Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
10/18/2017

Park Ladronka – ideální místo pro sport, zábavu i relaxaci

V místech, kde v současnosti leží usedlost Ladronka, původně stával viniční lis, který byl ve 14. století založený českým králem Karlem IV. V roce 1688 koupil rozlehlé pozemky hrabě Filip Ferdinand de la Crone, lidově řečený z Ladronu.

Právě po něm je podle některých zdrojů usedlost pojmenována. Jiné prameny zas odvozují název z italského slova “ladrone”, což lze přeložit jako loupežník, či lupič. Hrabě Ferdinand de la Crone na pozemcích posléze nechal vybudovat zájezdní hostinec, jenž sloužil svému účelu až do druhé poloviny 19. století. Počátkem 18. století koupil usedlost velkopřevor řádu Maltézských rytířů, hrabě Volf Pötting z Persingu, jehož rod je zároveň spjat s historií usedlosti Petynka, která se nachází též v Břevnově, nedaleko Ladronky. V roce 1713 však vypukla obrovská morová epidemie a kapacita tehdejšího břevnovského hřbitova nestačila. U Ladronky byl proto zřízen společný hrob, kam byli pohřbíváni zemřelí. Řádu maltézských rytířů patřila usedlost až do roku 1922, následně přešla do majetku hlavního města Prahy. V blízkosti Ladronky byla chudinská kolonie a místnosti objektu sloužily jako skromné byty pro nejchudší. Ačkoli byla usedlost Ladronka v roce 1964 prohlášena za kulturní památku, areál dál chátral, a v roce 1977 v něm byly zřízeny sklady. V osmdesátých letech minulého století byl zchátralý objekt obydlen několika romskými rodinami.

 

V roce 1993 objekt obsadili aktivisté z Anarchistické federace s cílem zde vybudovat kulturně sociální centrum. O objekt se v rámci svých možností starali a objekt jim sloužil jako squat, kde v rámci alternativní kultury pořádali koncerty, divadelní představení, výstavy, přednášky a diskusní fóra. Squat zde fungoval až do 9. listopadu 2000, kdy byli squateři policií s pomocí soukromé bezpečnostní agentury, násilně vystěhováni. Nechybělo moc a usedlost Ladronka včetně přilehlých pozemků, mohla být prodána soukromému vlastníkovi. Proti tomuto záměru se však zvedla obrovská vlna protestů ze strany místních obyvatel, byla sepsána petice a od prodeje se nakonec upustilo. V pozdějších letech začala rozsáhlá rekonstrukce objektu, která si celkově vyžádala přes 74 milionů korun. Rekonstrukce byla dokončena v roce 2004 a koncem roku 2005 zde bylo otevřeno nové kulturně společenské centrum. Značných estetických změn se též dostalo přilehlému parku, ve kterém byl mimojiné postaven asfaltový bruslařský okruh, jenž je dlouhý 3400 metrů.

 

Atraktivní areál se stal vzápětí často vyhledávaným místem nejen bruslaři, ale i návštěvníky z celé Prahy a jeho kapacita přestávala stačit. V letech 2009 a 2010 byl realizován projekt pod názvem “Areál volného času Ladronka II. a III. etapa”. Areál byl rozšířen směrem k Vypichu a přibylo přes 1,5 km bruslařských drah, které jsou od okolí odděleny nově vysazenými stromy. Celkové náklady na rozšíření areálu činily zhruba 69 milionů korun. Hlavní bruslařský okruh má nyní délku 4229,5, což je desetina maratonu. Součástí projektu se stal originálně architektonicky řešený betonový tunel pod rušnou Kukulovou ulicí, který umožňuje napojení na 300 metrový okruh u supermarketu Kaufland. V blízkosti usedlosti Ladronka byla zřízena hřiště na plážový volejbal, pétanque, malé hřiště pro posilování, discgolf a vybudována malá vyhlídka. Na Ladronce se každoročně kromě tradičních Čarodějnic koná i festival LadronkaFest. Areál Ladronky slouží k odreagování a příjemnému strávení volného času nejen místním, ale stále častěji ho vyhledávají i návštěvníci z jiných městských částí Prahy.

 

 

Text / foto: Vít Hassan

Facebook komentáře

Zajímá se o dění v Praze, o politiku, kulturu a sport. Má rád lidi, kteří jsou aktivní a mají vlastní názor na život a nebojí se ho sdělit ostatním.