Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
09/20/2017

Vyšehradská ostuda

    Příliš mnoho let se řečnilo o tom, čemu že bude sloužit nádherná secesní budova Nádraží Vyšehrad, na němž poslední cestující opustil vlak již v květnu 1960. Ve žhavé současnosti je ale už jen chátrající a drolící se ruinou, kterou navíc počmárali pitomci. Ministerstvo kultury Nádraží Vyšehrad prohlásilo za národní kulturní památku, která se ale díky chátrání začíná vytrácet. Mluvilo se také o tom, že zde bude zřízeno společenské středisko. Ruiny ale sloužily spíše k pobytu bezdomovců.

     Pamatuji si na dobu krátce po ukončení 2. světové války, kdy jsem jako malý kluk s rodiči po návratu od babičky a po přejezdu Železničního mostu zde na nádraží vystupoval a podchodem pod kolejemi se ocitl u stanice tramvaje, v níž jsme poté dojeli do příbytku ve Vršovicích. Novorenesanční vzhled budova nádraží získala až v čase přestavby okolo roku 1904 a neví se zcela přesně, kterého architekta to byla zásluha. Přestavba se ale nejčastěji připisuje architektovi A. Balšánkovi.

    Výzdobu nádraží doplňovalo také několik soch. Totiž v roce 1942 sochař Karel Novák na nádraží zapůjčil některé sochy, u kterých jsem se jako kluk musel i zdržet.  Byla to socha vodníka, snad bytem ve Vltavě, socha lva, dokonce i medvěda, ale stejně tak i zajímavá kašna. Jenže přišel také rok 2000, kdy sochařovi dědici požádali o jejich navrácení, a tak dnes už zbývá jen pohled z ulice na ruiny nádraží. V budově bylo i několik nájemních bytů a nešla přehlédnout ani dvě tzv. „stavědla“ na každé straně nádraží. To na straně k Výtoni, kde v malém domku pobývala jedna paní, má být památkáři rovněž chráněno! Ještě jen malý přípodotek. Smlouva mezi drahami a dědici soch po K. Novákovi praví, že ti musí na opravené nádraží dodat jejich kopie. Jenže až tehdy, když se Nádraží Vyšehrad zaskví v celé své kráse. Text a foto: František Dostál

Facebook komentáře

Zajímá se o dění v Praze, o politiku, kulturu a sport. Má rád lidi, kteří jsou aktivní a mají vlastní názor na život a nebojí se ho sdělit ostatním.