Tipy volejte: 773 693 460, pište redakce@prazsky-zpravodaj.cz
11/19/2017

Minulý týden v kostce; Rozcestník Pavla Trauba

Starý kontinent je opravdu živé místo, na každém rohu se něco děje. Jen se zamýšlím, je vůbec o co stát? Člověk se v tom ani nestačí orientovat, tu k západu, tu k jihu, nebo k další hrůze na východ. Začněme pozitivněji bez většího násilí; Británie má novou železnou lady, tedy alespoň tak hovoří některá zahraniční média o zvolení nové premiérky. Premiérkou se ve středu stala dosavadní ministryně vnitra Theresa Mayová pár minut poté, co demisi do rukou královny složil premiér David Cameron. Je zajímavé poznamenat, že se jedná o již 13. šéfa vlády za Alžběty II. Kam že to nový kabinet Britanii dovede víme! Ale kam se posune sjednocená Evropa, co bude s jednotnou myšlenkou, svobodou pohybu a ekonomickou silou, to je ve hvězdách. To jisté je, že vše zmíněné bylo a bude oslabeno. Překvapení, které umožnil již bývalý premiér Cameron, ve většině myslí politiku, ekonomu a všech obyvatel Evropy zakotvilo „Britanie odchází, jak to bude se sice neví, ale je to fakt“. Faktem také bylo, že Léto 2016 bude klidné, opak je pravdou. Klidné není a Britanie má o zábavu postaráno. Francouzské území, které je od věku v rozporu s Brity, ovšem zvolení nové premiérky nenechalo dlouho na hlavních stránkách. Vše přebylo děsivé vraždící vozidlo, přesněji jeho řidič Mohamed Lahouaiej Bouhlel, který za volantem kamiónu minulý týden ve francouzské Nice zavraždil přes 84 lidí, jeho děsivá jízda se přiřadila k dalším útokům, které Francie v minulosti zažila. Díky své velikosti a historickému zakotvení tento čin nebyl poslední. Kdysi jeden můj známý řekl „Paříž není co bývala, plno přistěhovalců, místní tam člověk ani nevidí.“ Radikalizace, v takovéto společnosti kde jsou velké ekonomické rozdíly, spojené se střetem kultur a náboženství, je velmi rychlá. Nemluvě o špatné socializaci, vlivu civilizačních chorob a psychických problémů, které dopadají na obyvatele. Záleží vždy na celé společnosti. Je mi líto, že se matička Evropa vyvíjí tímto směrem. Korunu tomu všemu dal „nepovedený“ Turecký převrat. Ač jen velmi malá část Tureckého území leží v Evropě, je v poslední době o Turecku dost slyšet, po uprchlicích a podmínkách ve vyjednávání s Evropou, se o Prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana začala zajímat i vlastní armáda. Pučisté dokonale měli i možnost, kdy vrcholil pokus o státní převrat, sestřelit letadlo s nejvyšším mužem své země, ale povstalecká bojová letadla F-16 nezaútočila. To vše se odehrálo ve chvíli, kdy se prezident vracel z dovolené do Istanbulu. Část armády v pátek v noci ohlásila, že přebírá moc, uzavřela most přes Bospor, dále probíhal boj o istanbulské letiště a k tomu vyjely tanky k parlamentu v Ankaře. Erdogan tvrdil, že pučisté útočili už v letovisku, kde trávil dovolenou. Z místa údajně unikl jen o několik minut dříve, než se na střechu jeho hotelu z helikoptér slanilo několik desítek vojáků. Pučisté se snažili zadržet i premiéra Binaliho Yildirima, ale také on jim unikl. Je to tedy opravdu důkaz demokracie a nebo jen hra? Nejhůře jsou na tom obyčejní vojáci, kteří museli plnit rozkaz, na ty se sesypal hněv domácích Turků. Výsledkem je, že země má silného, puči odolnému Erdogana, který demokraticky vzhlíží na svůj lid, jenž v krvi bojuje za jeho práva. Je to dojemný příběh. Evropa je opravdu živé místo.

TP

Facebook komentáře

Šéfredaktor webu Pražského Zpravodaje