Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
09/20/2017

Bez kontextu jsou informace jen "sněžení", říká nejoblíbenější bloger Parlamentních listů Milan Rokytka.

Je to už sedm let od začátku velké ekonomické krize, která začala krachem amerických bank. Během té doby se kritici současného systému snažili pomocí akcí jako Occupy Wall Street přesvědčit veřejnost, že miliardáři a „banksteři“ ji pomocí finančního systému okrádají. Mnozí odborníci, jako řecký exministr financí a ekonom Varoufakis, tepali finanční systém jako cosi založeného na bublinách, na dominanci dolaru a na neustálém snižování reálných mezd.

Kam jsme se v té diskusi o současném kapitalismu za sedm let dostali? Co říci o úspěšnosti pojmů kapitalismus, globalizace a volný trh? A jaká je jejich budoucnost, stejně jako budoucnost ekonomického řádu světa?

Lidé začínají postupně chápat, že současný ekonomický a politický systém je založen na podvodech, loupežích a násilí. “Svatou trojici” peněz, trhu a parlamentu je žádoucí, alespoň tedy pro 99procentní většinu společnosti, nahradit pracovními kredity, kybernetickou koordinací produkce dle požadavků spotřebitelů a přímou demokracií navazující na tu antickou. K tomu všemu jsou už dnes podmínky zralé a mnohde přezrálé.

Z celé problematiky vydělme otázku neustále se zvyšující automatizace a robotizace ve výrobě. Jinými slovy, k výrobě bude podle některých katastrofických odhadů třeba tak málo lidí, že je volný trh nebude moci zaměstnat, a pokud nebudou moci zůstat bez prostředků, bude se o ně muset postarat stát, třeba tím, že jim práci zařídí. Pak ale bude muset razantně zvednout daně. Co říkáte celé této konstrukci? Její kritici se jejím proponentům smějí coby zpátečníkům, kteří zapomínají, že podobné procesy se děly při průmyslové revoluci. Ještě radikálnější zastánci této teorie naopak tvrdí, že nadbytek lidí se vyřeší pouze a jedině válkou.

Pokud někdo považuje jiné lidi za nadbytečné, měl by se zřejmě sám nějak disciplinovaně eliminovat. Vždyť vesmír je veliký a lidí zas tak moc není, což poznáte třeba když potřebujete s něčím pomoci… Stačí tedy zkrátit pracovní dobu na šest nebo čtyři hodiny a bude více času na rodinu, děti, společné prožitky, kulturu, sport, dobrodružství.
Dnes se navíc vyrábí jen to, o čem si kapitalista myslí, že mu přinese největší zisk, viz automobily SUV. Jinou práci, než tu, která mu nese zisk neuznává a lidem vyhrožuje nezaměstnaností, pokud mají jiný názor. Proto bude nutné zdroje zespolečenštit, nekryté kapitalistické peníze i s lichvářskými dluhy v poklidu zrušit a zavést objektivní Pracovní kredity – šedesát kreditů za hodinu práce. Ty neobíhají ale nákupem zboží ve stejné hodnotě se prostě zruší.

Pojem „válka“ nám byl v minulých letech téměř ztotožňován s Ruskem. Když opadly emoce a jistá „pěna dní“, v jakém stavu jsou nyní záležitosti mezi Evropou a Ruskem? Byla Ukrajina jen malé nedorozumění, nebo šlo o začátek ruské agresivity vůči Evropě, anebo, a to také slýcháme, šlo o promyšlený krok Západu k oslabení Ruska?
Pokud díky americkým badatelům známe Wolfowitzovu doktrínu a návazné dokumenty Pentagonu, tak také známe odpověď – hegemonie nebo přežití, taková je stručná odpověď a každého volba.

Válku mohou vedoucí představitelé Ruska a Číny ještě odvrátit, pokud začnou koordinovaně podnikat kroky vedoucí k pádu dolaru z pozice světové měny, na kterou se podvodem v Bretonwoodské dohodě dostal. Tam byl postaven na roveň zlatu jen díky neodsouhlaseným vsuvkám americké delegace. Tato role byla brutálně zneužita ku škodě zbytku světa. Je nejvyšší čas s tím skončit.

