Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
08/18/2017

Rekreační plavbě v Praze hrozí konec.

Vltava v Praze, především v Podolí, patřila odnepaměti a dodnes patří k místům, které Pražané využívají k rekreaci, tedy k nejrůznější vodním sportům. V těchto místech vznikl před více než 120 lety český jachting, veslování, kanoistika, začala zde i

plavba motorových člunů. Vždy zde v letních měsících panoval a dosud panuje čilý ruch.

I v dobách, kdy byla plavba rekreačních motorových plavidel zakázána téměř v celé České republice, zde se plout smělo v podstatě bez omezení. A všichni účastníci plavby na Vltavě se vždy dokázali domluvit, respektovali se navzájem a za celou tu dobu se stalo jen několik málo nehod. V loňském roce došlo k uvolnění rekreační plavby, které umožnila novelizace zákona o vnitrozemské plavbě a vyhláška 46/2015, jež vstoupila v platnost 1. dubna. To bylo příslibem pro rozvoj našich vodních cest. Ale namísto toho hrozí opět represe.

Omezení na výtlačnou plavbu

Dne 12. 11. 2015 proběhlo na Státní plavební správě Praha jednání na téma omezení rychlosti plavby v úseku Praha Štvanice – Modřany. Na jednání byly pozvány v hojném počtu zájmové organizace – kanoisti, veslaři, jachtaři a další, dále zástupci policie, povodí a další. SPS zde prezentovala vlastní návrh – ve výše uvedené lokalitě zavést režim plavby ve výtlaku pro všechna plavidla a po celý rok. Na základě ničím nepodložené stížnosti sportovního ředitele Českého olympijského výboru Martina Doktora, který doporučil zavést v celém úseku od Smíchova po Modřany režim výtlačné plavby, se mu Státní plavební správa rozhodla vyhovět. Proti tomu se ohradily mnohé organizace zatupující další účastníky plavby na Vltavě – například Asociace lodního průmyslu (APL), Asociace malých a středních podnikatelů (AMSP), Svaz vodního motorismu, Český svazu jachtingu či Česká sportovní asociace vodních skútrů – a své protesty na Státní plavební správě přednesly. Po prosincovém jednání představitelů APL na Státní plavební správě bylo dosaženo odložení konečného rozhodnutí a o omezení plavby v Praze se bude dále jednat.

Všichni nesouhlasí

„Toto omezení je pro firmy APL i pro uživatele motorových člunů naprosto zásadní, velmi významné a výrazně je může poškodit. Zejména v oblasti Podolí a Modřan je tradiční místo, dlouhé cca 8 km, kde se historicky vždy plulo s motorovými čluny. Je zde dlouhý široký úsek Vltavy, sídlí zde mnoho firem prodávajících lodě a příslušenství, k tomu je zde mnoho přístavišť, marin a klubů vodního motorismu. Zakázat zde plavbu ve skluzu by bylo obrovským zásahem do života těchto firem a majitelů lodí,“ uvádí Petr Novotný, předseda APL. „APL nemůže z principu souhlasit s regulací rychlosti formou omezení na výtlačnou plavbu. Moderní rekreační lodě jsou konstruovány pro plavbu ve skluzu, mají širokou plochou záď, zejména lehčí lodě jdou do skluzu již při rychlostech okolo 10–15 km/h. Plout ve výtlaku pro ně znamená plout rychlostí maximálně cca 5–8 km/h, což je naprosto bezdůvodně a zbytečně pomalé. Zákaz plavby ve skluzu téměř pro celou Prahu je pro tyto lodě skoro totéž, jako kdyby zde měly zakázánu plavbu úplně,“ dodává.

„Zákazem plavby ve skluzu by byly zásadně omezeny nejen sportovci a majitelé lodí, ale i podnikatelé, kteří motorové čluny v Praze využívají a potřebují ke své činnosti, a provozovatelé marin, restaurací a dalších zařízení kolem vody, kam lidé se svými čluny pravidelně připlouvají,“ připojuje svůj názor Jiří Belinger, místopředseda AMSP.

Omezení na výtlačnou plavbu postihne i trenéry jachtařů, veslařů a kanoistů, kteří svým svěřencům nebudou na doprovodných člunech stačit. Český svaz jachtingu jednohlasně zaujal k navrženým úpravám plavby následující stanovisko: „Výkonný výbor ČSJ je proti omezování rychlosti respektive režimu plavby ve skluzu v úseku od Železničního mostu po Modřanský jez, protože je přesvědčen, že neřeší problematiku lodní dopravy v tomto úseku a navíc omezuje provozování jachetního sportu, který je z hlediska bezpečnosti a organizování sportovních akcí a tréninků závislý na možnosti jízdy motorových člunů organizátorů a člunů Hladinové záchranné služby ČSJ ve skluzu.“

Kdo za tím stojí?

