Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
07/27/2017

Kolik je v Čechách Putinových agentů?

Obecně prospěšná společnost Člověk v tísni, která za loňský rok obdržela ze státního rozpočtu České republiky, státních rozpočtů cizích států, operačních programů, agentur OSN, nadací a nevládních organizací a od Evropské komise a delegace EU celkem 1,475 miliardy korun, se rozhodla část svých prostředků využít na pozoruhodný projekt „Proti ztrátě paměti“.

Do jeho čela postavila Karla Strachotu, aby v rámci odhalování záškodnické činosti Putinových agentů ve východní Evropě v čítárně Unijazzu divákům promítla snímek lotyšského režiséra Jurise Pakalninše Velký plán. Ředitel Strachota je současně ředitelem projektu „Jeden svět na školách“, tudíž s filmovým dílem mají možnost seznámit se i čeští školáci.

Jak uvádí propagační brožurka projektu „Proti ztrátě paměti“, v rámci dalšího projektu (těch obecně prospěšných projektů je opravdu hodně a není lehké se v nich vyznat), který se tentokrát jmenuje  „Příběhy bezpráví“, do projektu je zapojeno 1 915 škol.

Karel Strachota, podepsaný jako „ředitel projektu Příběhy bezpráví společnosti Člověk v tísni“ v brožurce nazvané „Vojáci odjeli – agenti zůstávají“, zklamaně píše: „ Rozpad sovětské říše však neznamenal zásadní proměnu ruské imperiální politiky. Nenaplnila se – zřejmě naivní – očekávání, že Rusko začně dodržovat mezinárodní právo a stane se čitelným a zodpovědným demokratickým partnerem. Namísto toho jsem zejména v posledních letech svědky staré známé agresivní rozpínavosti.“

Nicméně „Proti ztrátě paměti“ alias „Jeden svět na školách“ alias „Příběhy bezpráví“ alias Karel Strachota má dobře zmapované „proruské weby“ a zřejmě i dobře propracovanou metodu, jak takového ruského agenta „odhalit“. Cesta k tomu, jak dokládá pamětní pohlednice, kterou vydali, není jednoduchá: na první stupni je „vzít rozum do hrsti“, na šestém je„uspořádejte třeba projekci filmu Svět podle Russia Today nebo již zmíněný Velký plán“ a toužebně vyhlížené „odhalte agenta“ je teprve na 99. levelu.

K tomu ovšem autoři správně dodávají, že je to „jen pro pokročitelé“! Mají v tom bezesporu svatou pravdu, protože kdykoliv totiž cizí agenty začne odhalovat jedinec, který toho ví moc málo, může to dopadnout moc špatně.

Projekt „Proti ztrátě paměti“ vydává každoročně memoranda a všechna si jsou podobná jako vejce vejci.

Promítnutý film Velký plán, který by snad bylo lépe pojmenovat „Ďábelský Putinův plán“, byl ovšem především velkým zklamáním. Žádní dokonale zamaskovaní a distingovaný Putinovi „agenti 007“ strojově plnící ďábelské úkoly v něm k vidění nebyli. Skutečně má Putin k dispozici jen „tohle“? Pár excentriků a bláznivě pobíhajících aktivistů, kteří občas něco řeknou před ruskými médii?

Přesto film za zhlédnutí stojí. Divák má možnost alespoň letmo zahlédnout osoby, děje a okamžiky, které v českých médiích k vidění nejsou. Třeba odiózní postavu jakéhosi muže s neruským jménem Boris Spiegel, který věru sympatickým dojmem nepůsobí. Ve filmu je představen jako předseda lidskoprávní organizace „Svět bez nacizmu“, na wikipedii se o něm píše (proč si to režisér Velkého plánu nezjistil?), že je současně předsedou Světového kongresu ruského židovstva a jeden z oligarchů.

Zajímavé a dnes již i z historického hlediska vzácné byly záběry, kdy na jakési velké konferenci či schůzi Boris Spiegel „radí“ ukrajinskému prezidentovi Leonidu Kravčukovi z titulu „zástupce lidskoprávní organizace“ a Leonid Kravčuk, který vůči Spegelovi působil velmi křehce, se ohrazuje proti jeho „radám“.

Temným hrdinou filmu Velký plán byl Boris Spiegel (vlevo), část jeho politické identity však režisér opomenul.

Luděk Toman

Facebook komentáře