Rusko modernizuje své zbraňové systémy, posiluje svou přítomnost blízko jeho hranic. Jak toto může dopadnout? Jsou zde úvahy, že Rusko napadne některé evropské země, přátelé Ruska naopak tvrdí, že válku chystají USA…

Tak stačí se podívat na glóbus a umístění amerických vojenských základen a snad je každému soudnému člověku jasné, o co jde…

My, pokud jde o obranu země, spoléháme na NATO. Je to dostatečná záruka naší obrany? Co by potřebovala naše armáda, od dob vstupu do NATO zeštíhlená? Před čím je naše armáda schopna nás jako taková sama ubránit? Jaké je reálné nebezpečí současných, třeba i nových forem války? Jak by se na ně měla naše země a její spojenci přichystat?

NATO členské země nemá povinnost bránit, to je mýtus, který mnohokrát vyvrátil bezpečnostní analytik, generál a diplomat Polreich.
Se změnou jeho doktríny a nástupem překabátěných komunistických kariéristů typu Petra Pavla do vedení paktu bezpečnostní rizika jednoznačně zvyšuje, místo aby je snižoval či dokonce eliminoval. Takže rakouské řešení je jistě vhodnější.

Jsme připraveni z hlediska záchranářských, krizových a nouzových procesů v případě války chránit alespoň část civilního obyvatelstva? A půjdeme-li do detailu, k jednotlivému občanu, je nutné něco dělat s absencí vojenských schopností či prosté fyzické zdatnosti? Je dobré v nějaké formě obnovit základní vojenskou službu?

To se musíte ptát na vládě, mě k podobnému dotazu Sobotka už několikrát nepustil. Podle mého názoru není náš stát připraven poskytnout obyvatelstvu vnitřní ani vnější bezpečnost a základní vojenská služba to “spasit” nemůže.

Jak říkal předseda Mao: Nemá-li lid lidovou armádu, nemá nic. A podívejte se, kde je dnes kdysi rozvojová Čína a kde jsme my, kdysi průmyslový stát. Jak mi vysvětloval Valtr Komárek, jsme rozvojová země, ale většina spoluobčanů o tom neví.

Ruské nebezpečí v současné době přebíjí nebezpečí tzv. Islámského státu, který rozvrací státy zanesené na mapě a místo nich nastoluje státní zřízení založené na brutálních interpretacích islámu. Existuje mapa vysněného rozsahu území, které by IS chtěl: Půl Afriky, západní Asii, jižní Evropu. A někteří učenci mluví o tom, že islám jako takový má povinnost dobýt celý svět v základech. Prezident Zeman přirovnává IS k nacistickému Německu a vyzývá, abychom nezaspali. Hrozí našemu světu vážné nebezpečí ze strany takto expanzivního státního útvaru?

V Rusku kromě propagandistů zbrojařů nikdo nebezpečí nevidí, určitě ne Obama ani Kerry, ti ale nemají vše v rukou ani ve své vlasti – Spojených státech.
Jistě jste slyšel o skupině Magnum 12 složené z šesti vybraných vysokých představitelů CIA a šesti z Pentagonu, kam Obama jen posílá svého tajemníka. Tato skupina rozhoduje o změnách režimu ve světě a odstranění nepohodlných politiků a tato skupina také tzv. islamistům slíbila Stát a tajně je společně s izraelským Mossadem stále podporuje. Proč?

Jde o geopolitiku: IS vyvíjí tlak na Sýrii, kde má Rusko základnu a na Irán, odkud bere Čína ropu a plyn. Irán je navíc Izraelem považován za vážnou hrozbu své bezpečnosti, ačkoliv jaderné zbraně nemá a nechce je mít, zatímco Izrael jimi neoficiálně disponuje.

Dalším cílem je opět Srbsko, které se po “humanitárním bombardování” zmátořilo a mohlo by být Rusku dobrým partnerem.

