Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
08/18/2017

Kazachstán jako kandidát na pozici nestálého člena Rady bezpečnosti OSN

 

Střední Asie je dnes pro mnoho čtenářů jedním z méně probádaných koutů světa, protože byla dlouhou dobu součástí kdysi mocného Svazu sovětských socialistických republik neboli SSSR. Přirozené izolaci regionu přispívala nejen “železná opona” na hranicích SSSR, ale i hornatý terén, poloha bez přístupu ke světovým oceánům a slabá zaintegrovanost do sítě mezinárodních dopravních cest. Nicméně, 25 let po získání nezávislosti se situace v regionu výrazně změnila. Navzdory problémům, spojeným s blízkostí zón ozbrojených konfliktů, prokazuje Střední Asie, bohatá na přírodní zdroje, politickou stabilitu a hospodářský růst, čímž se stává významným hráčem v oblasti mezinárodních vztahů.

 

Obzvláště stojí za to vyzdvihnout Kazachstán, rozkládající se na ploše 2 mil. 735 tis. km2, který se svou rozlohou zařadil na deváté místo na světě a dokonce zabírá malou část evropského kontinentu. Zahraniční turisté, kteří navštíví tuto zemi poprvé, se zájmem a překvapením obdivují nejen nedotčenou přírodu, ale také národní a náboženské rozmanitosti Kazachstánu. Obyvatelstvo zde vyznává 17 náboženství, z nichž nejrozšířenější je islám, pravoslaví a protestantismus. Moderní vzhled hlavního města země Astany se vyznačuje kombinací východní a západní architektury. Modernistický design města bez problémů pojímá jak mešity a kostely, tak i synagogy a chrámy. V této různorodé mozaice náboženství a národů vždy vše probíhá v klidu a míru. Národnostní otázka zde není a nikdy nebyla na programu dne. Naopak, je to jedno z hlavních bohatství země. Za hlavní principy místní společnosti je považována tolerance, přívětivost a pohostinnost, což zajišťuje harmonické soužití v zemi více než sta národností.

Díky politické stabilitě, stálému hospodářskému růstu a aktivní účasti na mezinárodní scéně se Kazachstán stal jakýmsi motorem a stabilizátorem ve Střední Asii. Tato země podporuje hospodářskou integraci a využívá princip “obohať souseda”. Ačkoliv se Kazachstán nachází dosti daleko od Afghánistánu, přesto poskytuje rozsáhlou ekonomickou pomoc této zemi. V hlavním městě Kazachstánu Astaně se zcela oprávněně domnívají, že pouze udržitelný rozvoj a vnitřní národnostní usmíření pomůže zbavit Afghánistán mnohaletých problémů a konfliktů.

Výsledky vyhledávání v Google na téma zahraničních aktivit Kazachstánu poskytují informace, že za posledních pět let Astana předsedala v takových organizacích, jako je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Organizace islámské spolupráce (OIC), Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS), stejně jako v řadě regionálních sdružení, včetně Kazachstánem iniciovaného fóra s názvem Konference o opatřeních pro interakci a budování důvěry v Asii (CICA), která se dnes rozrostla do velké a vlivné mezinárodní organizace. Na první pohled se samotná

skutečnost, že Kazachstán předsedal takové evropské organizaci jako je OBSE, jeví jako docela poučná. Další zkoumání této otázky ukázalo, že Kazachstán byl skutečně v roce 2011 předsedou OBSE a toto období nepromarnil. Astaně se po více než desetileté přestávce podařilo uspořádat summit OBSE, na kterém se sešli u jednacího stolu lídři členských států této organizace, aby prodiskutovali aktuální problémy, kterým organizace čelí. Výsledkem bylo přijetí Astanské deklarace, která určila důležité směry spolupráce v rámci OBSE.

Možná, že to mnozí ani nevědí, ale na úsvitu nezávislosti se Kazachstán dobrovolně vzdal čtvrtého největšího na světě jaderného arzenálu. Ano, může se to zdát překvapujícím, ale je to tak. Zatímco “některé” země vynakládají miliardy dolarů na vývoj programu s cílem získat vlastní mocnou zbraň, Kazachstán učinil veškeré možné kroky, aby se jí zbavil a uzavřel jadernou testovací střelnici, na které bylo provedeno kolem 500 jaderných explozí. To ale zemi nestačilo a pokročila dále. Prezident země Nursultan Nazarbajev, známý svým politickým charisma a mezinárodní aktivitou, prosadil myšlenku vytvoření Střední Asie jako zóny bez jaderných zbraní. A jestlipak někdo z vás ví, že od roku 2010 slaví naše planeta pod záštitou OSN 29. srpna jako Mezinárodní den proti jaderným zkouškám? Toto je také výsledkem vytrvalého úsilí Kazachstánu, který byl těžce postižen tím, že měl na svém území velký Semipalatinský jaderný polygon.

