Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
10/23/2017

Korporátní média prohrávají s alternativními občanskými zdroji

Ušklíbnete se, když zaslechnete pochybnost o pravdivosti oficiálních verzí událostí v Orlandu, San Sebastianu, Paříži či Nice? Máte za to, že vy víte více než 2500 architektů a inženýrů, či nespočet hasičů, civilních i vojenských pilotů, fyziků, chemiků a vysokých vládních úředníků, kteří všichni vyslovili pochybnosti o oficiální verzi 11. září 2001? Jestliže ano, jste loutka, ovládaná americkou výzvědnou službou Central Inteligence agency (CIA).
Termín „konspirační teorie“ vymyslela a do užívání uvedla CIA v roce 1964 proto, aby diskreditovala všechny skeptiky, kteří neuvěřili zprávě Warrenovy komise o Harvey Oswaldovi jako jediném vrahu prezidenta Kennedyho, který, jak známo, byl sám zavražděn ještě předtím, než mohl být vyslechnut. CIA tehdy využila veškerých svých kamarádičků v médiích k tomu, aby všechny možné pochybnosti o pravdivosti této oficiální verze zesměšnila – a skutečně slavila úspěch.
Mediální kampaň vedená k tomuto případu se stala „ jednou z nejúspěšnějších propagandistických akcí všech dob.“
 Píše tak profesor politických věd Lance deHaven Smith ve své právě vydané knize Konspirační teorie v Americe. Líčí v ní, jak CIA veleúspěšně zvítězila v boji za podporu oficiálních verzí a za zesměšnění těch autorů, kteří se proti nim vyslovovali. Úspěch, kterého tehdy CIA ve stigmatizaci všech skeptiků vůči vládnímu líčení věcí dosáhla, v podstatě znemožnil všechna vyšetřování dalších státních zločinů (State Crimes Against Democracy – SCAD), zvláště pak onoho zločinu nejspektakulárnějšího, jímž bylo 11. září. S veřejným míněním, naprogramovaným už tak, že se předem vysmíval „konspiračním blouznivcům“ a to i bez ohledu na to, jak nesmírně byla celá tahle záležitost podezřelá, dovolila si vláda – po likvidaci nejpřesvědčivějších důkazů – ignorovat či odkládat předepsané vyšetřovací procedury – a pak vytvořit politický výbor, který na oficiálně vyprávěný příběh vložil své imprimatur, čili punc pravosti.
Profesor deHaven Smith k tomu dodává, že ani v případě Kennedyho vraždy a ani v případě 11. září nebyla do vyšetřování zapojena oficiální policie či státní zastupitelství. Celá záležitost se prostě předala politickému výboru.
Úspěch CIA v tom, jak bezproblémově přijímá veřejnost její oficiálně vyprávěné příběhy – a to i těch nejpodezřelejších událostí – osmělila lidi u moci aranžovat i události, sloužící tzv. skrytým agendám. Příkladem takovéto události je právě 11. září, jež vytvořilo paradigma nekonečné války proti tzv. terorizmu, vedené v zájmu příštího Světa ovládaného z jediného centra – Washingtonu.
Kniha profesora deHaven Smitha vypovídá pravdivý příběh o zavraždění prezidenta Kennedyho s použitím pramenů z armády, z CIA i z dalších tajných služeb. A stejně tak jako Warrenova komise zatajila vládní zločin, zatajují se i zločiny jiné, a deHaven Smith nám na příkladu věcí zatajovaných ukazuje, proč nesmíme důvěřovat ani oficiální verzi 11. září.
A na závěr: Moc se divím, že CIA celý náklad téhle knihy nevykoupila a nespálila. Asi má za to, že ona už vymyla Američanům mozky tak důkladně a na trvalo, že jedna kniha v tom změnu přinést nemůže, myslí si americký ekonom a politolog Paul Craig Roberts.
Facebook komentáře