Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
08/18/2017

Trosky lidských bytostí se plouží na ulicích, na semináři o bezdomovectví spokojenost se sociální politikou

Říkejme mu třeba P.M. Když ho člověk potká na ulici, má pocit setkání s bytostí z jiného světa: podivín, šílenec, blázen, možná i výstřední vyznavač velmi zvláštního životního stylu, při kterém člověk nemá, kde by hlavu složil. Je to vůbec Čech? Bezesporu někdo, kdo si nechce a nejspíš ani nikdy nechtěl špinit ruce prací, tudíž žije tak, jak žije, a vypadá tak, jak vypadá. Je to jeho vina. Skutečně?

Ten muž ale špatně chodí, evidentně má velmi vážné zdravotní problémy, je rád, že je rád. Vlastně vůbec nechodí, spíš tak nějak belhá a kulhá. Proč se ale v tak vážném zdravotním stavu vůbec plouží po ulici, jak to, že se mu nedostane adekvátní pomoci, buď od státu nebo od bezpočtu neziskových organizací, které svým bossům vynášejí královské platy a oni za to slibují, že se budou starat o lidi vyloučené a v nouzi? O P.K. se evidentně nikdo nestará a nikdo mu nepomáhá. K čemu tedy všichni ti neziskoví dobrodějové, k čemu všechny ty sbírky na kde koho jsou a k čemu máme  ministerstvo sociálních věcí se stovkami dobře placených úředníků, kdy konečným výsledkem jejich „péče“ a „zájmu“ o člověka je právě P.M.?

Obraz1682

Tento těžce nemocný muž bez doma, který už není schopen normální chůze, je ukázkou, jakou dnes má hodnotu lidský život pro společnost.

Požádal jsem ho o rozhovor, abych zjistil, jak se do této hrozné situace dostal. Moje první překvapení bylo, že je to docela mladý kluk, kterému ještě nebylo ani  čtyřicet, třebaže na první pohled si člověk není jistý, zda před sebou nevidí muže mnohem staršího. Nebylo tomu tak dávno, a P.M. měl normální práci (pracoval na výškových stavbách), manželku a byt. Jednoho dne se ale všechno změnilo: pracovní úraz, pád z výšky. Pak následovala ztráta práce, ztráta bydlení, k tomu všemu se přidaly další vážné zdravotní problémy (P.M. nemůže normálně pohybovat rukou, nohy mu slouží maximálně na 10%).

Podobných případů je víc, je jich moc. Stát svým občanům nepomohl, nechal je dopadnout až na dno a často ještě mnohem hlouběji. Tam, kde už končí lidská důstojnost a začíná život podobající se  štvané zvěři. Lidská práva pro tyto lidi neexistují anebo jejich existence prokazuje, že lidská práva jsou prázdným pojmem a jediným zákonem této společnosti je právo peněz, právo silnějšího, brutální násilí, které tyto kdysi normální lidské bytosti zbavilo obživy, pak bydlení, o právu na nějaký rodinný život ani nemluvě, a tím i lidské důstojnosti a často i života. Ti, kteří jsou za tyto lidské tragédie především odpovědni, jsou ti, co schválili zákony,  které umožnily tyto lidi zbavit existečních prostředků, a tím je odsoudili k živoření ve zbytku životů, a ti, kteří tyto zákony uvedli v život, a tak uvedli v život i desítky tisíc lidí, kteří se potulují po ulicích, mnozí z nich na hraně života a smrti.

Na semináři to vypadalo, že sociální politika v ČR “funguje”.

Na semináři k bezdomovectví, konaném v Poslanecké sněmovně 23. května, se ale zdálo, že Ministerstvo práce a sociálních věcí je se svojí politikou spokojeno. Mgr. Jitka Modlitbová, která ministerstvo zastupovala, která vzhledově připomínala spíš školačku, odrecitovala množství „koncepcí“, které na MPSV sepsali, nyní vše jede podle „Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku 2010“, která prý byla přijata v roce 2013, a vyjmenovala množství konferencí, které ministerstvo k této otázce pořádalo.

Jenže bezdomovců je u nás stále víc a víc. Přesná čísla neznáme, Stanislav Fiala z Charity ČR uvedl některé odhady a došel k závěru, že skutečných bezdomovců, tedy těch lidí, kteří už skončili na ulicích, je asi 68 000, a lidí ohrožených bezdomovectvím, tedy těch, kteří už se pohybují na hraně, často přespávají u známých, protože o vlastní byt přišli, je asi 120 000. Ale práci MPSV v zásadě pochválil, jak by také ne, když ministerstvo je jedním z financiérů Charity ČR.

Na semináři ovšem chyběli zástupci Naděje, Armády spásy a Nového prostoru, prý proto, že iniciátorkou, pod jejíž záštitou se tento důležitý seminář konal, je paní ing. Hana Aulická Jirkovcová, která je členkou KSČM, a to se dotyčným nelíbí. Poslanci ostaních stran ale o problematiku bezdomovectví zájem nejeví, což se asi Naději, Armádě spásy a Novému prostoru líbí. Možná i proto je situace v této oblasti tak tristní.

Luděk Toman

Facebook komentáře

Zajímá se o dění v Praze, o politiku, kulturu a sport. Má rád lidi, kteří jsou aktivní a mají vlastní názor na život a nebojí se ho sdělit ostatním.