Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
09/23/2017

Chceme-li podstatně lepší podmínky pro výrobu potravin, musí se DPH vrátit na 10 procent

Praha 24. září 2013

Na pracovní snídani v pražském Café Louvre se dne 24. září 2013 hodnotila mj. současná situace v mlékárenství a premiérová prezentace nové řady jogurtů mlékárny Olma Olomouc. Této velice zajímavé besedy se zúčastnil člen představenstva Agrofert Holding Jaroslav Faltýnek a generální ředitelka mlékárny Olma Olomouc Simona Sokolová.

Agrární iniciativa spolu s partnerskou iniciativou České potraviny považuje za systémově nejlepší podporu potravinářství ze strany státu návrat DPH do snížené desetiprocentní sazby DPH. Takový krok by ušetřil ročně potravinářským podnikům v ČR více než 20 miliard korun, zlevnil ceny potravin pro spotřebitele a posílil by konkurenceschopnost českých výrobců potravin oproti zahraničním výrobcům.

Z dat ministerstva financí vyplývá, že v letech 2010 a 2011 vybral stát na DPH celkem 68,05 miliardy korun (respektive 67,97 miliardy korun v roce 2011), přičemž sazba DPH činila v této době 10 procent. V roce 2012, kdy DPH stoupla na 14 procent, vybral stát celkem 88,91 miliardy korun. Tento rozdíl, vyšší než 20 miliard korun, chybí v podnikatelské sféře.

To omezuje potřebné investice do rozvoje podnikání a zdražuje tuzemské potraviny oproti zahraniční konkurenci. Z dat EU vyplývá, že DPH na potraviny, která v současné době činí v ČR 15 procent, je nejvyšší ve středoevropském regionu, s výjimkou Slovenska a částečně Maďarska. Na druhou stranu jsou potraviny v kategorii snížené sazby DPH v celé řadě „západních zemí“, zejména takových, v nichž tvoří stejně jako v ČR potravinářství důležitou součást národní ekonomiky. Konkrétně v Německu je sazba DPH na potraviny 7 procent, Rakousku 10 procent, Polsku 5 procent, Francii 5,5 procenta, Nizozemí 6 procent, Španělsku 8 procent, Itálii 10 procent a ve Velké Británii spadají některé komodity dokonce do nulové sazby DPH). Vyšší DPH na potraviny než ČR má tak pouze Dánsko (25 procent), Slovensko (20 procent) a Maďarsko (18 procent). Právě Slovensko se ale díky tomu potýká s ještě vyšším dovozem potravin ze zahraničí, než Česká republika a o moc lepší není ani situace v Maďarsku.

Propad příjmů státního rozpočtu z nižšího výběru DPH by byl téměř jistě kompenzován vyšším odbytem českých potravin a v ideálním případě by k němu vůbec nemuselo dojít.      Ze zkušeností z let 2004 a 2005 vyplývá, že přes tehdejší snížení základní sazby DPH výběr daní naopak vzrostl. Z dosavadních prognóz predikující mírný hospodářský růst v příštím roce lze navíc usuzovat, že výběr daní včetně DPH díky tomu mírně vzroste.

Snížení DPH na potraviny by také, podle dřívějších analýz, snížilo spotřebitelské ceny potravin v ČR o 4,3 procenta, pakliže by si o nižší DPH nezvýšili své marže obchodníci. Pokles cen potravin by tak mohl být pro některé spotřebitele impulsem k nákupu kvalitnějších potravin, naopak sociálně slabším spotřebitelům by takový krok ušetřil zhruba stokorunu měsíčně při výdajích za potraviny.

Návrat DPH na potraviny do snížené sazby 10 procent by kromě toho omezil v ČR krácení daní, a tím přispěl k podpoře korektního podnikání. Například Nejvyšší kontrolní úřad s odvoláním na policejní statistiky uvádí, že v loňském roce evidovala policie 916 případů krácení daní s celkovou škodou 6,3 miliardy korun. Pokles daňových povinností by přitom podle veškerých dosavadních zkušeností vedl k omezení rizik krácení daní, neboť podvodné jednání by se nekorektním subjektům nevyplácelo tolik, jako v současné době.

Kontakt pro další informace: Jaroslav Faltýnek, 602/765 462, faltynek@agrofert.cz

 Snížená sazba DPH v zemích EU

Belgie                                       6 procent

Bulharsko                                 20 procent

Česká republika                        15 procent

Dánsko                                     25 procent

Německo                                  7 procent

Estonsko                                   20 procent

Řecko                                       13 procent

Španělsko                                 4 procenta

Francie                                       5,5 procenta

Chorvatsko                               5 procent

Irsko                                          0 procent

Itálie                                           4 procenta

Kypr                                          5 procent

Litva                                         21 procent

Lotyšsko                                   21 procent

Lucembursko                            3 procenta

Maďarsko                                 18 procent

Malta                                           0 procent

Nizozemí                                    6 procent

Rakousko                                  10 procent

Polsko                                         5 procent

Rumunsko                                24 procent

Slovinsko                                  9,5 procenta

Slovensko                                 20 procent

Finsko                                       14 procent

Švédsko                                    12 procent

Velká Británie                           0 procent

Zdroj: statistiky EU

IMG_3077 IMG_3065 IMG_3060

 

 

 

Facebook komentáře

Zajímá se o dění v Praze, o politiku, kulturu a sport. Má rád lidi, kteří jsou aktivní a mají vlastní názor na život a nebojí se ho sdělit ostatním.