Když mluvíme o rozdílu mezi Evropou a islámských světem, zmiňuje se, že zatímco my, Evropané, jsme se naučili žít bez Boha a víry, muslimovi zasahuje do života náboženství mnohem drtivějším způsobem, posiluje ho a dává mu i pocit nadřazenosti nad námi, kteří Boha nemáme a místo něj máme alkohol, porno apod. Je to správná interpetace?

Bůh je zákaz nám myslitelům myslet, napsal velký evropský filosof Friedrich Nietzsche a požadoval mír s islámem a válku Vatikánu. Když prý pětkrát denně přikážeme člověku nastavení nohou a rukou, jako v islámu, je na něj snesitelnější pohled.

Evropa víru neztratila, Evropa má víru v lichvu a dolar, resp. eurodolar. Islám lichvu zakazuje a dolaru už mezi muslimy nevěří kromě Obamy asi nikdo. Myslím, že mu nevěří ani paní Yelenová, šéfka FED (americké polosoukromé centrální banky).

K té víře v něj je však chtějí donutit zbraněmi, podobně jako Karel Veliký pohany nutil k víře v jednoho judaistického sektáře jako v boha. Rozlišujme proto mezi islámem a Islámským státem.

Migrace, zásadní téma současnosti. A například podle profesora Miroslava Bárty k nám nevyhnutelně zamíří miliony dalších běženců, které vyžene z Afriky nikoliv válka, ale sucho. Lze to takto fatálně říci? A jak si zatím Evropě vede v boji se současnou, mnohem menší migrační „vlnkou“? Liberálně orientovaní lidé nadávají veřejnosti, že uprchlíky i migranty nechce přijímat, obviňuje ji z necitlivosti či dokonce extremismu. Výrazná část veřejnosti naopak dává najevo, že se nechce dělit o své zbylé zdroje, že se bojí kulturně odlišných migrantů a islámského radikalismu a že nechce „tahat“ do Evropy další chudinu. Kdo je v právu?

Jde přeci o promyšlené údery “migrační zbraní”, jak před nimi včas varoval docent Valenčík a další společenští vědci. Cílem je oslabit Eurasii, migranty je proto nutné směrovat tam, odkud přišlo zpustošení jejich zemí.

Ve Spojených státech ale klesá již od poloviny 70. let reálná mzda. Životní úroveň Evropanů častokrát zaostává za úrovní roku 2008, některé evropské země jsou katastrofálně předlužené a zejména ty v jižní Evropě trpí příšernou mírou nezaměstnanosti, zejména mladých. Co čeká dnešní mládež za ekonomickou budoucnost v Evropě? Vzhledem ke katastrofám, o kterých se mluví, a vzhledem k odlivu pracovních míst jinam? Jsou Asiaté, zejména Čínani, tak hbití, pracovití a nedostižní, že před nimi neobstojíme? Zvykli jsme si na pohodlný život na dluh s tím, že se nemusíme o nic snažit?

Jediní dva kapitalisté v dějinách, kteří dělali obchodní politiku vysokých mezd a nízkých cen byli Tomáš Baťa a Henry Ford. Ostatní provozovali a provozují opak – tedy nízké mzdy a vysoké ceny, tím dosahují vyšších zisků. A o ty jim jde, vše ostatní je z jejich hlediska vedlejší.

Po pádu prvého nevydařeného pokusu o sociálně spravedlivější společnost ztratili kapitalisté a jejich najatí pohůnci – manažeři, veškeré zábrany. Chce-li Eurasie přežít, bude muset zdroje zespolečenštit, dluhy zrušit a zavést ony Pracovní kredity, jak jsme o nich hovořili v úvodu. Podle profesorů ekonomie a informatiky na to nakonec přijdou i sami evropští zaměstnavatelé, že to bude lepší než současný režim řízeného chaosu.

S nadsázkou se říká, že tolik informací, kolik středověký člověk zpracoval za celý život, my přijmeme za jediný den. Pravdou je, že frekvence informací o dění kolem nás je nejvyšší, co kdy byla. Je to nicméně dobře? Umějí se dnešní lidé orientovat ve světě lépe než ti třeba jen o dvě či tři generace zpět? Umíme informace správně třídit? Umíme se správněji a uvědoměleji rozhodovat v politice?

