Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
10/18/2017

Historie Břevnovského kláštera

brevnovsky_klasterBřevnovský klášter v Praze – Břevnově je nejstarším mužským klášterem v Čechách. Byl založen roku 993 u pramene potoka Brusnice, pražským biskupem Vojtěchem a českým knížetem Boleslavem II, kteří se zde dle známé pověsti setkali při lovu. Jiná legenda praví, že při společném setkání spatřili jelena, který se chtěl napít z potoka Brusnice, bránilo mu v tom však spadlé břevno. Podle této legendy sv. Vojtěch břevno vytáhl a na památku na místě založil klášter.

 

První mnichy přivedl sv. Vojtěch až z Říma a prvním místním opatem se zde stal v roce 993 jeho vychovatel Anastasius. V polovině 11. století nechal opat Meinhard v Břevnově postavit románskou baziliku sv. Benedikta a Vojtěcha.

Počátkem 14. století byl klášter s kostelem přestavěn opatem Bavorem z Nečtin a od té doby je zasvěcen sv. Markétě. V klášteře žila celá řada známých mnichů, například Jan z Holešova, který pravděpodobně jako první používal pravopis s diakritikou. Za husitských válek byl klášter velmi poničen a roku 1420 došlo k jeho zničení tábority. Mniši, kteří přežili, odešli do Broumova. K obnově kláštera došlo až v polovině 16. století. Současnou barokní stavbu kláštera, včetně chrámu svaté Markéty, nového konventu a prelatury zahájil roku 1708 opat Otmar Zinke a svěřil ji do rukou nejlepších umělců tehdejší doby. Kostel byl vysvěcen roku 1715, celá stavba však trvala až do roku 1740. Vrcholně barokní stavba s dlouhým kněžištěm byla postavena podle plánů architekta Kryštofa Dientzenhofera, který též vedl stavební dozor. Sochy sv. Benedikta nad vstupní branou a sv. Jana Nepomuckého v severozápadním rohu nádvoří, vytvořil sochař Karel Josef Hiernle, ostatní sochy na fasádě jsou dílem lužického sochaře Matěje Václava Jäckela, jež je též autorem sochy patronky chrámu sv. Markéty, která je vsazena v hlavním oltáři. Vnitřní zařízení společně s výzdobou kostela navrhl Kryštofův syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Uvnitř kostela jsou umístěny dvě řady barokních mnišských lavic, tzv. “stally”. Na postranních oltářích v chrámové lodi je umístěno šest obrazů od Petra Brandla. Fresky na klenbě vymaloval Jan Jakub Stevens. Významnou součástí kostela jsou též cenné, nedávno zrekonstruované barokní varhany.

 

Za pruského obléhání Prahy v roce 1757 sloužil kostel jako lazaret a současně jako stáj. Díky břevnovskému opatovi Františku Štěpánovi Rautenstrauchovi, který se významně podílel na reformách vysokých škol, právnického a kněžského vzdělávání, se klášter vyhnul josefínským reformám a za Josefa II. nebyl zrušen. V následujícím období klášter spíše upadal a byl reformován až v 30. letech dvacátého století mnichy z belgického Chevetogne. Převorem a od roku 1947 opatem se poté stal Anastáz Opasek. Roku 1950 došlo k jeho nespravedlivému obvinění, zatčení a dlouhodobému věznění. Klášter byl o rok později rozpuštěn a mniši deportováni. Do roku 1990 zde StB pod krycím názvem „Montážní ústav“, využívala tzv. Sartoriův konvent, jenž sloužil jako Archiv ministerstva vnitra. Po revoluci se opat Anastáz Opasek vrátil zpět a za významné podpory zahraničních klášterů v letech 1990 – 1993 probíhala důkladná rekonstrukce kostela s klášterem a jeho povýšení na arciopatství. V roce 1997 klášter navštívil papež Jan Pavel II. Při archeologickém průzkumu z let 1965–1968 bylo pod částí kostela odkryto zdivo a podlaha krypty trojlodní románské baziliky z poloviny 11. století. V dolní části zahrady stojí zrekonstruovaný barokní pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice, nad pramenem se nachází křížová gotická klenba, jediný pozůstatek někdejšího gotického kláštera. Kaskádová barokní zahrada s nedávno zrekonstruovanou klášterní zahradou, stejně tak jako dva rybníky, pocházejí z 2. čtvrtiny 18. století a jsou pouze menší částí někdejšího obrovského areálu, který zčásti podlehl výstavbě sídliště Petřiny. V zahradě se též nachází soustava barokních štol, jimiž se voda zaváděla do kláštera.

 

Komplex přilehlých hospodářských budov zahrnuje bývalou sýpku, administrativní budovy a ovčín, který v současnosti slouží jako klášterní restaurace. Původní vstupní osa kláštera je v současnosti rozdělena Patočkovou a Bělohorskou ulicí. Při výstavbě třídy Pionýrů (dnešní Patočkova ulice) v druhé polovině minulého století, byly zbořeny Dientzenhoferovy budovy klášterního pivovaru a sladovny s vnější ohradní zdí zahrady. Klášter má nejstarší tradici vaření piva v Čechách. Vaří se v něm hned několik druhů piva Břevnovský Benedict. Břevnovský klášter je společně s přilehlou Markétskou zahradou (tzv. “Vojtěškou”), zařazen mezi kulturní památky České republiky.

 
Text:                                                                                                   Vít Hassan

Facebook komentáře

Zajímá se o dění v Praze, o politiku, kulturu a sport. Má rád lidi, kteří jsou aktivní a mají vlastní názor na život a nebojí se ho sdělit ostatním.