Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
09/23/2017

46. Memoriál Luboše Tomíčka ovládl Rus Emil Sayfutdinov

Ač téměř celé včerejší odpoledne nad Prahou svítilo sluníčko, pár minut po otevření areálu AK Markéta Praha začal z nebe padat déšť. Dalo se to brát i jako symbolika pro české jezdce – přece jen se říká, že prší štěstí.

Když déšť zesiloval, začaly být myšlenky přítomných daleko pesimističtější. Po letošní sezóně, kdy se pro nepřízeň počasí odvolalo již několik závodů, nikdo nevěřil, že by se memoriál jel. Fanoušci si čas krátili prohlídkou depa a fotografováním se s jezdci. Organizátoři letos otevřeli depo na 45 minut pro veřejnost a tak nebyl žádný problém se dostat i k jezdcům, které známe z Grand Prix, jako například Emil Sayfutdinov a Martin Smolinski, či z mistrovství Evropy, kam se řadil Jurica Pavlic a Maksims Bogdanovs. Následovala autogramiáda čtyř vybraných jezdců. České závodníky zastoupil Václav Milík a Josef Franc, z cizinců to pak byli již zmíněný Sayfutdinov a Smolinski.

Od 19:00 memoriál odstartoval v plné parádě nástupem jezdců, kteří přijeli na motorkách Harley Davidsson. Přesto, že měl Emil Sayfutdinov číslo 16 a měl tak být ke konci skupiny, celou skupinu jezdců vedl. Po nástupu se na start zařadil Zdeněk Holub, který měl soupeře Okoniewskiho, Gappmaiera a Smolinskiho. Soupeři se na první pohled zdáli těžcí, ale Zdeněk si s nimi hravě poradil a v poslední zatáčce se stadionem ozývaly výkřiky českých fanoušků, kteří byli z prvního místa českého závodníka nadšeni. V podobném duchu se jela i druhá jízda, kdy 3 body, tedy první místo, vybojoval Eduard Krčmář. Ve třetí jízdě byl Josef Franc úspěšný a skončil na druhém místě. Když měl ve čtvrté jízdě Sayfutdinov za soupeře Kůse, Lamberta a Castagnu, bylo jasné, že si ruský závodník jede pro tři body. V této jízdě u italského závodníka došlo k těžkému pádu, do depa odešel takříkajíc ,,po svých“, a tím pro něj byla ukončená nejen jízda, ze které byl následně vyloučen, ale také celý memoriál. Těžké závody to byly i pro Rafala Okoniewskiho, který měl šanci na hattrick. Nervy panovaly na obou stranách a tak se nikdo nepozastavil nad přetrženou páskou, za kterou na první pohled mohl Zdeněk Holub. Po pár sekundách bylo jasné, že Zdeněk je v letmém startu nevinně a že šlo pouze o technickou chybu startovacího zařízení.

Závody byly letos tak vyrovnané, že až na ruského závodníka Emila Sayfutdinova, kterému se ne nadarmo přezdívá ,,ruská raketa“, nebylo jasné, kdo se nakonec dostane do finálové jízdy. Čeští jezdci jeli velmi dobře, ale na finále měl nakonec jen Václav Milík. Edovi Krčmářovi finále uteklo doslova o fous. Předběhl ho polský závodník Rafal Okoniewski, který měl na svém kontě dvě vítězství, ale Eda jen jedno, a proto bylo místo ve finále uvolněno právě Rafalovi. S Emilem a Rafalem se tak měl možnost utkat nejen Václav Milík, ale i Maksims Bogdanovs z Lotyšska a Jurica Pavlic z Chorvatska. Finálová jízda se tedy jela v pěti závodnících a místo klasických 4 kol se jelo kol pět. Po startu si velký náskok nahnal Emil Sayfutdinov. Za ním se zařadili Jurica Pavlic a Rafal Okoniewski. Za touto trojicí se vedl souboj o čtvrté místo v podání Milíka a Bogdanovse. Nakonec se Vaškovi podařilo uhájit čtvrté místo a pro letošní memoriál se tak stal nejúspěšnějším českým jezdcem. Dle očekávání zvítězil Emil Sayfutdinov, druhý se umístil Jurica Pavlic a na třetím místě skončil Rafal Okoniewski, pro kterého se stal hattrick nedosažitelným cílem. Ač byl Václav Milík nejúspěšnějším Čechem, ani ostatní závodníci rozhodně neudělali ostudu. Hned za finálovou pětkou skončil Eduard Krčmář, dále Matěj Kůs a Zdeněk Holub. Josef Franc se umístil na 12. místě a Michal Škurla s Ondřejem Smetanou, kteří působili jako náhradníci za italského závodníka Castagnu skončili na 14. a 18. místě.

Zdá se, že junioři, kteří nás reprezentují nejen v českých extraligách, ale i ve světových závodech se dostávají závod od závodu do lepší kondice a kdo ví? Za pár let by se česká plochá dráha mohla zase zvednout na úroveň z dob Vernerů, Tomíčka, Kaspera, či třeba Štancla. Před Emilem Sayfutdinovem se musí smeknout klobouk, protože styl jeho jízdy je famózní a nezbývá nic jiného než dále podporovat a držet palce českým juniorským nadějím ploché dráhy.

 

Text: Eliška Rybenská, foto: Vít Hassan

Facebook komentáře

Zajímá se o dění v Praze, o politiku, kulturu a sport. Má rád lidi, kteří jsou aktivní a mají vlastní názor na život a nebojí se ho sdělit ostatním.