Každý by měl konzumovat tolik informací, kolik je schopen bez potíží strávit, říkal na semináři Spojenectví práce a solidarity jeden mediální ekolog, který kvůli manipulacím při informování veřejnosti odešel z ČT i Novy.

Nyní sleduje zejména internetové zdroje a myslím, že podobně je na tom i náš pan prezident, který k Moravcovi do ČT prostě nepřijde a Nova ho před prázdninami tak popudila, že si ji spletl s ČT. Jirka Ovčáček se pak za něj musel omlouvat.

Ale jinak: bez dobré teorie a kontextu jsou všechny informace jen “sněžením”.

Stoupá role politického marketingu a reklamy jako takové, psychologické „fígle“ na nás jsou mnohem sofistikovanější. Čili lze nás, přeinformované pokolení, snadněji „oblbnout“? Jak hodnotit práci médií v dnešním světě?

Úkolem propagandy, či jak říkáte politického marketinku je očernit všechny soupeře současné oligarchie a věci spíše zakrývat, právě tím “sněžením”, než rozkrývat analyticky s použitím teorie.

Pěkně o tom píše ve svých studiích Chomsky s Hermanem, no a bývalý Reaganův náměstek na financích, ekonom a bývalý zástupce šéfredaktora Wall Street Journal Paul Craig Roberts nazývá současné západní novináře presstituty. Asi ví, o čem hovoří, informací i zkušeností se “svobodným světem” má dost. Rozhodně víc, než my dva.

Žijeme mezi Západem a Ruskem. S oběma světovými stranami jsme si zažili to dobré i to zlé. Jaký vztah máme najít k Rusku? Jsou u nás lidé, kteří tvrdí, že Rusové nás chtějí, když ne napadnout, tak pokoutně ovládat, šířit u nás jen to nejhorší a zneužívat nás k rozbíjení Evropy. Jiní lidé zase tvrdí, že budoucnost Evropy je v náručí s Ruskem – buď kvůli nutnosti kolektivní bezpečnosti Evropy, panslovanským idejím, nebo proto, že Rusko je součást BRICS, podle nich politicko-hospodářské aliance budoucnosti. Kde je pravda?

Co je to pravda, ptal se už Pilát a vysmál se jak jednomu judaistickému sektáři, tak Veleradě, která si přála jeho ukřižování. Pravdu bychom měli společně tvořit a pravdivé je asi i tvrzení, že kdo ovládá Čechy, ten ovládá Evropu a Eurasii, která je klíčem k světu.

Takže ať žije Svobodná Eurasie! Federace svobodných národů na bázi Občanské ústavy zaručí světový mír, alternativou je hegemonistické tažení Fashingtonu, válka a možné vyhynutí lidstva. Každý si musí vybrat sám.

A co náš vztah s Německem? Přebolelo již všechno a nemusíme se Němců obávat?

Německo je protektorátem Fashingtonu a bylo by vhodné jej požádat o splácení válečných reparací, vyčíslených a uznaných Spojenci. Jde o stovky miliard, které národnímu hospodářství citelně chybí – uvažovat lze i o akciích Volkswagenu a Siemense.

Když už jsme se dotkli otázky těch budoucích světových aliancí… Spojené státy lákají Evropu do dohody TTIP, kterou by byla taková pevná aliance vytvořena. Rusko, Čína, Indie a další země spojily své síly v BRICS. Jaká budoucnost čeká oba spolky, co čeká americký dolar? Kam se má zařadit naše země? Hrozí v případném multipolárním světě, či spíše světě více aliancí, světová válka? Na jaké bázi uspořádat světovou velmocenskou realitu?

Opět stačí letmý pohled na mapu a je celkem jasné, že ležíme v srdci Evropy, tedy poloostrova Asie a spolupráce celé Eurasie je řečeno s klasikem “poznanou nutností”. K tomu dolar a TTIP jaksi nepotřebujeme.

Facebook komentáře

Zajímá se o dění v Praze, o politiku, kulturu a sport. Má rád lidi, kteří jsou aktivní a mají vlastní názor na život a nebojí se ho sdělit ostatním.