Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
09/22/2017

Shromáždění národů Republiky Kazachstán –

Jedním z hlavních směru vnitřní politiky moderních států je zajištění míru a harmonie mezi obyvatele. Jádrem vnitřní politiky Kazachstánu – mnohonárodního státu – je zajištění mezietnického souhlasu. Svůj počátek zajištění tolerantnosti bere ze všeobecné Deklarace lidských práv ode dne 10. prosince 1948, kde ukázáno, že všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní ve své důstojnosti a právech.

Oni naděleny rozumem a svědomím a mají spolu jednat vůči sobě v duchu bratrství. Kromě toho, je poznamenáno, že každý člověk, bez ohledu na rasu, barvu kůže, pohlaví, jazyk, náboženství, politický či jiný názor, národního nebo sociálního původu, mají stejná práva a svobody. To znamená, že všichni lidé, kteří obývají zemi, mají stejná práva a svobody bez ohledu na sociální a etnický původ.

V preambuli Ústavy Republiky Kazachstán je poznamenáno, že „My, lidé Kazachstánu, sjednocené společným historickým osudem, vytváříme státnost na původní kazašské zemí, vnímáme sebe mírumilovnou veřejnou společnosti, oddané ideálům svobody, rovnosti a harmonie, které si přejí zaujat důstojné místo ve světovém společenství, uvědomujeme si vysokou zodpovědnost před současným a budoucím generacemi, vycházeje ze svého svrchovaného práva, přijímáme tento Ústav“. Z těchto slov je zřejmé, že všichni lidé obývající Kazachstán mají jednu minulost, uvědomují si sebe jako mírumilovná společnost, snaží se k jedné cíli – blahobytu současných a budoucích generací.

Republika Kazachstán vybudovala unikátní model mezietnické a mezikonfesní harmonie. Zvláštní roli v tomto procesu hraje Shromáždění národu Kazachstánu, vytvořené Výnosem Prezidenta RK ze dne 1. března 1995. Tento nápad byl navržen Hlavou zemí Nursultanem Nazarbajevem v roce 1992 na 1. Etnickém fóra k výročí nezávislosti země, kde on poznamenal, že „více, než jedna generace Kazachstánců vytvářely naše jmění – přátelství národů“.

V této době Shromáždění národu Kazachstánu sjednocující všechny národní – kulturní centry, zástupci všech etnických menšin je strukturou, která udržuje rovnováhu mezi různými etnickými skupiny a jejich zájmy a také posiluje sociální soudržnost ve společnosti. Na druhou stranu, tato struktura je interaktivní platformou, kde menší etnické skupiny mají možnost na vysoké úrovni řešit své problémy. Proto, Výnosem Prezidenta RK rok 2015 vyhlášen rokem Shromáždění Národů Kazachstánu.

Stanovení a vývoj mezietnických vztahů prošlo několik fází.

První etapa začíná od roku 1989 do roku 1995. V tomto období vznikají etno-kulturní sdružení, přijímá se Ústava Republiky Kazachstán a vytvořilo se Shromáždění národu Kazachstánu.

Druhá etapa trvá mezi roky 1995 – 2002. Během těchto let vzniká konsolidace kazachstánské společnosti kolem kazašského národu.

Třetí etapa začíná od roku 2002 do roku 2007. V této době se propracovává politika vytvoření kazachstánského modelu mezietnické tolerance, přijímá se řada dokumentů: Strategie Shromáždění národu Kazachstánu do roku 2011, Státní

program rozvoje a fungování jazyků, Koncepce „Ideová konsolidace společnosti – jako podmínka progresu Kazachstánu“.

Čtvrtá etapa začíná od roku 2007. Je charakterizována integrací kazachstánské společnosti do jednoho národa posílením národní jednoty Kazachstánu a sociální harmonie, uschováním státnosti a nezávislosti.

Shromáždění sehrálo nezastupitelnou úlohu při zajištění mezietnické harmonie v Republice Kazachstán v procesu vytváření kazachstánské občanské identity a konkurenceschopného národu na základě kazachstánského vlastenectví, občanské a duchovně-kulturní jednoty národu Kazachstánu při konsolidující roli kazašského národu.

Hlavními úlohy Shromáždění jsou:

1. Zajištění účinné interakce mezi vládními orgány a institucemi občanské společnosti v oblasti vztahů mezi jednotlivými etniky, vytvoření příznivých podmínek pro další upevnění mezietnické harmonie a tolerance ve společnosti;

2. Posílení jednoty lidu, podpora a rozvoj veřejného konsensu o základních hodnotách kazachstánské společnosti;

3. Napomoci veřejným orgánům v boji proti extremismu a radikalismu ve společnosti a pokusům zaměřeným na omezení práv a svobod člověka a občana;

4. Vznik politické a právní kultury občanů, založené na demokratických normách;

5. Zajištění integraci snah etnokulturních a jiných veřejných organizací k dosažení cílů a úloh Shromáždění;

6. Obrození, uschování a rozvoj národních kultur, jazyků a tradicí národu Kazachstánu.

Nejvyšším orgánem Shromáždění je zasedání, které probíhá pod předsednictvím Prezidenta země. Shromáždění národů Kazachstánu představuje v nejvyšším zákonodárném orgánu – Parlamentu zájmy etnických skupin (9 poslanců).

Do struktury Shromáždění národů Kazachstánu patří: vědecko-expertní rada SNK; Klub novinářů a odborníků pro mezietnické vztahy při SNK; Veřejný fond „Fond SNK“; Metodické centrum inovačních technologií jazykového vzdělávání „Tildaryn“; Svaz podnikatelů SNK.

Ve všech regionech fungují Doma přátelství, které se nacházejí v regionech s mnohonárodnostním složením obyvatelstva. V Almaty funguje „Dům přátelství“, v Astaně – Palác míru a souhlasu, vybudovaný dle příkazu Hlavy státu. Tu se uskutečňují každoroční zasedání Shromáždění národů Kazachstánu, kongresy světových a tradičních náboženství a jiné historické události. Kromě kazašských a ruských divadel, v zemi fungují další čtyři národní divadla – uzbecké, ujgurské, korejské a německé. V zemi jsou i školy, kde je výuka prováděna v uzbečtině, tádžičtině, ujgurštině a ukrajinštině. Jsou i školy, kde jazyky 22 etnických skupin se vyučují jako samostatný předmět, v informačním pole jsou více než 35 etnických novin a časopisů, televizní programy jsou prováděny v 8 jazycích.

To znamená, že shromáždění národů Kazachstánu hraje důležitou roli v sociálně-politickém životě státu.

Shromáždění prošlo dlouhou cestou vývoje, stalo jedinečným institutem veřejné diplomacie. Díky Shromáždění vytvořila se zvláštní atmosféra důvěry, solidarity a vzájemného porozumění mezi etnickými skupinami, kde i přes etnickou a náboženskou příslušnost každý jednotlivec společnosti si užívá všechny právy a svobody, určené Ústavem RK, přispívá růstu autority RK na mezinárodní úrovni pro otázky vztahů mezi jednotlivými etniky.

Facebook komentáře

Zajímá se o dění v Praze, o politiku, kulturu a sport. Má rád lidi, kteří jsou aktivní a mají vlastní názor na život a nebojí se ho sdělit ostatním.