olej nazvaný Andrée z roku 1906, na němž Kupka namaloval nevlastní dceru, patří do souboru děl, který Mládková získala před třemi lety z USA a jež dokresluje jeho cestu k abstrakci. Výstava poprvé v ČR veřejně prezentuje obraz Studie Andrée (Svlékající se Andrée), který letos ve Švýcarsku získala Galerie Zdeněk Sklenář. Další významnou zápůjčkou podle Pospíšila je obraz Oskara Kokoschky Žena a otrok zapůjčený z Galerie Zlatá husa Vladimíra Železného a kterou proto europoslanec spontánně na tiskové konferenci překřtil na galerii Železná husa.

Má důležitou pozici v první části výstavy a má také autobiografický prvek – vedle své bývalé manželky Almy Mahlerové se v podřízené pozici namaloval sám Kokoschka, uvedl podrobnosti kurátor Adam Hnojil. Výstava se dělí do čtyř částí a ta první ukazuje sociokulturní kontext doby, kdy malíři přecházeli od klasického akademismu k avantgardě.

Druhá místnost ukazuje revoltu umělců proti akademickému zobrazování aktu, kdy se začínalo malovat podle volného modelu. Do té doby bylo standardní, že model stojí a malíř jej zachycuje pouze v jedné, “ztuhlé” podobě, řekl Hnojil.

Třetí část se jmenuje Horizonty naturalismu a ukazuje, kam až může dojít akademické zobrazování modelu. Poslední část výstavy se jmenuje Horizonty exprese a ukazuje cestu k expresi především na Munchově díle, které mělo i díky jeho pražské výstavě na počátku 20. století, zásadní vliv na české umělce.

Od dob renesančního génia Leonarda da Vinci je obraz pokládán za vrcholné umění, neboť malíř na jedné ploše koncentrovaně sděluje svůj pohled na svět a snaží se tvůrčím činem překročit přírodu a pouhou zvířeckost. Jen u zvířat se ideál vtělil do masa a krve, člověku skutečnost nestačí, psal velký evropský filosof Friedrich Nietzsche, který stál společně s Karlem Marxem a Bakuninem u pramenů současnosti. 

Kokoschka: Žena a otrok

Facebook komentáře