Kaz1

Kromě toho se 27. srpna 2015, po podepsání příslušné mezinárodní dohody, Kazachstán stal zemí, ve které bude v průběhu příštích dvou let vytvořena infrastruktura pro zřízení mezinárodní Banky nízko obohaceného uranu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Díky tomuto depozitáři se budou moct na Banku obracet země, které nemají technologie obohacování uranu a žádat o materiál v takových objemech, které jsou nezbytné pro mírové využití jaderné energie. Vytvořená Banka bude také bezpečným úložištěm pro nízko obohacený uran z Íránu. A bude to dodatečným příspěvkem k plnému návratu Teheránu do globálního systému mezinárodních vztahů po mnoha letech sankcí.

Před několika týdny byl v dubnu ve Washingtonu ukončen pátý summit o jaderné bezpečnosti, kde opět zazněla mírová iniciativa Astany.

Více informací je možné se dozvědět v článku „Summit pro jadernou bezpečnost: cesta vpřed”, zveřejněném v amerických novinách „The Hill“.

Ve svém projevu představil Nursultan Nazarbajev dokument nazvaný „Svět XXI. století“, který formou manifestu upozorňuje na fakt, že další rozsáhlá válka s použitím jaderných a chemických zbraní může být pro lidstvo válkou poslední.

Konkrétní návrhy zahrnují podporu bezjaderných zón na planetě, zákaz rozmístění zbraní hromadného ničení ve vesmíru, ve vodách oceánů a v arktické oblasti, vytvořit v rámci OSN rejstřík evidence vědeckých objevů s cílem zabránit jejich použití k výrobě nových typů zbraní, postupně zrušit

vojenské bloky a zavést při OSN Globální koalici zemí pro mír, stabilitu, důvěru a bezpečnost a posílit boj proti počítačové trestné činnosti.

Manifest zdůrazňuje, že obecným cílem v příštím desetiletí by mělo být vyřešení všech přetrvávajících a chronických ozbrojených konfliktů, včetně toho ve východní části Ukrajiny.

Kazachstánský prezident také vystoupil s naléhavým návrhem neporušovat tradici pořádání Antinukleárního summitu, který inicioval Barack Obama, jelikož již proběhnuvší summity dosud nevyřešily základní problémy. V této souvislosti navrhl uspořádat příští summit jaderné bezpečnosti v Kazachstánu.

I přes tyto pozitivní kroky na mezinárodní scéně stanovil kazachstánský prezident další ambiciózní cíl – bojovat o místo v Radě bezpečnosti OSN (RB OSN) na roky 2017-2018. Je třeba zdůraznit, že Rada bezpečnosti se skládá z 15 členů OSN. Francie, USA, Velká Británie, Čína a Rusko jsou stálými členy Rady bezpečnosti s právem veta. Nicméně deset nestálých členů Organizace je voleno Valným shromážděním na dva roky podle regionálního principu.

K právoplatnému zvolení nestálým členem RB je nutné zajistit dvě třetiny hlasů delegátů Valného shromáždění OSN.

Kandidáti pro volby jsou předloženi takzvanými regionálními skupinami. Například státy patřící do africké a asijské regionální skupiny mají v RB k dispozici pět míst, latinskoamerické a karibské státy dvě místa, západoevropské státy dvě místa a státy východoevropské jedno místo. Taktéž i Kazachstán uvádí svou kandidaturu jako zástupce celé Střední Asie.

Země již aktivně podniká kroky k získání podpory pro svou kandidaturu, aby se zapojila do Rady bezpečnosti s právy nestálého člena. Kromě toho Astana usiluje nejen o zvolení do vedoucí struktury OSN, ale také se zaměřuje na získání statutu subregionálního centra multilaterální diplomacie pro své druhé nejvýznamnější město – Almaty.

Kazachstánský prezident Nursultán Nazarbajev poznamenává, že Kazachstán by mohl významně přispět k posílení celosvětového míru a bezpečnosti. Právě tato myšlenka je základem kazachstánského úsilí stát se zvoleným členem Rady bezpečnosti OSN v letech 2017-2018.

Kandidatura Kazachstánu se opírá o čtyři prioritní oblasti, v nichž by země jako nestálý člen Rady bezpečnosti OSN mohla být přínosem. Je to potravinová bezpečnost, bezpečnost vod, energetická bezpečnost a jaderná bezpečnost. Každé z těchto témat vychází ze schopností a zkušeností, které Kazachstán dnešnímu dni získal.

Zatímco o jaderné bezpečnosti již bylo pojednáno výše, energetická bezpečnost je rovněž významnou součástí programu Kazachstánu, který disponuje velkými zásobami uhlovodíků a produkuje asi 1,6 mil barelů ropy denně. Nicméně tento termín v sobě obsahuje také „zelenou“ energii, kterou tato země usilovně rozvíjí. Za tímto účelem se dokonce bude v roce 2017 v Astaně konat mezinárodní výstava EXPO s názvem „Energie pro

budoucnost“. Hlavním tématem akce bude rozšíření využívání alternativních zdrojů energie.

Jaký bude osud kazachstánské přihlášky, zatím není známo. Hlasování se bude konat letos v létě. Nicméně program Kazachstánu v případě zvolení do této funkce je z hlediska moderních výzev a hrozeb vysoce relevantní. Tak jej také celkově chápou mnozí odborníci a jsou připraveni odevzdat své hlasy ve prospěch této země. Budeme vše pozorně sledovat. Čas ukáže.

kaz2

 

 

Facebook komentáře