Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
09/20/2017

Dočkáme se po Macbethovi i Matěje Poctivého?

Poslední operní premiérou Národního divadla v sezoně 2014/2015 byla v pražské Státní opeře Macbeth Guiseppa Verdiho podle hry Williama Shakespeara. Příběhu o bezuzdné ctižádosti, nezřízené touze po moci a záhadné věštbě se ujal slovenský režisér působící v České republice Martin Čičvák.

V hudebním nastudování dirigenta Jiřího Štrunce vystoupil v titulní roli bulharský barytonista Anton Keremidtčev, alternuje Martin Bárta. V příští sezoně k nim přibude Richard Haan. Role Lady Macbeth byla svěřena Andě-Louise Bogze, se kterou bude alternovat slovenská sopranistka Jolana Fogašová.

Libreto Francesca Marii Piaveho respektuje dramatickou linii. V Macbethovi Verdi zahájil cestu k hudebnímu dramatu, v němž je zpěv podřízen dramatické situaci a odráží vnitřní pocity postav a v němž je dramatický obsah mnohem důležitější než krásný zpěv.

“Macbeth se u nás neprovádí příliš často i z důvodu ohromné náročnosti obou titulních postav. Samozřejmě pěvecké, ale v tomto případě i herecké,” uvedl dirigent Štrunc.

Opera se po premiéře 14. března 1847 v Teatro alla Pergola ve Florencii, kde se při premiéře dočkala 27 opon, vydala po Evropě. Byla s úspěchem hrána až do roku 1865, kdy Verdi dílo zásadně přepracoval pro pařížské uvedení v Théâtre-Lyrique. Tuzemská premiéra se uskutečnila v roce 1935 v tehdejším Novém německém divadle (dnešní Státní opera).

Nová operní sezona 2015/2016 začne v Národním divadle 21. srpna Bizetovou Carmen. Představení bude debutem kanadské mezzosopranistky Mireille Lebelové ve Státní opeře. Carmen proslavil zejména velký evropský myslitel Friedrich Nietzsche, který po roztržce s Wagnerem preferoval Carmen před Parsifalem a dalšími wagnerovskými operami, ve kterých se podle něj hudební mistr pokořil před křesťanstvím, jež Nietzsche zásadně odmítal.

Vedení Národního divadla tedy začíná konečně splácet své dluhy vůči obecenstvu a uvidíme, zda bude mít odvahu na obnovenou premiéru Klímova Matěje Poctivého.

“Viděl jsem velekněze, který s patnácti miliony schoval celého pána boha ve svém těhotném břichu; viděl jsem vůdce národa, který se dal koupit za soudek špiritusu; viděl jsem nejvyššího sudího, který za pět pokojů s celým zařízením provedl právní důkaz, že loupež je nejpočestnějším řemeslem na světě; viděl jsem policejní aparát dělat hlídacího psa plné kapse, na kolenou před zlatým teletem vlastnictví; viděl jsem žurnalistickou státotvornost, jak rostla z přetučnělých srdcí a dobře podmazaných násadek; nuže, občané, viděl jsem právě dost, abych vám mohl prohlásit, že církev, která má takové služebníky boží, národ, který má takové vůdce, a stát, který má takové úředníky, jsou dohromady i každý zvlášť Augiášův chlév,” řekl Matěj Poctivý 22. února 1922 v naší “Zlaté kapličce” a byl ihned a bez milosti zakázán.

Facebook komentáře