„Je evidentní, že se jedná o nějakou úzkou skupinku vlivných, kteří mají strach z něčeho, čemu se říká vlna anebo loď,“ myslí si Jiří Fexa z firmy O.A.K, jeden ze členů APL, o původcích návrhu na omezení plavby v Praze. „Vzhledem k tomu, že nejde zakázat vítr ani vlny, a hromadná doprava na velkých lodích je také společensky přijatelnější než ti ‚šílenci‘ na rychlých lodích, co jezdí až 50 km/h, je nejviditelnější znemožnit plavbu jim. Dnes ve všeobecné náladě všechno zakázat je to pro přebujelou státní správu to nejelegantnější řešení. Tím se má automaticky za to, že udělali vše pro blaho národa. Ovšem to nejhorší pro ty, kterých se to týká. A protože každá mince má dvě strany, tak se to hodně dotkne i těch, kteří o tuto úpravu usilují. Pro mě je zcela normální, že na vodě jsou vlny a že tam jezdí lodě, a nejenom ti, co ani nevidí, kam jedou. Když vidím minimálně půlmetrové vlny za Odrou jedoucí z Prahy na Slapy a nikdo ani nemukne, tak to asi ve vlnách nebude, ale spíš v tom‚ kde na to majitelé motorových člunů sebrali peníze. A všem bych doporučil se jít podívat na řeku, když fouká vítr. Taky jsou tam vlny. Tímto názorem rozhodně nijak nezatracuji vzájemnou ohleduplnost a pozitivní přístup.“

Pravidla plavby by měla platit pro všechny účastníky provozu, aby se předešlo nebezpečným situacím. Toho se dá dosáhnout mnoha jinými způsoby, než zákazem plavby ve skluzu, tak aby došlo k co nejmenšímu vlivu na rekreační plavbu. Například veslaři a kanoisté by měli dodržovat Pravidla plavebního provozu a neměli by plout bez doprovodu a v rojnici v plavební dráze. Trénující děti by neměly plout v plavební dráze vůbec, měli by mít vyčleněnu svoji dráhu bójkami. A Policie a SPS by to měla kontrolovat. Na druhou stranu je určitě třeba na sportovce brát ohled, proto by bylo přijatelné omezení rychlosti plavby v určitých krátkých a zdůvodněných úsecích, a to standardním způsobem – značkou s maximální povolenou rychlostí.

Nesmyslný je také rozsah omezení téměř po celé Praze a po celý rok. Zvýšený provoz na Vltavě je pouze letních měsících v odpoledních hodinách a jen na dvou místech – proti nábřeží Na Františku kvůli mnoha velkým osobním lodím a v Podolí kvůli mnoha trénujícím kanoistům, veslařům a jachtařům. Zde by mohl být přijat na část roku určitý režim pro všechny zúčastněné, ale jinde je to zbytečné.

Zajímavé je, že Státní plavební správa dala stoprocentně na názor jednoho člověka – Martina Doktora a operuje s jeho stanoviskem, jako kdyby to bylo stanovisko celého Českého olympijského výboru. Martin Doktor není ani členem předsednictva ČOV, ani členem jeho Výkonného výboru. Dle našich informací ani nehovoří za všechny kluby veslařů či kanoistů v Praze. Členem Výkonného výboru ČOV je ale Karel Bauer, předseda Českého svazu jachtingu, který je stejně jako všechny jachtařské kluby u Vltavy jednoznačně proti omezení plavby ve skluzu. Představitelé APL se chtěli s Martinem Doktorem sejít, aby si celou věc ujasnili, ale on schůzku odmítl. Je to důvěryhodný partner? Z jeho dopisu bylo navíc zřejmé, že problematice plavby s motorovými čluny moc nerozumí.

Bylo by dobré kdyby se na Státní plavební správu dostaly názory všech zúčastněných, tedy místních klubů, a to jak veslařů a kanoistů, tak jachtařů a vodních motoristů, majitelů marin a jejich zákazníků, kteří zde kotví, i soukromých firem, které v oblasti působí a jimž by plánované opatření mohlo přinést velké ztráty. Jednání budou pokračovat a omezování plavby jachtingu ani majitelům lodí nepřinese nic dobrého. Je třeba proti němu bojovat a věřit, že to dobře dopadne.
plavba 1

Facebook komentáře

Zajímá se o dění v Praze, o politiku, kulturu a sport. Má rád lidi, kteří jsou aktivní a mají vlastní názor na život a nebojí se ho sdělit ostatním.